-
Konec světa, který se nekonal: Co na to tenkrát slavné osobnosti?
Neuvěřitelné – už to bude jedenáct let, kdy to vypadalo podle všech zpráv, že 21. 12. 2012 nastane konec světa. Dnes se tomu možná zasmějeme, někteří řeknou: Eh, ani tenkrát jsem tomu nevěřil. Opravdu? Ani trochu? Vůbec žádné pochybnosti? Já jsem taky na okamžik zaváhala… A potřebovala k sobě ujištění jednou jedinou větou, aby byla zase zpátky nohama na zemi. Byla to fakt „masáž“, abych tomu dodala ten punc síly, které v sobě celá tahle událost nesla. Lidé na celém světě, obzvláště v USA, stavěli bunkry, předzásobovali se potravinami a panikařili. V Rusku například tehdejší premiér Dmitrij Medveděv prohlásil, že nevěří v konec světa. „Tedy, alespoň ne tento rok.“ No,…
-
Konec světa, který se nekonal – mayské proroctví se zatím nenaplnilo, ale…
Tak je to už jedenáct let, co jsme se všichni dozvěděli, že má přijít na základě mayského proroctví konec světa, a to přesně 21. 12. 2012. Na rozdíl od jiných konců světa, které předesílají obvykle různé náboženské sekty, tenhle byl skutečně globální. Byli jsme doslova masírováni zprávami z televizí, titulků z novin. A vše bylo podloženo jasným proroctvím, podle něhož končí třináctý cyklus mayského kalendáře. Vedle tohoto samozřejmě vznikaly i různé vtipy. Asi nejlepší považuji onen už virální: Měl jsem místo jen do roku 2012.
-
Román Kůže autorky Jevgeniji Někrasovové
Anotace Afroamerická otrokyně Hope, kterou od matky odloučili v pěti letech, se vlivem různých událostí dostane do Ruska, kde potká Domnu, nevolnici, již pán prohrál v kartách, když jí bylo deset. Vymění si kůže, což představuje další krok v jejich vnitřním osvobození a žití vlastních příběhů. Jevgenija Někrasovová zkraje příběhu přiznává negativní vztah ke své kůži, bledé, problematické a chlupaté. Kůži, která člověka předurčuje, vytváří o něm mínění dřív, než se stačí jakkoliv projevit. .
Mohlo by se vám také líbit
Mika Waltari: Jeho království, čte Ondřej Brousek
Ledově modrá krev
Budete se bát: Česká démonologie
-
Odnes můj žal: Osudy lidí poznamenaných válkou na Ukrajině
Katěrina Gordějevová, ruská nezávislá novinářka ve své nové knize Odnes můj žal představuje osudy lidí, kteří byli zasažení ruskou invazí. Začala na ni pracovat hned po 24. únoru 2022 a poslední zprávy končí zhruba rok po té. Věděla jsem, když jsem knihu otvírala, že to nebude snadné čtení co do obsahu, i když je psané čtivou stylistikou, text dobře plyne už jen proto, že jsou to přímé zpovědi lidí, jimž „ruská speciální operace“ zcela změnila životy. O co víc je to působivější, když vyprávění přicházejí jak od Ukrajinců, tak od Rusů. A ani zde vždy nepanuje přímá linka, kdo koho chápe za nepřítele a viní za své současné ztráty.
-
Rána
Debut Oksany Vasjakinové není klasickým románem s lineární dějovou linkou, na jaký jsme běžně zvyklí. Na díle se velmi podepisuje autorčino básnické umění. Často jsem při četbě měla pocit, že spíš se nechávám unášet básní v próze, vyváženou hrou se slovy, které vyvolávají emoce, zapadají nebo jindy křiklavě vystupují k ostrému pochopení absurdní situace. Při čtení už vám ani tak nejde o to, jak se bude příběh primárně dějově odvíjet, ale jak ho autorka bude prožívat, co bude chtít sdělit, a svým vlastním specifickým výběrem slov a okamžiků zprostředkovávat svému čtenáři. „Bojím se dopsat tuto knihu. Před půl rokem jsem otevřela notebook a napsala první kapitolu. Myslela jsem, že to bude obyčejná dokumentární…
Mohlo by se vám také líbit
Jak malovat divoké koně krok za krokem.
