Lékaři pak u dítěte poruchu diagnostikovali ve třech až čtyřech letech. Jedním z hlavních rozlišovacích faktorů byl uhýbavý oční kontakt, dítě se neotočí za voláním svého jména, vývoj se jeví zpožděný a regrese může pokračovat. Dítě postupně „zapomíná“, co doposud umělo, a to zejména řeč.