Helena Herynková,  Kultura,  rodina

Jenda věřil v to, co kázal

Jan z Husince, známější jako Mistr Jan Hus, věřil v pravdu, kázal pravdu a žil pravdu. Bůhví, jak by se díval na výklad, který o jeho životě hraje divadlo Aqualung. A možná, že by se zasmál stejně jako diváci inscenace Pan Hus. Možná, že to dokonce takhle nějak bylo.

Lubor Šplíchal, Zbigniew Kalina (foto Ivan Prokop)
Lubor Šplíchal, Zbigniew Kalina (foto Ivan Prokop)

Na inscenaci Pan Hus byste měli jít alespoň minimálně poučeni o osudech velkého Mistra Jana. Jinak by se také mohlo stát, že nepochopíte, o čem herci divadla Aqualung tak skvěle hrají. Notoricky známý příběh života a doby Mistra Jana Husa předkládají, v režii Ondřeje Lážnovského, jako svižnou hříčku s notnou dávkou nadsázky a velkou špetkou často černého humoru. Během hodiny a půl sehrají příběh Jana Husa od jeho příchodu na univerzitu až po nešťastný koncil v Kostnici.

hus2

Příběh je to opravdu tak notorický známý, že není třeba urážet diváky jeho připomínáním. Raději vás nalákám na vtipné, vypointované situace a skvěle vystavěné vtipy, při nichž se zasmějí i ti neotrlejší bezvěrci. V titulní roli Jana z Husince se představí výborný Lubor Šplíchal, ztvárňující svou úlohu s grácií, šarmem a vtipem. Ostatní herci během hry vystřídají hned několik charakterů. Například Petr Gelnar se představí jako arcibiskup Zbyněk, ale také sehraje několik dalších mužů z Husova okolí. Zbigniew Kalina ukazuje svůj skvělý cit pro situační humor nejen jako král Václav IV, ale i v rolích různých úředníčků. Výborní jsou i ostatní, Zita Morávková mistrně přebíhá od královny k jiným ženským hrdinkám a Viktor Dvořák, František Čachotský i sám režisér Ondřej Lážnovský dokreslují svými postavami děj a dobu.

Foto Ivan Prokop
Foto Ivan Prokop

Fraška Pan Hus přináší na jeviště zábavnou a velmi humornou formou jednu z klíčových etap naší pohnuté historie. Rozhodně stojí za to vzít na inscenaci divadla Aqualung i dětské diváky. Až přijde ve škole na přetřes Jan Hus, budou pak už vědět, že to byl ten Jenda z Husince, co vždycky ctil a věřil v pravdu. A byl ochoten pro pravdu i zemřít.

Tvůrci si rozhodně nechtějí dělat z Jana Husa legraci nebo jakkoli snižovat jeho životní názory. Spíše naopak. Zpracovávají jeho osud přívětivě a s poetikou sobě vlastní. Vždyť i velký mistr Jan byl přeci jen člověk, a co my víme, jak se choval v univerzitních posluchárnách? Samo divadlo uvádí Pana Husa jako „polopravdivý příběh o nejpravdivější pravdě“ a já s touto interpretací vřele souhlasím. Inscenace je doplněna o autorskou hudbu z pera Josefa Počepického a také živý orchestr, báječně doplňující děj probíhající na jevišti.

Foto Ivan Prokop
Foto Ivan Prokop

Brány Karlovy univerzity se otevírají a mladý, trochu nesmělý, Jan vstupuje na posvátnou půdu. V tu chvíli vůbec netuší, jaký osud mu jeho boj za pravdu přichystá. Divák to ví, nebo minimálně tuší, a proto se může s klidným srdcem zasmát nad eskapádami, které Pan Hus na své cestě zažije.

 

PAN HUS
Divadlo Aqualung, hrající v Žižkovském divadle Járy Cimrmana
www.divadloaqualung.cz

 

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]

Share
Share
error: Obsah je chráněný autorskými právy