Všichni víme, jak děti milují básničky a říkanky. Většina dospělých už tento žánr nijak obzvláště nevyhledává. A je to škoda. Zestárli jsme snad natolik, že nám nemají verše co říci? Důvodů, proč někteří z nás hledí na básně s jistým nezájmem, může být několik. Nejednou za to může špatně vybudovaný vztah z dětství a školních lavic. Učitelé na základních školách vynuceným biflováním k nim pozitivní vztah zrovna nevytvořili. A nebyla to chyba básní, spíše nepřitažlivého nebo žádného výkladu.