Za oranžovou mlhou velkoměstských světel, vysoko nad bzučením neonů je modročerná velká tma, třpytivá záblesky hvězdného planktonu. Tam plave hvězdná velryba… Když se mi do rukou dostala Hvězdná velryba, znovu jsem si uvědomila, jak silný první dojem umí vyvolat některá kniha už při listování. Bylo by pro každou bezpochyby skvělé, kdyby v člověku zanechala střípek něčeho, co si s sebou ponese dál, byť už ji dávno odložil. Ať je to silný příběh nebo skvělé vizuální provedení. Či v ideálním případě kombinace obojího. A pokud se tedy úspěšně propojí naše očekávání toho, co by nám kniha měla přinést a jakým způsobem to podává, asi není co dodat, povedla se. Jenže co když může být…