Praha a Ostrava zezelenají na počest Dne svatého Patrika. Češi oslaví irský svátek ve velkém

Petřínská rozhledna v Praze a budova Nové radnice v Ostravě se v letošním roce již podruhé připojí k iniciativě globálního „Greeningu“, pořádané na počest svátku sv. Patrika irskou agenturou pro podporu turismu Tourism Ireland. Oba objekty budou nasvíceny zeleně od pátečního večera, 13. března do středečního rána, 18. března. Slavnostní rozsvícení Petřínské rozhledny proběhne v pátek, 13. března v 19.00 v Praze na Novotného lávce, za účasti velvyslankyně Irska v ČR Alison Kelly, primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové, starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého a patronů letošních oslav svátku svatého Patrika, herců a moderátorů Marka Ebena a Martina Dejdara.  Veřejnost je srdečně zvána.

Mezi místa, která jsou tradičně v rámci „Greeningu“ nasvícena zeleně, patří například egyptské pyramidy, opera v Sydney, Londýnské oko, šikmá věž v Pise, Knížecí palác v Monaku, Stolová hora v Jihoafrické republice, Empire State Building v New Yorku, nápis „Vítejte v Las Vegas“ nebo Niagarské vodopády. V loňském roce k nim nově přibyl třeba Hrad Šípkové Růženky v Disneylandu v Paříži nebo skalní město Petra v Jordánsku a v letošním roce se připojí např. Koloseum v Římě, bazilika Sacré-Cœur v Paříži nebo Grand Ole Opry v Nashvillu.

Den svatého Patrika se tradičně slaví po celém světě, nejpopulárnější je v USA, Kanadě a Austrálii, kde žije mnoho lidí irského původu, ale obzvlášť v posledních letech si získává oblibu i v Evropě a v České republice. Lidé po celém světě ho slaví především hudbou, tancem a popíjením tmavého piva. Jeho symbolem je i zelený trojlístek. Lidé ho v den Patrikova svátku nosí namalovaný na obličeji nebo si jím zdobí oděv. Všeobecně je pro svatého Patrika i Irsko typická zelená barva, což se v den svatého Patrika projevuje zejména nošením zeleného oblečení. Lidé v tento den jedí zelená jídla, např. těstoviny nebo zmrzlinu a pijí zelené pivo.

Češi budou moci jako každoročně slavit svátek sv. Patrika především irskou hudbou. V Praze si ji budete moci poslechnout v irských hospůdkách James Joyce Prague´s Cosy Irish Pub, Caffrey´s Irish Bar, The Dubliner nebo J.J. Murphy’s a mnoha dalších po celé ČR, kde kromě jiného můžete také ochutnat tradiční irské speciality. V Ostravě se bude od 23.-28. března již tradičně konat Irský kulturní festival a v Plzni a okolí premiérově proběhne festival ke dni sv. Patrika, zaměřený především na mladé. K dalším událostem již tradičně patří koncerty irské hudby v podání českých i irských hudebníků, tradiční irské zábavy, ukázky irských tanců apod.

Nasvícení se uskuteční za podpory sítě prodejen Žabka, Prague Classic Rental, The Irish Times Pub, Hertz Lease a Prime Hide.

V dřívějších dobách znamenal svátek sv. Patrika především čas pro rodinu a příležitost k návštěvě kostela, přemítání o životě a práci patrona, nejdůležitějšího a nejzáhadnějšího kazatele Irska. Až do konce sedmdesátých let zákon nepovoloval 17. března otevření žádné hospody a svátek se slavil zejména sportovními utkáními (jednalo se o typické keltské sporty), občasným ceili (irský tanec) a historkami vyprávěnými u krbu. Ti skutečně zapálení se vydávali na svatou pouť na horu Croagh Patrick, pojmenovanou po svatém Patrikovi, v hrabství Mayo. Cesta byla velmi kamenitá, ale většina poutníků ji  přesto (nebo právě proto) šla bosky.

Postupem času se ale náboženský svátek, oslavující příchod zajatého otroka před patnácti stoletími změnil v hromadnou párty, kdy každý zpívá, tančí a polovina anglicky mluvícího světa se hlásí k irským předkům.

