Jak nejlépe kombinovat metody vzdělávání dětí

V dnešní době jsou naše děti obklopené všudypřítomnou technikou, vznikají stále nové edukativní televizní seriály, mobilní aplikace i počítačové hry, s tím narůstá i větší práce ze strany rodičů, aby dokázali správně vybírat mezi širokou nabídkou. Často se stává, že děti jsou již zběhlejší v užívání technických přístrojů než samotný rodič, a tak nezbývá, než se snažit s nimi udržet krok, pokud si chceme být jisti, co jim dáváme do rukou. Některé děti totiž už ovládají tablet či chytré telefony dříve, než nastoupí do školy. Instalování a využívání nových přístrojů ve školách napovídá, že tímto směrem bude nadále směřovat model výuky. Ostatně komunikace s výpočetní technikou se stává samozřejmostí, a zvláště pro děti, které přijímají počítačovou gramotnosti přirozeně jako součást každodenního života.

Prakticky ve všech školách se již zavedly nebo se zavádějí moderní elektronické přístroje, které mají celkovou úroveň výuky zkvalitnit. Díky výpočetní a komunikační technice se výuka stává interaktivnější a může dětem proces učení zjednodušit (např. abstraktní myšlení). Vhodné počítačové výukové programy nebo i mobilní aplikace dokáží dětem mnohé věci ukázat na animacích mnohem srozumitelněji, než by je dokázal složitě a zdlouhavě vysvětlit rodič. Pro ty nejmenší tu jsou speciální televizní pořady, které nenásilně a zábavně děti učí o vzájemných lidských vztazích či morálních poselstvích. Pozornost si v poslední době získal dětský animovaný pořad To je ale nápad! (u nás jej vysílá televize JimJam), na kterém se spolupodílel specialista na vzdělávání Nick Chandley a jenž se nechal inspirovat dětskou zvídavostí. Hlavní hrdina seriálu společně s dětskými diváky hledá odpovědi na otázky začínající slůvky kdo, co, jak, kdy a proč.

Mgr. Martin Zajíc, dětský psycholog z poradny www.bez-tize.cz, taktéž zastává názor, že interaktivní forma učení je účinnější než pasivní příjem informací. „Většinu informací dnes hledáme aktivně. Zajímáme se o ně, sháníme je. Ve školách daleko lépe fungují formy, kdy lidé spolu diskutují. Sdílet a získávat informace „na požádání“ je efektivnější nejen z hlediska zapamatovatelnosti – více jich zkrátka v paměti udržíme. Děti se však také učí tomu, co se dnes ve společnosti cení vysoko i ve firmách – komunikace, aktivita, vedení dialogu,“ vysvětluje dále.

Masivním zapojením moderních technologií je vidět zejména v USA. Do distančních programů vypsaných čistě elektronicky se na základních a středních školách letos zapsalo o 19 % více žáků než v loňském roce. Některé americké státy dokonce od svých studentů požadují, aby splnili alespoň jeden kurz elektronickou formou, i když student dochází do školy prezenčně. Jižní Korea tento trend následuje a hlásí, že v roce 2015 pravděpodobně zruší papírové učebnice a bude čerpat pouze z digitálních materiálů. V České republice je zatím pouze malý počet škol, které přešly alespoň na částečnou digitální výuku. Ministerstvo školství však vidí budoucnost v digitalizaci výuky a plánuje zastřešit projekty napomáhající rozšíření moderní digitální technologie.

TZ, prkonektor.cz

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]