Mrzí mě, že jsem si nezačal psát tyhle zápisky dřív. Naštěstí si ale pamatuji skoro všechno, i to, jak jsem se narodil. Plaval jsem si ve tmě, byla to naprostá pohodička, jen mě rušily zvuky zvenčí. Mamka se snažila působit na mě výchovně a zvýšit mi intelekt, ještě když jsem byl v bříšku, a tak mi pouštěla hudbu přes reproduktory, vyprávěla, četla, nebo nechala tátu, aby namluvil do mikrofonu, co všechno přes den všechno dělal. Své nálady jsem dával patřičně najevo. Když šla mamka spát, já jsem chtěl být vzhůru. A obzvláště mne rozčilovalo, když se naši líbali. To jsem hned začal kopat, ale z nějakých nepochopitelných důvodů se to…