-
Kosprd a Telecí – opravdu příběh ze školky?
Do rukou se mi dostala na pohled velice přitažlivá knížka, jejíž název určitě zaujme každého. Kdo by nechtěl vědět, kdo nebo co jsou Kosprd a Telecí. Na obálce dvě děti – evidentně rošťáci – letící na raketě. Prý příběh ze školky. Jakmile začnete touto knížkou listovat, neodoláte jí, musí být vaše – její grafická podoba je vyvážená, precizní a vkusná. Veselé ilustrace Galiny Miklínové nabádají nutně každého k přečtení příběhu. Některé stránky jsou ještě velmi zdařile doplněny drobnými, rádoby dětskými obrázky, které dodávají kupujícímu jistoty, že jde opravdu o příběh z mateřské školy. Protože čtu každou knížku od tiráže, dozvěděla jsem se, že příběh Evy Papouškové zvítězil ve 3. ročníku…
-
Omylem géniem. Jak svět přišel k teflonu, plastu, vteřinovému lepidlu…? Náhodou?
Nejednou než na světlo světa přišel nějaký vynález, dopomohla mu náhoda nebo štěstěna. Nelze jim ale dávat absolutně za vděk. Nebývá totiž zvykem, že pod tíhou marného přemítání vynálezce najednou „zakopne“ o světobornou záležitost, která mu přinese slávu a úspěch a lidem ulehčí životy, aniž by se musel nějak sám více přičinit. K docílení kýženého výsledku i za pomoci náhody a štěstěny je potřeba kombinace několika faktorů: vzdělání, praxe, připravenosti, příležitosti, touhy… Ryze hypoteticky, kdyby náhodou někdo neznalý věci přišel na jakýsi zlepšováček, nemusel by to vlastně ani zaznamenat, protože by na základě malých zkušeností netušil, co má před sebou.
-
Jak si nedělat starosti
Proč si děláme starosti? Důvody mohou být různé: někoho prostě baví dělat si starosti (myslíte, že ne? Ale ano, když si přečtete jeho řádky, zjistíte, že takové typy lidí ze svého života určitě znáte), může to být náročností změny nebo nejistotou, nedostatkem znalostí a zkušeností (to je moje parketa: často si stanovuji příliš vysoké cíle, k jejiž úspěšnému zdolání je potřeba ještě nabýt určitých znalostí a zkušeností, ale čas tlačí). Dalším důvodem může být nedostatek vlivu či kontroly, hodnoty, které sdílíte, jak jste byli vychováni, či důsledkem vašich předchozích zkušeností. Můžete být také vystaveni špatným zprávám. A co říkáte zažitému úzu, že si ženy dělají více starosti než muži? Je…
-
Cesta na popraviště: spravedlnost ve znamení mučení a poprav.
Donucovací způsoby, aby obviněný přiznal vinu, byly – jak je nám obecně známo – velmi kruté. Člověku až trne, čeho všeho je schopen, aby si vynutil mnohdy lživé doznání. Z laického hlediska mi připadá, že i kdyby všichni zločinci spáchali skutky, za něž byli obviňováni, vyšetřovací metody a „spravedlnost“, tak jak byla tehdy chápána, byla sama o sobě mnohonásobně krutější než onen zločin. „Po příjezdu na náměstí de Grève katovi pacholci přenesli hraběte na popravčí lešení, přivázali na tzv. kříž svatého Ondřeje, dva trámy ve tvaru písmene X. Přítomný kněz se snažil pronést slova útěchy, mistr popravčí těžkou železnou tyčí začal lámat odsouzenému lýtka, stehna, paže i předloktí, poslední údery…
-
Historická letadla a letiště v edici Zmizelá Praha.
