Slunce líně zapadalo. Stejně tak jako byl celý líný den: v tom parnu se nepohnul ani list, jen před zraky se prostor chvěl jak impresionistický obraz. Tenhle styl musel vzniknout ve vyprahlém létě, nebo když malíř hledal inspiraci skrz plameny ohně. Horký vzduch se chvěje a mate mysl, jakoby pozorovaný prostor nebyl hmatatelný. Když natáhnu paži, rozkmitají miliardy atomů plynu mé molekuly a ruka pak zmizí? Teleportována do jiného časoprostoru? Do minulosti? Když jsem ho večer uviděla na lavičce, vzduch už trochu ochladl a já si vzpomněla na minulost. Řekla bych, že ho znám, že jsem ho snad poprvé potkávala tak před pětadvaceti lety. Vybavila se mi historka, jak se svými kumpány…