Když Jaroslav Vrchlický (1853-1912) zemřel, psaly o něm noviny jako o králi české poezie a českého Parnasu, gigantické hoře v našem písemnictví, nesmrtelném Titánovi ducha, tvrůci poetického vesmíru (…) O jeho smrti se dočetla celá Evropa: například jedny polské noviny ho označily za největšího básníka celého Slovanstva a podle jednoho vídeňského deníku ztratila vzácnou básnickou osobnost celá světová literatura.