Další publikace z edice Zmizelá Praha přináší dobové fotografie, tentokráte k tématu letectví, doplněné stručnou historií pražských letišť a zajímavými komentáři u obrazové části. Balon nad Prahou vzlétl už v roce 1790, letadla pochopitelně podstatně později. Pražští měli tu čest v roce 1909 ve Velké Chuchli. Do roku 1914 byla v Čechách vybudována pouze dvě letiště, která si toto označení zasloužila i po technické stránce – pardubické a plzeňské na Borech. Provizorní letiště v Praze vzniklo, jak již bylo řečeno, ve Velké Chuchli na dostihovém závodišti. Do roku 1918 bylo u nás postaveno jediné vojenské letiště, a to v Chebu. A nešlo jen o vojenské letectví, ale také civilní. Např.…
-
Němci – úžasný román Jakuby Katalpy
Autorka nás uvádí do děje v okamžiku, kdy Konrád Mahler zemřel. Vychovala ho Hedvika Mahlerová, kterou roky považoval za svou matku. Teprve v dospělosti se od ní dozvěděl, že jeho biologickou matkou je Němka Klára Rissmanová. Prý ho opustila, nechala po válce v Praze a sama se vrátila do rodného Německa – od toho okamžiku je vykolejený, uzavřel se do sebe, chová se nepředvídatelně – k sobě i vlastním dětem. Od té doby odmítá balíčky, které od konce čtyřicátých let až do roku 1987 pravidelně přicházejí z Německa. Konrád ty balíčky začne nenávidět. Stejně nenávidí ženu, která ho podle všeho odložila. Svou nenávistí očkuje i vlastní děti, přestože jim laskominy,…
-
Malebná lyrika Konstantina Biebla, Na hrobě bubnují padající pomeranče
„Básník, cestovatel, voják na východní frontě 1. světové války, plachý elegán, student medicíny a salonní komunista“, tak je uváděn básník Konstantin Biebl (1898 – 1951) v nové knížky nakladatelství Dokořán, čítající jeho řadu nejkrásnějších básní. Na jednu stranu to nebyla právě „šťastná doba“ – dvě světové války, hospodářská krize, převrat. Přesto Konstantin Biebl „žít“ uměl a mnohdy věděl, jak využít situace – byl synem uznávaného lékaře, oženil se s výhodnou partií, zhýčkaný a nouzí peněz netrpící vstoupil do komunistické strany, prožil si eskapády mileneckých avantýr a v novém režimu získal dobře placenou práci. Svůj život však ukončil stejně jako jeho otec - sebevraždou.
-
Co bylo veverče a kdo byl houžvař? Co ještě nevíte o životě našich předků?
Prasátka v 16. století na statcích byla ještě pořádně chlupatá se zahnutými zuby nahoru, ale už začínaly první pokusy o jejich šlechtění. Zápach jak v prasečím chlívku se však linul i městy, která zrovna nepřekypovala hygienou. „…takže nebylo divu, že bohaté dámy se nechávaly nosit v nosítkách, „obyčejní“ lidé si tvořili z prken provizorní chodníčky a domů si kupovali květiny, které měly alespoň částečně „maskovat“ nepříjemný zápach linoucí se z ulic. Bývalo také zvykem budovat v horní části domů vížky, kde mohli majitelé v létě sedat a dýchat přece jen čistší vzduch.“
-
Malý pražský chodec, básně pro malé čtenáře o stověžaté matce měst
Pro malé čtenáře již od sedmi let napsal Ondřej Hník sbírku básní o Praze, kterou velmi pěkně ilustroval Jiří Votruba. Právě jeho obrázky plné sytých barev, jasných tvarů a dětem snadno srozumitelných obrázků doutvářejí spolu s básněmi úžasný celek, který děti bude bavit, a navíc zprostředkovává knihu i mladším čtenářům, kteří ještě neumí číst, a rodiče jim básně mohou předčítat. Jiří Votruba je známým českým malířem, grafikem a ilustrátorem. Jeho obrázky nesou charakteristický rukopis, snadno je identifikujete od ostatních autorů. Ilustruje nejen knížky pro děti, ale jeho díla se objevují i na různých výstavách. Vystavoval na téměř padesáti samostatných výstavách po celém světě. Další dětské knihy, v nichž naleznete jeho…
-
Hlas a dech čínské zpěvačky Feng-yün Song. Životní moudrosti, východní kultura…