Řeka zázraků, dvanáct povídek Vladimíra Kořena
Wallander opět zasahuje
-
Umění zkratky: Znáte rychlá řešení, nebo nad zadáním ani nepřemýšlíte?
Umění zkratky, Marcus du Sautoy Marcus du Sautoy je britský matematik, dalo by se určitě říci „vášnivý matematik“. Je profesorem na Oxfordské univerzitě. Vedle odborných článků rovněž popularizoval matematiku pro laickou veřejnost. V češtině byly vydány již tři publikace, „Co nemůžeme poznat“, „Hudba prvočísel“ a aktuálně nová: „Umění zkratky“. Kniha Umění zkratky nás seznámí s častými situacemi v životě, ale i těmi vzdálenějšími (jako je vesmír), kde při použití principů matematiky zjistíme, jak si můžeme zkrátit svou cestu. Tím není myšleno jen se fyzicky někam dopravit (nebudeme cestovat přímo do vesmíru) ale například jak rozlousknout problém, dospět k nejlepšímu závěru, aniž bychom museli u dané činnosti strávit zbytečné mnoho času. Nejsou zkratky jako zkratky:…
-
Mé knížky působí tak věrně, jako by odrážely skutečné příběhy a život
ROZHOVOR – MARTINA BOUČKOVÁ Spisovatelka Martina Boučková se představila jičínské veřejnosti v rámci akce festival dětské knihy Šotek v sobotu 20. května 2023 ve Valdštejnově muzeu a mincovně. Mimo jiné uvedla knihu Tajemství jičínského orloje aneb Neuvěřitelné dobrodružství Terezky a Honzíka. Jsem rád, že neodmítla nabídku na rozhovor. *** Jste úspěšná autorka řady knih, jaké byly vaše literární začátky? Psala jste už jako dítě školou povinné? Ano, psaní se věnuji už od dětství. Mou první knížku jsem napsala někdy ve druhé třídě; byla ze školního prostředí v modrém sešitě bez řádků, které jsem dolinkovávala později, když už tam byl text. O chlapci, který si kopal do míče a ten se…
Mohlo by se vám také líbit
Nevíte, kam na školu? Nechte si poradit!
Národní divadlo v Brně chystá nabitou sezónu
Svoboda, demokracie a upřímnost
-
Ona byla jako rákos. On jako oheň. Příběh královy třetí ženy
Když jsem poprvé držela v ruce román Jindřišky Kracíkové Králova třetí žena, hned jsem se nadchla pro grafické ztvárnění Cyrila Gaji. Jednak velmi pěkně propracovaná obálka a pak rovněž uvnitř knihy působivé černobílé ilustrace. Málokdy se setkávám s knihami pro dospělé čtenáře, které kromě textu nabízejí i skvělý vizuální dojem, díky němuž máte pak skutečně vážný problém s klidným svědomím někomu dalšímu knihu půjčit.
-
David Michie: Zákon karmy
Parádní čtení na léto. Prvním důvodem je ohromná proměnlivost příběhu, skáčeme z příběhu do příběhu a pět minut na čtení sem a pět minut tam, ráno, večer, to je naprosto ideální styl čtení pro dovolenkový čas. Nic nám neuteče a všechno si hezky zapamatujeme. Čtivo ve stylu seriálu. Druhým důvodem je ta rozněžnělost, kterou často v létě, ve chvílích klidu, přichází. Láma Taši dodává knize jedinečnou atmosféru, pod hvězdnou oblohou, s rukou zabořenou v kočičím kožíšku. Máte chuť tam být s ním. Máte chuť tam s ním být stále… dlouho, každý den. A mnohé čtenáře pak i v knize vykreslený svět dovede k myšlence, jak si porovnat svůj vlastní život, aby trošku dával smysl.
