Změní baculaté modelky požadavky na ženskou krásu?

Současný fenomén vyhublých modelek rozděluje svět na dva tábory – jedněm se to líbí, druhým ne.

Zastánci tvrdí, že faldíky jsou ošklivé, odpůrci oponují, že současná móda v otázce vzhledu klade na ženy a dívky nepřiměřené požadavky a snaží se změnit dosavadní trendy tím, že hubeňoučké modelky na molech a před objektivy nahrazují ženami plnějších tvarů.

Dlouhodobým a zřejmě nezažehnatelným problémem žen a dívek je jejich postava. Jistě sama máte známou, kamarádku nebo kolegyni, která se pyšní úžasně útlým pasem, a přesto si občas postěžuje, že by potřebovala zhubnout. A vy jen nevěřícně kroutíte hlavou.

Čím to je? Jak to, že i ta nejštíhlejší žena si dnes připadá korpulentní a za každou cenu chce zhubnout? Je to módním světem, který je nám prezentován v médiích. Co je v módě normou, stává se standardem i v běžném životě, protože se módou inspirují i celebrity a trendy se tak šíří. Není tedy divu, že tolik žen trpí pocity méněcennosti nebo dokonce bulimií či mentální anorexií.

Propagace skutečné ženské krásy

Už delší dobu se hovoří o tom, že by se s „vyzáblými“ modelkami na molech mělo něco dělat a ukázat světu, že ženská krása nespočívá v plochém hrudníku, vystouplých kostech a unaveném výrazu ve tváři. Začaly se proto objevovat různé iniciativy za prosazení tzv. plus-size modelek, tedy žen, které vypadají žensky.

Loni se do tohoto pokusu zapojily dokonce i velké módní časopisy, jako je americký V Magazine nebo francouzský měsíčník Elle. V Magazine věnoval celé jedno číslo modelům velikosti 40 a větší a na titulní straně Elle se objevila kulaťoučká modelka Tarra Lynn.

Do boje za ženskou krásu se zapojila i britská společnost Bravissimo, která vyrábí spodní prádlo. Loni vyhlásila soutěž, v níž hledala obyčejné ženy, které by chtěly udělat fotografie, jež by reprezentovaliy značku. Výsledkem jsou obrázky půvabných a zdravě vypadajících žen, do kterých mají přední světové modelky hodně daleko.

Proti podvyživeným modelkám zakročila i města módy Miláno a Madrid, když vyhlásila, že dívky, které se budou procházet po jejich molech, nesmí mít BMI menší než 18 (BMI kolem 17,5 už je podvýživa). Rozpoutalo to však vlnu nesouhlasu, protože ze světových modelek na tuto hranici nedosáhne žádná. Například Miss World 2006 Taťána Kuchařová má BMI 17,2 a česká topmodelka Linda Vojtová, která patří k těm „plnějším“ a fotí proto spodní prádlo, má BMI 16,7.

Má to smysl?

Pro ženy, které trpí tím, jak vypadají, to určitě smysl má. Stejně tak pro výrobce prádla, kteří by ztráceli zákaznice, kdyby nezohledňovali fakt, že po světě nechodí jen modelky velikostí 40 a méně.

Budou ale tyto snahy mít dlouhodobější efekt? Dá se podobnými iniciativami dosáhnout změny? Doktorka Hana Papežová, která se zabývá poruchami příjmu potravy, je skeptická. Myslím, že to nebude mít příliš dlouhé trvání, které by nám pomohlo v opravdu účinné prevenci,“ říká.

A jaký je váš názor? Mohou podobné kampaně změnit současné trendy? Nebo máte pocit, že jsou v pořádku a je zbytečné proti nim brojit? Napište nám svůj názor!

Autorkou je Anna Burdová

Foto: curvaliciousinspiration.blogspot.com