Možná by to nikdo na první pohled v této knize nečekal. Obsah je však doslova terapií pro duši, která tápe ať už sama v sobě, nebo v partnerských vztazích. Čínská zpěvačka Feng-yün Song se tu dělí o své celoživotní učení, vzdělání, moudrost a také o svůj život. S ní si přeberete svůj život a vztahy. Její slova jsou jako aha efekt. Víte je, cítíte je, víte, že jsou pravdivá, ale často podle nich nežijete. Kniha má více rovin Řekla bych, že předmluva je naprosto bombastická, naladila mě, už jen tím, za jak lidských, příjemných podmínek kniha vznikala, souznění autorky a ženy, o které kniha je. Psala ji novinářka a současná…
-
Jak se zbavit nadváhy jednou provždy! Dieta podle Dr. Pierra Dukana
To alespoň tvrdí propagátoři Dukanovy diety. Je to hit poslední doby, má nadšené zastánce, má i kritiky. Zda je či není dobrá tato metoda hubnutí, posoudit neumím – nejsem dietolog. Mohu jen odhadnout, zda se dá podle ní jíst a nestrádat. Z pohledu boubelky, vypadá přijatelně a asi se při ní až tak nehladoví. Nezdá se mi ani zanedbaná žádná důležitá složka stravy, takže by neměla přinést zdravotní potíže. O metodě hubnutí Dr. Pierra Dukana si přečtete spoustu informací na internetu, můžete si pořídit i celou knížku, podle tvrzení na knižní obálce to bude vaše poslední dieta, kterou kdy budete držet, pak už budete krásná/ný do konce života. Francouzi ji…
-
Drsný i romantický středověk – Cesta sněžných ptáků
Historický román jak se patří – je toto tvrzení klišé? Neřekla bych. Je to skutečně tak. Cesta sněžných ptáků je historický román z jedenáctého století, ve kterém nechybí absolutně nic. Velké dobrodružství, složité vztahy, nemilosrdná doba, čest a podlost, zrada, intriky, poznávání tehdejšího světa s jeho předsudky i záludnostmi. Robert Lyndon nás provede tehdejšími zeměmi od Itálie, přes Anglii, Skotsko, Grónsko, Island do Ruska a pak až k Černému moři. Urazíme pěkný kus cesty po souši i vodě. Poznáme vlastně celou tehdejší Evropu a kousek Asie. Obsáhlý román začíná v italských horách, kde se psanec a žoldnéř Vallon setká se studentem medicíny – sicilským Řekem Herem. Mladík doprovází svého učitele…
-
Maurův poslední vzdech, znovu vyšel další z velkolepých románů Salmana Rushdieho
S neobyčejně luxusní a poutavou stylistikou, že nelitujete žádné stránky ani stráveného času, se vrací k českým čtenářům po osmnácti letech Rushdieho Maurův poslední vzdech. Silný román zahrnující několik generací Moraesovy rodiny, jak bývá u Rushdieho zvykem, začíná ještě před narozením hlavního hrdiny. Procházíme rodinnou historií, prostředím plném umělců, bohémského života, nenávisti, nevěry, drog, vězení, vražd, luxusem i chudinskými čtvrtěmi… Na pozadí skutečných historických událostí se odehrává velmi dramatický příběh převážně z indické Bombaje. Hlavní hrdina Moraes Zogoiby je známý spíš pod přezdívkou Maur. Jeho matka byla vzpurnou nevěrnou bohémkou. Už jako dítě doháněla svou babičku k šílenství. A její otec Camoens v ní oprávněně viděl její zesnulou matku Belle.…
-
Recenze: Žirafí krk. Jedna z nejkrásnějších německých knih roku 2011. Bezpochyby.
Bosé nohy, bílé jako tvaroh, jako by ani nebylo po létě. Když se dlaněmi dotkla stehen, připadal jí chladná. Teplo se jí v návalech hrnulo vzhůru. Do hlavy. Udělaly se jí mžitky před očima a náhle ji polil pot. Přímo učebnicový nával horka. Jenomže tohle v žádné učebnici nebylo. O tom se totiž neučilo. Druhou tělesnou změnu jim zamlčovali. Plíživou destrukci. Involuci rodidel. Vynechávání menstruace. Suchou pochvu. Povadlé svalstvo. Vždycky jde jenom o kvetení. Podzim. Panebože. Ano, nastává podzim. Opadávání listů. Kde by teď ještě mohlo nastat jaro? To je k smíchu. Sklidit úrodu. Vytáhnout sítě. Nálada jako na den Díkuvzdání. Těší se na penzi. (52)
