Poslouchej své břicho anebo Jaké mikroby máš, takovým jsi člověkem
Jak funguje náš vnitřní vesmír? Nejzjednodušenější formou by se dalo říci, že v našem těle se nachází biliony malých tvorečků, ve své podstatě cizích vetřelců i s dobrými úmysly, které ovlivňují naše zdraví, chování, povahu, ale i takové věci jako například, proč na někoho jdou komáři a na jiného ne, proč máme úzkosti, deprese, proč jsme nemocní…
Lidské tělo obsahuje zhruba 10 bilionů buněk. To je dost vysoké číslo. Avšak na jeho povrchu a uvnitř sídlí daleko větší populace – kolem 100 bilionů mikrobiálních buněk. Takže my nejsme úplně my, jsme v menšině: skutečně jen zlomek tohoto mikrosvěta patří nám. Nejsme však jen jejich hostiteli, ve své podstatě žijeme ve vzájemné symbióze. Záleží ale na mnoha okolnostech. Ne všechny a ne vždy jsou mikroby prospěšné našemu zdraví, jsou za nimi i mnohé zdravotní problémy.
Přednáška Roba Knighta, autora knihy Poslouchej své břicho (Noxi 21016) s českými titulky:
Když se Napoleon I. vracel z tažení, poslal údajně císařovně Josefíně v předstihu zprávu: „Zítra večer se vrátím do Paříže. Nemyj se.“ Těšil se na vůni své milé a chtěl ji mít v hojnosti. Proč tedy, když pohrdneme mýdly, antiperspiranty, pudry a parfémy, tak páchneme? Převážně kvůli mikrobům, které si pochutnávají na našich sekretech a zvýrazňují jejich pach.
– Věděli jste například, že mikroby na levé ruce jsou odlišné než na pravé? A můžete rukama třít a mnout, jak chcete. Nic tím nezměníte. Ve své podstatě to ale také může znamenat, že stopy, které prsty jedné i druhé ruky zanechávají, lze pak také podle toho lokalizovat. Píšete například všemi deseti na klávesnici? Pak vězte, že mikroby z vašich rukou na levé straně klávesnice jsou jiné, než ty na pravé.
– Naše strava také určuje, jaké mikroby máme v těle: rod bakterií známých jako Bacteroides převažuje u lidí, jejichž strava je bohatá na maso, zatímco rod Prevotella je hojnější u lidí, kteří jedí rostlinnou stravu. Děti, které se pohybují v oblasti kolem zvířat, jsou v kontaktu s hlínou, mají pestřejší mikrobiální prostředí a méně imunitních poruch, jako je senná rýma a jiné alergie
– Že někteří lidé se rodí s odolností vůči některým nemocem (neslavnější je takzvaná „tyfózní Mary“, newyorská kuchařka 20. století, která přenášela tyfus, ale sama nikdy jím neonemocněla)
– Že v pochvě dominují mikroby druhů bakterie Lactobacillus, příbuzní těm, které stojí za výrobou jogurtu, kysaného zelí či podmáslí. Poševní bakterie se ale mohou v průběhu života měnit, např. se změnou sexuálního partnera.
– Že existují bakterie „tloustnutí“: vědci z Lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis izolovali stovky kmenů bakterií od jedné osoby, jednotlivé kmeny kultivovaly v laboratoři (bez zbytku stolice), smíchali je ve stejném poměru jako v původním vzorku a přenesli tyto bakterie na nového hostitele a hostitel zhubl. Dokázali tak, že to jsou mikrobi, co jsou zodpovědné za tloustnutí. Jiné výzkumné skupiny „v dosud nezveřejněných studiích používali antibiotika zacílená na bakterie, které se množí při tučné stravě. Myšky po nich úspěšně zeštíhlely, i když byly nadále nezdravě krmeny“.
Objevují se určité obecné trendy naznačující souvislosti mezi nemocemi a mikrobiomem. Zaprvé jsme již poznali, že méně rozmanitá střevní mikrobiální flóra je spojená s obezitou, zánětlivými onemocněními střev a revmatoidní artritidou. Odpusťte mi, jestli vám to bude znít jako otřepaná fráze v promočním proslovu, ale v (mikrobiální) rozmanitosti je síla.
Deprese se spojena se zánětlivou reakcí. Mnohé prospěšné bakterie v trávicím traktu produkují mastné kyseliny (jako kyselina máselná), které pomáhají buňkám tlumit zánět a také, jak bylo nedávno zjištěno, že konkrétně bakterie Oscillibacter vytváří chemickou látku, jež působí jako přirozené sedativum. „O schopnosti půdních mikrobů jako Mycobacterim Vacci modulovat imunitní systém víme již velmi dlouho. Několik výzkumní napadlo, že by je mohli použít k očkování proti stresu a depresi.“
Vliv na chování byl prokázán též u probiotik. Existuje již více než 500 studií, které dokazují vztahy mezi probiotiky a chováním, zejména úzkostí a depresí.
„Například probiotikum Lactobacillus helveticus zmírňuje úzkost u myší a Lactobacilus reuteri snižuje pravděpodobnost, že vystresované myši onemocní infekční chorobou. Lactobacillus rhamnosus GG prokazatelně tlumí obsedantně-kompulzivní chování.“
Už v několika jiných článcích bylo zmíněno a mělo by se stát stravovací biblí každého člověka: jezte prebiotika (např. rozpustná vláknina v ovoci a zelenině) a probiotika (bakterie, které se přirozeně nacházejí v lidském střevě nebo ve fermentovaných potravinách – jogurt, kefír, kysané zelí).
A mnoho dalšího zajímavého a prospěšného, abyste co nejvíce věděli o mikrobiálních pochodech ve vašem těle a mohli tak nejlépe prospět vašemu zdraví naleznete v knížce POSLOUCHEJ SVÉ BŘICHO od Roba Knighta, Noxi, 2016.
Rob Knight je profesor dětského lékařství, počítačové vědy a techniky a ředitel Iniciativy pro mikrobiom (Microbiome Initiative) na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Je spoluzakladatelem American Gut Project a Earth Microbiome Project. Přečtěte si knihu a poslechněte si přednášku (s českými titulky). Věřím, že Rob Knight bude pro vás inspirativní. Knihu si můžete pořídit v českém jazyce pořídit zde.
MB
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