-
Země bledulek – příběhy z hematologického dětského oddělení
Mladá zdravotní sestřička nastupuje na hematologické oddělení fakultní nemocnice. „Odkojena zdravotnickou školou“ jen teoreticky může předjímat, co jí ve skutečnosti v nové práci čeká. Nastupuje na místo, kde naděje pro zdraví vrtkavě chodí po tenkém ledě. A o to sklíčenější je celý pocit, když se jedná o nejkřehčí bytosti na světě, o děti, jejichž osudy se jí pochopitelně brzy začnou také dotýkat. Každý s jistou představou vstupuje na nové území. Tak i stejně ona zprvu předpokládá zesláblé osudu odevzdané jedince v tichosti ležící na lůžkách. Avšak každá minuta dne není jen o nemoci a léčení, o těžkosti přijímání a vstřebávání nepříjemných zpráv. Stále to jsou děti. Sic každý den na polštáři…
-
Král Sobol – dobrodružná výprava z Uher až na Madagaskar
Móric August Beňovský patřil k nejslavnějším dobrodruhům a cestovatelům 18. století. Jeho Paměti sepsané ve francouzštině se setkaly s ohromným úspěchem a vydávají se dodnes. Je až neuvěřitelné, kolik zemí, krajů i opuštěných míst ve svém životě procestoval a co vše zvládl! Navzdory šlechtickému původu život k němu nebyl vstřícný a zejména od dospělosti musel o vše bojovat. Byl inteligentní, vzdělaný a výborný stratég! Dokázal si poradit v situacích, v nichž a to v řadě případů mu šlo o holý život. Vždy uměl usměrnit ohnisko sváru, aby nakonec došlo k smíru, vyvázl nejen živý, ale byl schopen nasměrovat celou skupinu k dalšímu cíli. Neutíkal z boje; sic by možná bylo snazší vymknout se z té nejistoty, co bude další…
-
Život za život: nevratné ztráty, naděje pro druhé. Silný příběh nakladatelství Maraton
Podmanivá, vtahující stylistika, která mě volbou slov a skladbou vět hladí na duši. Je to ten příběh, jenž při čtení prožíváte, jako by se vám v hlavě odvíjel film, v němž jste nakročeni, možná jeho součástí – pro ty emoce, které nabízí. Vidíte kulisy, zmrzlé prsty a fialové rty, interiér nemocnice, vnímáte matčinu bolest… Příběh byl rovněž zfilmovaný. Neviděla jsem ho. A to je dobře … pro mě … nyní. Kdy mé oči procházejí řádky, zatímco oči řidiče se přivírají… jsou unavené, těžknou, a pak… . Podle anotace již víc než tušíte, o čem celý příběh bude. Přesto se nemůžete odtrhnout. Navzdory všemu zde v zásadě nejde o to, jak…
Mohlo by se vám také líbit
Přežijte v kostce i jinde
Nicole Deadone: Orgasmická meditace
Deset malých králíčků…
-
Beatrice Chesnut, Uranio Paes: Enneagram
Většinou tak nějak tušíme, jaké jsou naše špatné vlastnosti, ale i ty dobré. Pak se můžeme s chutí začíst do osobnostní typologie enneagram, kde už první symbolické a archetypální, příběhové části dokáží zadrnkat právě na tu strunku, která je pro nás citlivá. Jeden z devíti typů nám má sedět nejvíc, jsou ale i tací, které se najdou ve vícero typech. Každá kapitola popisuje vlastnosti, myšlenky, obranné reakce, a právě tehdy zjistíte, že tohle jste vy. V příkladech naprosto konkrétních nebo také často i v tom, v čem jste vyrůstali.
-
Vášeň a přítomnost
Kniha je o rozproudění života a vášně v sobě. Věnuje se pochopení vztahů z té niterné pozice. Prostě chuti se do něčeho pustit, něco, nebo někoho MILOVAT. A to opravdu z hloubky. O lásce a vášni pojednává autorka velmi zasvěceně a jde krůček po krůčku. Troufám si říci, že kdo chce žít povrchní vztahy, toho kniha odradí po prvních řádcích, maximálně po prvních stránkách. Ono tohle je opravdu o rozhodnutí obou partnerů, že z toho zázraku, že se vůbec potkali a milují se, vykřešou opravdové maximum. Spoustu bolu, trápení a ohrožení vztahu jako takového může kniha přinést tam, kde se takto po hlavě do prožívání vrhne jen jeden z partnerů a druhý nebude k ničemu takovému…
-
Rozhovor se spisovatelkou Janou Štrausovou
Knihy Jany Štrausové o dětech nové doby jsou prostě fascinující. Ocení je rodiče opravdu odlišných dětí, zvýšeně citlivých až přecitlivělých, odlišných ve svém vnímání či chování. Rodiče v těchto knihách najdou laskavá slova, vysvětlení vnímání jejich dětí. Navíc vás Jana Štrausová zavede až k zážitkům s dětmi velice tajuplnými, mystickými. Mezi nebem a zemí. A tak se i já zeptám: nepatříte mezi ty, kterým děti vyprávěly naprosto samozřejmě o tom, čím kdysi byly, kým a kde žily? Pokud vás něco tak tajemného potkalo, je to kniha také pro vás!