-
Román nabitý erotikou, láskou i nenávistí. Schody do nebeského pokoje Lubomíra Müllera
Když je klukovi patnáct, nemá to vůbec snadné. Hledá sám sebe, své místo mezi vrstevníky a hlavně lásku. Lásku s velkým „L“. Jak ji najít a neodradit, jak oslovit vyvolenou, čím ji upoutat? To všechno tak nějak trápí Lumíra Milovského. Citlivého kluka, který je jiný než ostatní, čímž dráždí některé spolužáky. Žije jen s tatínkem, maminka se sestrou se odstěhovaly. A tak má pro sebe celý dům, táta předpokládá, že se o sebe už dokáže postarat sám. Má totiž spoustu pracovních povinností. Lumír netrpí nedostatkem prostředků, trpí nedostatkem v citové oblasti. Je tak nějak osamocený – doma i ve škole. S vrstevníky si moc nerozumí, zdá se jim zvláštní –…
-
To je otázka – knížka k přemýšlení Josteina Gaardera
Spisovatel a filozof Jostein Gaarder dokáže snad každou svou knížkou překvapit. V každé nám poodhaluje kousek světa z takového úhlu pohledu, že je nám podivné, jak to, že jsme se dívali dosud jinak. Výtečně zprostředkovává filozofická témata malým i velkým. Jeho Sofiin svět je pro mnohého z nás snad nejsrozumitelnější „učebnicí“ filozofie všech dob. Jeho nová knížka To je otázka, která vyšla začátkem roku v Albatrosu, se hrdě a srdnatě zařadila po bok všem předchozím. Opět se v ní pustíme na vzrušující procházku světem filozofie. Knížka pro malé a velké přináší prostřednictvím snových ilustrací, které vytvořil Akin Düzakin, příběh, který si vyprávíme sami, vlastními slovy. Abychom cestou nezabloudili, pomáhá nám…
-
S Josefem Fouskem je fajn, proč si ho nepořídit do kapsy.
Když je vám smutno na duši, když máte pocit, že zprávy kteréhokoli média už nemůžete snést, protože na vás chrlí jednu odsouzeníhodnou informaci za druhou, pusťte se do čtení. Ale dobře si vybírejte, protože i román vás může hodit do ještě větších chmur. Já jsem takové smutné období, kdy jsem měla pocit, že už toho všeho je dost a nejlepší by bylo nevylézat z pelíšku, si „osladila“ útlou knížkou malého formátu a velikého obsahu. Jmenuje se Fousek do kapsy a jsou v ní autorovy epigramy a aforismy z let 1969 až 2012.
-
Recenze: Dynastie boha Slunce
Dynastie Boha Slunce je romantickým historickým románem ze starověkého Egypta. Na scénu přichází Thutmos, zakladatel 18. dynastie, který nastoupil na trůn po smrti Amenhotepa I., jeho nástupce Thutmos II, sestra Hatšepsut, matka Amenhotepa I. – Ahmose Nefertari, User-amon, jeden z dvořanů, který později podporoval vládu Hatšepsut a další. Setkáte se s konkrétními historickými osobnostmi dávného Egypta, který zažívá svůj rozkvět po ničivých časech útlaků a destruktivních bojů. Pokud je vám starobylá historie Egypta neznámá nebo jen mlžná, neboť v současné době nepatří toto údobí k pečlivě rozebíraným tématům na škole, nejspíš budete v knížce částečně dezorientováni. Nenachází se zde příliš mnoho záchytných bodů, snad až na jména, několik míst a…
-
Únor 1948: šlo o legální akt, nebo násilný převrat?
Krčmárenská aféra se týkala pokusu o atentát na ministry P. Zankla, J. Masaryka a P. Drtinu, kteří obdrželi krabičku s výbušninou. Drtina pronesl 21. ledna v poslanecké sněmovně, že tři krabičky s výbušninou byly vyrobeny na žádost domovníka krajského sekretariátu KSČ v Olomouci, Aloise Zapletala v Krčmani. „Krabičky vyrobil stolař Jan Kopka se svým učněm. Zapletal s Kopkou se chlubili, že ministrům pošlou krabice na mouku, která je nestravitelná.“ (114). Během vyšetřování bylo rovněž nalezeno velké množství zbraní (samopaly, ruční granáty, těžký kulomet, náboje atd.), které původně pocházely z olomouckého sekretariátu KSČ.
-
Praha, jak ji neznáte: Jak se žilo v pražských ulicích v předchozích dvou stoletích?
