Vycházejí moderní pohádky člena legendárních Monty Pythonů

Terry Jones (1942), člen proslulé komediální skupiny Monty Python,  režisér kultovního filmu Život Briana, je populárním autorem četných publikací pro děti. V Pohádkách k neuvěření potvrzuje svoji zálibu v nonsensu a v grotesce, přičemž vychází z tradice svých krajanů Lewise Carrolla, Edwarda Leara a Roalda Dahla. Z české literatury Jonesovy nonsensy připomínají nejvíc ze všeho Werichovy moderní pohádky. S půvabnými ilustracemi renomovaného britského ilustrátora a grafika Michaela Foremana (1938) vydává Knižní klub.

Pohádky k neuvěření (první britské vydání je z roku 1981) jsou pro Jonesovu dětskou tvorbu typické a dokazují, že jsou mu vlastní paradoxy a nezvyklé kontrasty starého a nového. Ve svých pohádkách neotřelým způsobem zpracovává klasické náměty, například kouzelné zrcadlo zlé královny ze Sněhurčina příběhu (O zrcadle, které zkrášlovalo) nebo malou mořskou vílu (Jak se mořská panna slitovala nad námořníkem). Inspiraci nachází u bratří Grimmů, Hanse Christiana Andersena či v keltském folkloru, ale nebrání se bláznivým přesahům.  Jeho příběhy zabydlují stejně tak diktátoři, draci i kur domácí. Vedle sebe tu stojí rusalka i dinosaurus jako vystřižený z Jurského parku, benátští šibalové a dvouocasé kočky, přičemž příšery i klasické postavy čelí situacím, jež si nijak nezadají s těmi, které sami prožíváme na ulici.

V některých pohádkách (Jak jezevec k pruhům přišel, O hvězdě ze dvorku a O dvouocasé kočce) Jones zúročuje princip humorných bajek ze zvířecí říše, jaké se v anglosaské próze prosadily hlavně díky Kiplingovi, Sakimu a Dahlovi, ale je v nich víc humoru a méně poučování než v klasických bajkách. Jones staví jejich protagonisty do potrhlých situací: závistivý jezevec okrádá labuť o peří, myšák se snaží připravit kočku o ocas, pes s kohoutem si plánují kariéru u cirkusu…

Když se ráno probudil, trvalo mu osm hodin, než se zvedl z postele. Devět hodin mu zabrala cesta po schodech do přízemí a potom strávil deset hodin kuchtěním snídaně – většinou si dával lidský ovar podlévaný vývarem z pánských ponožek. Dalších patnáct hodin ji pojídal. Dvacet hodin mu trvalo, než vstal od stolu, říhl si – uf – a narval se do lidojedských bot (mimochodem, ty škorně ho přišly na pěkné jmění). A příštích třiadvacet hodin se přemisťoval do předsíně.

Dozajista jste se už doslechli o tom, že den má jenom čtyřiadvacet hodin, a tak už jste si patrně spočítali, že mu zabralo skoro tři dny, než vstal z pelechu a nasnídal se…

V pohádce O loudavém lidožroutovi sledujeme výpravu lidožravého obra tak pomalého, že trvá dny a měsíce, než se přiblíží ke kořisti a než k jeho pidimozečku dospěje kloudná myšlenka. Prvotřídními podivíny se Jonesovy příběhy přímo hemží. Patří k nim také lechtač Lenny, stařec, který má oči všude (třeba na chodidlech a v kolenních jamkách) či pomatený Rušič pojídající čokoládu přímo ze smetáku. Terry Jones si prostřednictvím svých hrdinů posvítil na darebáctví, marnivost, lakotu, hašteření a jiné nepěkné vlastnosti, typické pro člověka bez ohledu na místo a čas. Činí tak s vražedným humorem srozumitelným pro čtenáře od 5 do 99 let: Tuze dávno tomu, co sloužil v pekle čert jménem Carnifex, a ten moc rád pojídal malé děti. Někdy jim zaživa rozdrtil všechny kůstky v těle. Jindy jim trhal hlavičky anebo je uhodil tak silně, až jim zádíčka praskla jako suchá větévka – jauvajs! Ani se nedá vypovědět, co za hrůzy tenhle čerchmant maličkým prováděl. Když ale vstal jednoho rána v pekle z postele, zjistil, že už mu dětičky ve spíži došly…      

Brit velšského původu Terry Jones (1942) je člen legendárních Monty Pythonů, komik a režisér podepsaný pod filmy Život Briana, Monty Pythonův smysl života či pod filmovými pohádkami Žabákova dobrodružství a Viking Erik. Vystudoval středověkou angličtinu a literaturu a v Británii je to oblíbený autor řady žánrů (knižní verze pythonovských skečů, popularizační knihy a také četné publikace pro děti).

TZ

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]