-
Soutěž o humorné knížky pro ženy. Smějte se spolu s námi
Spolu s nakladatelstvím CPress vyhlašujeme soutěž s pěti balíčky výher. Každý z nich obsahuje knížky DENÍK ZOUFALÉ TŘICÍTKY a PAST NA SŇATKOVÉHO PODVODNÍKA od autorky Martiny Boučkové.Soutěž potrvá do 15. února do půlnoci. Po jeho skončení nahlédneme do dvanáctého doručeného e-mailu. Pokud v něm bude správná odpověď, vyhrává. Pokud ne, vyhrává následující e-mail se správnou odpovědí. Po něm se znovu odpočítá dvanáctý nebo následující se správnou odpovědí podle stejného principu, dokud nebude rozdáno celkově pět výher.
-
Sheleana Aiyana: Staň se tou pravou
Většina neúspěchů ve vztazích je dána tím, že naši pozornost poutají lidé, kteří jsou také zranění a kteří také hledají nás pro to, aby své rány nevědomě rozrývali. A tak jsou vztahy plné dramat. Je to téma, které vás zaujalo? Pak máte možnost v sobě všechno urovnat tak, že vás zaujme i urovnaný partner.
-
Sara Wickhamová: Co je pro mě dobré. Rozhodování v době těhotenství a porodu
Nátlak. Zastrašování. Ponižování. Jdu v této chvíli do extrému, ale pokud jste si z porodu odnesly podobné trauma, bude pro vás tato knížka to pravé. A upozorním hned zkraje, že nejde o žádné vzletné teorie o důležitosti vlastního názoru a těla a stavění se na zadní. Naopak, autorka je porodní asistentkou, která využívá nejen své zkušenosti, ale také se věnuje ulehčování porodu natolik, aby byl co nejvíce přirozený. Chápe ženské potřeby a rozumí jim, rozumí dynamice porodu; a to nejcennější, ví přesně, co které lékařské intervence znamenají, jak velké je skutečné riziko komplikací a kdy je pravděpodobné, že jste opravdu do něčeho tlačeni a zastrašováni.
-
Klárka a vodící pes Daisy
Klárka a vodící pes Daisy je zcela odlišnou dětskou knížkou, než jste doposud byli zvyklí. Svým způsobem hodně napovídá samotný název, protože Daisy není jen tak obyčejný pes. Je speciálně vycvičený pro nevidomé lidi, mezi něž patří Klárčina maminka. A fakticky by i toto samotné stačilo pro celý příběh, ale autorka chce malým čtenářům dát mnohem víc. Život nevidomých je pochopitelně náročnější, ale ne nezvladatelný. Lidé mohou žít plnohodnotným životem, protože nejvíc záleží na každém z nás. Jsou zde překážky. A kdo nějaké nemá! Ale v dnešní době mnoho některých faktorů jako třeba tento hendikep již například nebrání studiu, profesnímu růstu, mít vlastní rodinu… Pokud mi dovolíte trochu odbočím. Upřímně stejně jako…
-
Vydejte se po stopách Sisi
Letní novinka Dagmar Beňakové provede čtenáře významnými životními zastávkami císařovny Alžběty V Nakladatelském domě GRADA právě vychází knižní novinka Toulky po stopách císařovny Sisi autorky Dagmar Beňakové. Slavnostní křest knihy spojený s besedou a vyprávěním o Sisi se uskuteční 28. června od 17:00 v Městské knihovně v Praze na Mariánském náměstí.
