fejetony
-
Stáří a samota na ulici
Slunce líně zapadalo. Stejně tak jako byl celý líný den: v tom parnu se nepohnul ani list, jen před zraky se prostor chvěl jak impresionistický obraz. Tenhle styl musel vzniknout ve vyprahlém létě, nebo když malíř hledal inspiraci skrz plameny ohně. Horký vzduch se chvěje a mate mysl, jakoby pozorovaný prostor nebyl hmatatelný. Když natáhnu paži, rozkmitají miliardy atomů plynu mé molekuly a ruka pak zmizí? Teleportována do jiného časoprostoru? Do minulosti? Když jsem ho večer uviděla na lavičce, vzduch už trochu ochladl a já si vzpomněla na minulost. Řekla bych, že ho znám, že jsem ho snad poprvé potkávala tak před pětadvaceti lety. Vybavila se mi historka, jak se svými kumpány…
-
2086. Pozdrav z budoucnosti, která (snad) nikdy taková nepřijde
Zítra bude pro mou sestru Velký den, 18. července se stane opravdovou ženou. Pamatuji si na ten svůj, jako by to bylo včera, přitom už uběhlo víc jak šest let. A jsem moc vděčná, že žiju ve své době, kdy je zakázáno provádět obřízku jinde než v nemocnici při úplné anestezii. Jako chápu, že dříve to mělo možná větší váhu, když si dívka mohla prožít celou iniciaci od začátku do konce, a vnímala okamžiky, kdy je ještě dítětem a krok za krokem se stává ženou, ale nejsem dost silná na to, abych snesla takovou bolest. Myslím si, že dnes je to lepší a že celý související obřad a oslava a to,…