Vrátím se ještě k tomu kojení. Na fotkách novopečené maminky s dítětem u hrudníku vypadají velmi dojemně. Těšila jsem se na ty pocity. A musí to být vlastně pro naše matky, dnešní babičky takové zvláštní. Když jsme byla mrňata, bylo kojení považované za nevyhovující. Obecně se tvrdilo, že dítěti nepřináší plnohodnotnou stravu. K jeho zdravému růstu poslouží jedině sunar. A ten byl navíc na předpis. Takže zatímco se ženám přirozeně dělalo mléko v prsou, jejich novorozeňata ležela ve společných místnostech a řvala hlady. Sestry je přivážely jako stroje k doplnění paliva v pravidelných časových intervalech. Copak někdo může mít hlad v předem stanovenou hodinu? Někdo slupne jabko a vydrží půl dne, někdo půlku kuřete a má hlad…