-
Děda Miliarda, dvě jiné ukázky
Děda Miliarda je příběh, ve kterém se rozmazlená prostořeká Terezka uprostřed noci ocitá v nemocnici. Před usnutím jí maminka vypráví příběh o svém dědovi hrnčíři. I když Terezka vzdoruje, nakonec usne a ve spánku vklouzává do příběhu. Vstupuje do starobylé vesničky, kde nejezdí auta a zastavil se čas v minulosti. Poznává svého pradědu a prababičku, čarování z kouzelné hrnčířské hlíny, mluvící zákeřnou kočku, přátelského samotářského vodníka, nevypočitatelného skřeta Matlafouse a děti z vesnice. Všechno vypadá naprosto dokonale. Čas má svá vlastní měřítka a kouzla jsou vlastně normální. Jenže vrátit se domů nebude vůbec snadné. Zejména když Terezka neuposlechla varování.
-
Děda Miliarda, jak by mohla vypadat dětská knížka
Můj děda byl hrnčíř. I když je jasné, že ve skutečnosti byl mnohem víc. Říkal si „děda Miliarda“. To proto, že se jmenoval Jarda a byl miliardový. Stal se mou inspirací pro vytvoření dětského příběhu, knížky, která má 82 normostran. Původní verzi jsem napsala před mnoha lety; zhruba ve stejné době jako Tajemství dědečkova deníku. Dostalo se jí pěkného hodnocení v agentuře Mám talent a také od beta čtenářů. Rozšíření a další revize proběhla ve dvou etapách, naposledy v 2019. Následně také rukopis získal velmi pěkný ohlas v nakladatelství Mladá Fronta, kde setrval téměř dva roky. Ačkoliv jsme již vyhledávali i ilustrátora a vypadalo to na dobré cestě, nakonec k…
-
Půl roku samoty
Povídka pro zimní nečas Dávno ten třeskutý mráz přestal vnímat. Tlustý kabát, beranice do čela, silné mozolnaté prsty v kožených rukavicích. Její šálu měl omotanou až k nosu. Nechal si ji, aniž by to věděla. Jen chvíli ji hledala, než to vzdala. Když člověk pálí mosty, nebývá moc trpělivý. Přes záda měl přehozený tlustý vak. Brodil se neprostupnou krajinou, kde široko daleko krom bílé a černých špiček stromů nebylo vidět nic jiného. Romantika zimní krajiny zhrubla do statického němého filmu. Jen při pohledu na nebe ho uchvátila jasná modř a oslepující paprsky slunce se odrážely ve sněhových peřinách. Sešlapoval ze shora pár desítek metrů níž do lesního porostu. „Brito!“ zavolal na…
-
A žili (by) šťastně, kdyby se (ne)potkali…
Čtení na pokračování I. kapitola Jarmila postavila na kuchyňskou linku dvě napěchované velké tašky s nákupem. Udělala to tím nejlepším možným způsobem, aby upozornila na své nedoceněné schopnosti, protože Karlovi stále nedocházelo, jaký má doma poklad. S funícím výdechem a pevně vysunutým pozadím, na které byla patřičně hrdá, se precizně ohnula jako při aerobiku, a hlučně odložila. Dýchání je důležité. Plíce a svaly musí být okysličovány a při namáhavé činnosti je nutné plně vydechovat! Sklenice s kyselými okurkami v akci cinkla do pikantního kečupu. Nic. Karel mlčel. „To mi na to nic neřekneš?“ rozčílila se. „Ohýbej se v kolenou. Takhle riskuješ, že chytneš housera,“ dodal. Čímž to zabil.
-
Stroncova poslední whiskey
Každý můj běžný den by se dal jasně a stručně zmapovat. V konkrétní časy se nacházím na stejných místech, a i když sem tam proběhnou určité drobné změny, většinou odvislé podle počasí nebo předem naplánované schůzky, všechno má stále svůj řád. Je to osobní sebeobrana před vnějším chaosem. Takto nejsem nikdy na pochybách, že vše je v přímém souladu s tím, jak jsem si to představoval. Jsem režisérem vlastního života. Nikdo mi do toho nebude brblat. Vstávám vždy za úsvitu. Je to praxe, která se za ty roky setkala s mnoha výhodami ohledně mého fyzického a duševního zdraví. Procházím se a cítím, jak do sebe vtahuji příjemně vlahý vzduch a v tomto ročním období…
Mohlo by se vám také líbit
Adventní kalendář povídek na dlouhé zimní večery
Depeše mrazivé noci
Setkání u pozdní večeře
