Velký knižní čtvrtek přinese patnáct novinek
Velký knižní čtvrtek vkročí do své další desítky 16. března 2017 s patnácti novinkami, které jsou opět s velkou pečlivostí vybrány napříč žánry tak, aby uspokojily všechny skupiny čtenářů. Ve výběru nechybí velké romány, životopisy známých osobností, detektivky či literatura faktu a eseje.
Patnáctka největších jarních hitů vrhne na pulty knihkupectví v jeden den. Jak se stalo dobrým zvykem, někteří autoři podpoří svá knižní dítka osobně a opět se sejdou se svými čtenáři 16. 3. v Městské knihovně v Praze a 23. března v Brně v Knihovně Jiřího Mahena.
Doprovodných akcí se zúčastní Mariusz Surosz, Lenka Horňáková-Civade, Petra Dvořáková, Jozef Kollár či Petr Bergmann.
V letošním výběru si najde svého favorita snad skutečně každý.
Úchvatný obraz pařížské bohémy začátku minulého století, osvěžený příběhy a historkami ze života nejen Apollinaira, ale i dalších umělců, s nimiž se básník stýkal, nabízí biografie Apollinaire, autorky Julie Hartwigové. Alison Andersonová přináší knihu Letní host, příběh o lásce, síle fantazie, ztraceném rukopisu a nečekaném přátelství mladého Antona Pavloviče Čechova a nevidomé lékařky Zinaidy.
Jerome Klapka Jerome se ve své autobiografii Čas mého života s typicky duchaplným, výstižným stylem a zároveň bez servítků vrací do krásných i krušných časů svého dětství a dospívání ve viktoriánské Anglii, k rodičům a prvním krokům ke spisovatelské slávě. Můj dědeček by mě popravil, tvrdí autorka stejnojmenné knihy Jennifer Teegeová, a pravděpodobně má pravdu. V dospělosti totiž odhalila, že je vnučkou Amona Götha, brutálního velitele koncentračního tábora Plaszow a známého „řezníka“ ze Schindlerova seznamu. Knihu napsala ve spolupráci s novinářkou Nikolou Sellmairovou.
Román Každý má svou lajnu autorky Petry Dvořákové je příběhem o florbale, maloměstské škole a přátelství. Eugen Ovidiu Chirovici přináší příběh plný napětí a pátrání po rukopisu i 30 let skryté pravdě v titulu Kniha zrcadel. Čtivý a napínavý příběh o honbě za uznáním a láskou v současném Stockholmu je skryt v thrilleru Stockholm: Přísně tajné, z pera Hanny E Lindberg. Múza Jessie Burtonové je román ve dvou dějových liniích, vyprávějící o ctižádosti, lásce a touze i o tom, jak nás utváří doba, do níž jsme se narodili.
Povídkovou antologii Ve světle nebo ve stínu, v níž ožívají obrazy amerického malíře Edwarda Hoppera plné osobitého kouzla, sestavil Lawrence Block. Každá ze sedmnácti povídek je uvedena barevnou reprodukcí obrazu, z něhož spisovatel čerpal. Vyprávění se ujali mistři pera a autoři bestsellerů, jakými jsou Stephen King, Lee Child, Jeffery Deaver či Joyce Carol Oatesová.
Podle některých novinek se chystají také filmové adaptace
Ďábel v Bílém městě, autora Erika Larsona, je beletrizovanou literaturou faktu o skutečném příběhu masového vraha H. H. Holmese, amerického Jacka Rozparovače, který roku 1893 v Chicagu za Světové kolumbovské výstavy zavraždil desítky, možná až stovky žen ve svém speciálně postaveném domě, obrovském bludišti plném mučíren, propadlišť, piteven a slepých uliček. Na knihu zakoupil filmová práva Leonardo DiCaprio. Příběh čtyř sourozenců vyrůstajících v USA 60. let vypráví Jeannette Walls v novince Skleněný zámek. Přestože žili v chudobě a nejistotě, líčí autorka své dětství i rodiče laskavě a s neobyčejným pochopením. Podle knihy se natáčí film s Woodym Harelsonem a Naomi Wattsovou.
Na své si přijdou i milovníci naší historie
Mariusz Surosz, významný polský novinář a znalec českého prostředí napsal knihu Ach, ty Češky! o osmi ženách z české historie a současnosti. Na osudech těchto slavných a mnohdy pozapomenutých osobností, např. Věry Čáslavské, Růženy Vackové, Adiny Mandlové či Petry Šáchové nám odhaluje širší souvislosti a rozkrývá před námi dějiny našeho národa z perspektivy, která o nás vypovídá více, než si sami myslíme. Kniha je mistrovským dílem o naší povaze, komplexech i obrovské síle.
55 minut mezi životem a smrtí nabízí Jozef Kollár. Emigrovat ze socialistického Československa na Západ bylo snem mnoha lidí. Kdo chtěl odejít stůj co stůj, musel často hranice překročit ilegálně. Tito odvážlivci se uchylovali do útrob aut a vlaků, snažili se přeplavat hraniční řeky nebo přestřihnout ostnatý drát. Zvláštní skupinu tvořili ti, kteří použili třeba horkovzdušný balon, vlastnoručně vyrobený tank nebo rogalo. Všechny spojovala touha po svobodě a víra ve své schopnosti.
Marie a Magdalény Lenky Horňákové-Civade zkoumají osudy tří žen v jedné rodové linii. Magdaléna, Libuše a Eva všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie.
A na závěr Krkonoše na starých rytinách a litografiích
Přes 100 unikátních grafik z let 1790 – 1900, které většinou nebyly od doby svého vzniku již nikdy publikovány ani reprodukovány. Na vyobrazeních tehdejších předních vedutistů Krkonoš jsou zachyceny známé pohledy i dnes již nepřístupné výhledy na jedinečná horská panoramata a zaniklé krkonošské boudy. Fotografie Jana Hrdého pak nabídnou zajímavé srovnání a umožní přehlédnout vývoj tohoto pohoří a jeho osídlení v průběhu posledních dvou století.
Letošní jarní Velký knižní čtvrtek bude bohatý, takže se těšte a vyberte si právě ten svůj jarní hit!
Informace o Velkém knižním čtvrtku 16. března 2017 a jednotlivých titulech najdete na www.velkyctvrtek.cz.
srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]