Přestože některé prameny uvádějí, že svátek svatého Patrika nemá irský původ, nic to nemění na tom, že je přeplněný irskými národními symboly. Prostě 17. března se zazelená cokoliv. Irové považují svatého Patrika za svého patrona. Zelená barva, jejímž znamení se den, kdy světec zemřel, nese, má symbolizovat obrovské zelené plochy a lesy, které se v Irsku nacházejí. Ne nadarmo se říká, tak jak je zelená tráva v Irsku, není nikde jinde na světě. Dalším symbolem je barva roucha, ve kterém je svatý Patrik tradičně vyobrazován. Kromě  zelené barvy je nejvýznamnějším symbolem tohoto svátku trojlístek. Lidé si ho malují na obličej, vyobrazují ho na pokrmech, nosí třeba trojlískové brýle, špendlí si ho na oblečení, ale naleznete i různé pokrmy dekorované trojlístky. Nicméně k jeho symbolice se váže poetická legenda, která tvrdí, že v době, kdy svatý Patrik šířil křesťanství mezi zatvrzelými domorodci, použil trojlístek coby učební pomůcku k vysvětlení principu svaté trojice. Na něm přihlížejícím ukazoval, jak tři nezávislé elementy mohou tvořit jeden smysluplný celek. V zeleném Irsku hojně dostupnou učební pomůcku po něm potom přejali i jeho následovníci a postupem času se stal trojlístek nejznámějším atributem tohoto světce.

Velmi populární jsou oslavy v Americe. První oslava tady proběhla roku 1737 v Bostonu. Od roku 1962 se na novém kontinentě také dodržuje tradice barvení řeky Chicago na zeleno. Víceméně omylem ji pracovníci kontroly životního prostředí obarvili, když se snažili zjistit odkud je vypouštěn nelegální odpad do řeky. Použili zelené rostlinné barvivo a  tak je napadlo, že by nebylo od věci, podobně obarvit řeku na počest svátku svatého Patrika. Nápad se ujal a od té doby se část řeky Chicago na počest svátku svatého Patrika barví na zeleno. A jako v Irsku se nakonec barví na zeleno úplně vše.

V dnešní době Američané barví řeky a sjezdovky na zeleno, tisíce jich pochodují za dudáky, prodávají zelené pivo a zelené housky, barví si obličeje (ano – na zeleno) a utrácejí hromady dolarů za trojlístky.

Stejné je to i v Austrálii, kde asi 7 milionů lidí tvrdí, že má irské předky, na Novém Zélandě,  v Kanadě a ve většině Evropy. I šejkové v Abu Dabi si připíjejí na svatého Patrika zeleným šampaňským koktejlem a v Moskvě, kde kdysi uznávali jen chlapské přehlídky, je Nový Arbat doslova nacpaný rodinami, jen aby všichni viděli mažoretky třesoucí se zimou. Kdekoliv na světě jste – najednou je jaksi jednoduché stát se na den Irem.

Průvody, které se v tento den pořádají po celém světě, mají svůj původ právě v USA. Částečně vznikly jako prostředky k odvodu branců v průběhu převratů a občanských válek a částečně jako kulturní projev irských imigrantů, kteří přijeli v osmnáctém a devatenáctém století. Tito osadníci, cizinci v cizí zemi, chtěli slavit své kořeny jak nejlíp uměli – slavnostními pochody, hudbou, hodováním a vyprávěním historek.

První osadníci, kteří přišli v osmnáctém století, byli napůl Irové a napůl Skoti – drsní průkopníci, jejichž rodiny pocházeli z válkou zmítané pohraniční oblasti mezi Anglií a Skotskem. Tito hrdí nekonformní protestanti zakládali obce v Pennsylvánii a Marylandu a rozšiřovali své pozemky až do nitra Divokého západu. Stovky jich zemřely rukama neméně hrdých rodilých Američanů, životní podmínky byly kruté a potěšení bylo málo. Byla to dlouhá a krvavá cesta.

Další příliv irských osadníků se datuje do poloviny devatenáctého století. Byli to zejména katoličtí farmáři, utečenci, kteří se zachraňovali před „velkým bramborovým hladomorem“, podvyživení, emocionálně unavení a politováníhodně chudí. Nejdříve se začali usazovat na východním pobřeží, ve městech jako Boston a New York, pracovali za babku jako pomocné síly na stavbách a jako dělníci a okamžitě začali být považováni za spodinu. Až příliš často se na pracovních inzerátech objevoval zlověstný nápis: „No Irish Need Apply“, tedy „Irové se nemusí hlásit“.

Pro obě tyto irské skupiny znamenal Den svatého Patrika možnost, jak povzbudit morálku, vzdát čest své rodné zemi a hlavně – dokázat, že se nenechají pokořit. Pouliční průvody, pochodující kapely, kluby a společnosti pomohly vytvořit tradici, kterou si později přisvojily irské komunity po celém světě. Byli to tito kurážní pionýři, kteří udali podobu oslavám Dne svatého Patrika, jak je známe dnes.

 TZ

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]