-
Recenze: Žirafí krk. Jedna z nejkrásnějších německých knih roku 2011. Bezpochyby.
Bosé nohy, bílé jako tvaroh, jako by ani nebylo po létě. Když se dlaněmi dotkla stehen, připadal jí chladná. Teplo se jí v návalech hrnulo vzhůru. Do hlavy. Udělaly se jí mžitky před očima a náhle ji polil pot. Přímo učebnicový nával horka. Jenomže tohle v žádné učebnici nebylo. O tom se totiž neučilo. Druhou tělesnou změnu jim zamlčovali. Plíživou destrukci. Involuci rodidel. Vynechávání menstruace. Suchou pochvu. Povadlé svalstvo. Vždycky jde jenom o kvetení. Podzim. Panebože. Ano, nastává podzim. Opadávání listů. Kde by teď ještě mohlo nastat jaro? To je k smíchu. Sklidit úrodu. Vytáhnout sítě. Nálada jako na den Díkuvzdání. Těší se na penzi. (52)