Prasátka v 16. století na statcích byla ještě pořádně chlupatá se zahnutými zuby nahoru, ale už začínaly první pokusy o jejich šlechtění. Zápach jak v prasečím chlívku se však linul i městy, která zrovna nepřekypovala hygienou. „…takže nebylo divu, že bohaté dámy se nechávaly nosit v nosítkách, „obyčejní“ lidé si tvořili z prken provizorní chodníčky a domů si kupovali květiny, které měly alespoň částečně „maskovat“ nepříjemný zápach linoucí se z ulic. Bývalo také zvykem budovat v horní části domů vížky, kde mohli majitelé v létě sedat a dýchat přece jen čistší vzduch.“