Právě mnoho rozličných osůbek zůstalo lidem v paměti, že se na ně i díky Životu v pražských ulicích vůbec nezapomnělo. „Nezapomenutelný byl na počátku 20. Století i prodavač zápalek František Weiner, známý jako Ferda-sirky-Evropa. Byl to drobný mužík s výrazným pohledem, malým knírkem pod nosem a odstávajícími ušními boltci, jehož doménou byly hospody a pivovarské šenkovny. Jeho každodenní pouť začínala u Petráčků v Dlouhé ulici, pokračovala na Poříčí k Buckům a Rozvařilům, dále na Václavské náměstí k Primasům a Šenflokům a přes pivovar U Bachorů na rohu Štěpánské a Žitné ulice, končila pak v Křemencově ulici U Fleků.“
-
Doreen Virtue: Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas
Právě na mateřské dovolené si uvědomíme, jak moc nám utíká čas. Letí jako splašený. A naše sny odvál někam pryč. Často i peníze a zdraví. Dalo by se říci, že tahle kniha je jako dělaná pro maminky. Pozor, není tu ani slovo o mateřství a dětech, žádné kojení, prostě text, který tak trochu ten mozek zaběhnutý v 24 hodinových směnách, povznese. Budeme hledat sami sebe a plnit si svá niterná přání. Měla jsem nutkání začíst se v této knize naprosto kdekoliv. Je to trochu zrádné, protože ať to otevřete na jakékoliv stránce, všude najdete něco úžasného, motivujícího, čtivého, no prostě se nedá moc odtrhnout.
-
Pro pěstouny a adoptivní rodiče vyšel rádce: Dítě v nové rodině.
Většina z nás měla to štěstí – narodila se do milované rodiny a své děti mohla vychovávat v podobném prostředí. Ani si nedovedeme představit, kolik věcí v životě, jež považujeme za přirozené, jsou pro děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů zcela odlišné, nesrozumitelné a zvláštní. Jsou to samozřejmě běžné a normálně fungující vztahy v rodině, klasické domácí práce, povinnosti apod. Nemohou je znát, protože v rodině nikdy nežily, nebo přinejmenším ve zdravě fungující rodině. Některé děti se dostaly do ústavů později kvůli nezdravému ovzduší v původních domovech. Mohly být týrány, zneužívány, nebo jinak zanedbávány.
-
F jako Fík Ivony Březinové – nevšední příběh z edice První čtení
Prvák Kája se rád stará o domácí mazlíčky, to je jednou jasné. Jinak by nechodil k paní Novákové a nepomáhal jí venčit Evu, Emu a Elu. Ale to nejsou jen ledajací mazlíčci. Jsou to želvy, které Kája nosí v košíku do parku, aby se napásly třeba jetele. „A kde máš psa?“ „Jakýho psa?“ nechápe Kája. „No toho, cos měl venčit? Fuj, Kikino!“ okřikne pudla, který očichává Kájův proutěný košík. „Já nevenčím psa. Já venčím želvy,“ oznámí Kája Dádě a z košíku vytáhne Evu, Emu a Elu jednu po druhé. „Jé, ty jsou! Smím si je pohladit? Fuj, Kikino, lehni!“
-
Než film promluvil: Vzrušující výlet do počátků českého kinematografie
Němý film z počátků kinematografie v nás vyvolává lehce sentimentální pocit a letmý úsměv. Ve srovnání s nejnovějšími technologiemi nás přesto tato archaická doba „pohyblivých obrázků“ stále láká a fascinuje. Čím hlouběji, tím více můžeme užasnout, s jakou z dnešního pohledu primitivní technikou bylo možné vytvořit mnohdy natolik fascinující a originální filmy. Ze zahraniční produkce obdivuji slavný perfektně propracovaný snímek z roku 1927, Metropolis. Ale jak to bylo v Česku? Můžeme se pochlubit bohatou kinematografickou historií? Rozhodně ano.
-
Recenze: Na CO se ptají ženy. O mužích.
Náročnost mateřské dovolené je obecně podceňována. Slovo dovolená platí jen v pracovněprávních vztazích, jinak tu je absurdní. Některé matky chtějí být s dětmi doma co nejdéle. Jiné ne. Samo o sobě to nic neříká o kvalitě vztahu k dětem ani o schopnosti rozvíjet jejich osobnost. „To nejlepší, co může muž pro své dítě udělat, je zajistit, aby matka onoho dítka byla šťastná,“ napsal profesor Z. Matějček. Mimochodem muž, který o citové deprivaci v raném věku věděl snad vše. Za určitých okolností není nesmyslné, pokud ženin plat padne na hodnou tetu nebo dobrou miniškolku.“ (z kapitoly 20 + 1 skeptických úvah o partnerském výběru, jakož i o soužití vyplývajících z praxe…