Ájurvéda: Zdraví je v pozitivní mysli

Přesto, že je považována za nejstarší léčebný systém, je ájurvéda v západním světě zatím málo známá.

Přitom by nám poznatky starých mistrů z Indie mohly pomoci nejen utužit zdraví, zlepšit naši celkovou kondici, ale také lépe pochopit své vlastní tělo a jeho propojení s přírodou.

Ájurvéda, neboli věda života, je pět tisíc let starý léčebný systém. Vznikl v Indii, odkud se v průběhu staletí šířil do okolních zemí. Ovlivnil dokonce i starověkou řeckou a čínskou medicínu. Princip ájurvédy, dnes chápané jako alternativní léčebné metody, spočívá v prevenci. Klade důraz především na správný životní styl, vhodnou stravu a v neposlední řadě také na pozitivní myšlení.

Léčebná metoda ájurvéda pracuje s člověkem jako s bytostí s jedinečnou kombinací mentálních a emočních charakteristik, na něž působí prostředí, stravování, psychický stav,  roční období a další faktory. Negativní činitelé narušují naši přirozenou rovnováhu, a tedy i zdraví. Ájurvéda naučí člověka chápat sebe samého, svůj život a okolí a naučit se eliminovat záporný vliv životního stylu a prostředí. Tím uvádí jeho energetický vzorec do rovnováhy a prospívá tak zdraví.

Právě energie je pohon, který naše tělo udržuje v chodu – jednotlivými buňkami počínaje a činností svalů konče. Ájurvéda proto zavádí  tři funkční principy, které popisují fungování těla: energii pohybu (váta, překládaná jako vítr), energii metabolismu (pitta, neboli žluč) a energii hormonálního fungování (kapha, neboli  sliz). V lidském těle jsou zastoupeny všechny tři tyto dóši (takzvané praprvky). Potřebujeme je ke správnému fungování našeho těla. A právě ájurvéda se snaží dóši uvést do rovnováhy, aby všechno bylo tak, jak má.

Je ale jasné, že u každého z nás to bude s praprvky trochu jinak. Někdo bude mít silnou vátu a příliš slabou pittu, jiný bude mít silnou kaphu a slabou vátu a tak dále. Podle ájurvédy tedy není možné, aby se každý z nás řídil obecnými pravidly životosprávy. Je třeba zjistit, jaký „tělesný typ“ je a podle toho udržovat své tělo v rovnováze.

Ájurvéda vůbec není povrchní vědou. Tento systém léčby hravě obsáhne nám běžně známé medicínské obory. Dělí se na osm oborů: léčba těla (metoda zvaná kaja čikitsa), léčba chorob hlavy a krku (salakja tantra), všeobecná chyrurgie (salja tantra), toxikologie (agadha tantra), psychologie a psychiatrie (bhuta vidja), dětské lékařství neboli pediatrie (kaumára bhrtja), farmakologie (rasajana) a sexuologie (vadžikarana).

Informace, které jsme si zde uvedli, jsou jen povrchní. Tento obor je natolik rozsáhlý, že se mu věnují celé knihy. Pokud se o něm chcete dozvědět víc a třeba se i otestovat a zjistit, jaký tělesný typ jste a jak byste se podle toho měli zařídit, stačí zajít do knihovny či knihkupectví. Z česky psané literatury lze doporučit například titul Perfektní zdraví – jednota mysli a těla (Chopra, Deepak nakladatelství Pragma 2004) nebo Ájurvéda – Cesta zdravého života (Verma, Vinod, nakladatelství Pragma 1997).

Autorkou je Anna Burdová