Knihy,  Renata Petříčková

Máte chuť na sladké? A neohrožujete tak svůj vlastní život?

Jiří Kuchař, Josef Jonáš: Zdraví v ohrožení

Hořkou pravdu o sladkém cukru slibují autoři v podtitulu této publikace. Před lety možná kontraverzní věc, ale dnes už je fakt, že cukr je bílým jedem, všeobecně znám. Jen nám ještě někdy unikají fakta. A tady jsou všechna pohromadě. Naprosto vyčerpávajícím způsobem zpracovaná kniha nabízí téměř 230 stran čtení, při kterém vám bude ruka sahající po čokoládě nebo gumovém medvídku pomalu umdlévat. Má být člověk naštván víc a víc a tím pádem po tom zákusku sáhnout nebo naopak, najust plynoucímu davu být uvědomělý a praktikovat druhou část knihy?

Doporučuji to druhé:

Jak ven z cukrové závislosti. Existuje několik druhů závislosti na cukru a garantuji vám, že až si o nich přečtete, dozajista na sobě nějakou najdete. My ženy, jsme k ní náchylnější, mateřství je vůbec silně stresující a energeticky náročné období a tak tabulkou čokolády řešíme nejeden problém. Navíc, cukr hraje velkou roli u hyperaktivních dětí, ekzémů, psychiku dětí doslova týrá, což potvrdí každá citlivější maminka – děti přejedené sladkostmi nebo v poslední fázi cukrové závislosti mají dokonce i charakteristický bledý a nezdravý vzhled.

Úvodní fáze

Odpovídá tomu, co známe z vlastních rodin nebo ze starších filmů, tedy nedělní chvíle pohody v oblíbené kavárně nebo cukrárně, spojené s příjemným a radostným odbouráním stresu. Tělo v tomto stadiu cukr zatím ještě nevyžaduje; je pro něj spíš lehčí psychickou závislostí, sloužící jako odměna nebo ke zlepšení nálady.

Jestliže se ovšem konzumace sladkého stane opakovaným rituálem, například při večerním sledování televize, mohou se dostavit první varovné příznaky: nelibost a rozmrzelost. Přijdou jako nezvaní hosté pokaždé, když obvyklá sladkost chybí, když došla nebo ji někdo z rodiny prostě zapomněl koupit. Pokud se to stává častěji a dotyčný zapomnětlivec je pak „přirozeným“ hromosvodem vzteku, plíží se k vám nenápadně:

Akutní fáze

V tomto stadiu je hlavním tématem ztráta sebekontroly. Příznačné je, že člověk spořádá celou čokoládu, místo aby si vzal jen kousek, jak vlastně původně chtěl a pro který si šel do své zásobárny. Ztrátu sebekontroly provázejí pocity selhání a studu, které se naše nevědomí rychle naučí vytěsnit a kompenzovat – většinou bohužel opět cukrem. 

V této fázi už se objevuje tzv. jojo efekt a vztek na sebe samého. Poslední fází je

Chronická fáze

Ve třetím stupni pro dotyčného neexistuje den, kdy by vůbec nekonzumoval cukr. Bohužel, požívané množství nenápadně stoupá. Okolí čas od času pozná závislé chování dotyčné osoby podle skrýší sladkostí, ale často to omlouvá jako požitek, jakýsi přirozený únik ze stresu nebo prostě jen svaté právo mlsat…

Nejíst žádný cukr, třeba během nařízené diety, pociťuje dotyčný doslova jak násilí páchané na jeho nebohém tělíčku i dušičce. Období cukrové abstinence jsou čím dál vzácnější, a jakmile skončí, čísla na váze už jen zvolna stoupají…

Tak to je z úvodu knihy.

Možná ta tabulka čokolády nakonec poletí do koše.

Ačkoli nás zažité stravovací zvyklosti nebo reklama, zaměřená zejména na těhotné ženy, matky s malými dětmi, mládež, seniory nebo sportovce, přesvědčují o opaku, skutečnost je mnohem horší, než byste očekávali.
Tato kniha přináší opravdu velmi hořkou pravdu. Čtivo je to opravdu čtivé, měla jsem pocit, že i kdybych všemu od začátku nevěřila, autoři zvolili stoupající tendenci přesvědčení a vrcholem asi bylo nesčetně příkladů z praxe MUDr. Josefa Jonáše, kdy zdravotní problémy jeho klientů byly zapříčiněny nebo notně živeny právě konzumací rafinovaného cukru a závislostí na něm.

Velká část knihy je věnována také náhradním sladidlům a přírodním alternativám bílého cukru. Je jich tolik, že jsem jich většinu ani neznala! Dozvíme se, jak přesně který druh „sladidla“ v našem těle funguje, jak se rozkládá  a jak působí. Překvapila mě fruktóza, v čisté rafinované formě je spíše škodlivá pro naše játra i ledviny a to z jednoduchého důvodu. Její přítomnost v ovoci a zelenině je přirozená a k jejímu trávení naším tělem pomáhají i další látky obsažené v ovoci. Čistou formu není naše tělo schopno pojmout.

Zajímavou částí je v knize pojednání o profesorovi Kelly D. Browdellovi, který se nebojí obvinit koncerny a vlády jednotlivých zemí, kteří mají existenční zájem na maximální nabídce sladkých produktů. Vzniká na nich snadná závislost, tolerovaná společností, příjemná a zdánlivě neškodná. Lidé milují chuť cukru!

Ačkoliv zmiňuje pouze finanční výhody a jako toho, kdo by si měl také uvědomit negativní důsledky, uvádí zdravotní systém, já osobně bych se nebála zdravotní systém úplně vynechat. Vždyť i on z nemocí následkem pojídání rafinovaného cukru profituje! A ne málo! Obezita, civilizační nemoci, zubní kaz, rakovina, psychické nemoci, metabolické poruchy… Z čeho by potom žil farmaceutický průmysl například?

Jako společnost máme dvě možnosti,“ říká Brodwell. „Můžeme několik velmi dlouhých generací čekat na to, že se fyziognomická evoluce přizpůsobí našemu jedovatému životnímu stylu. Nebo ho můžeme okamžitě změnit tak, že už pro nás nebude tak patogenní.“

Podle našeho názoru by například oslovit naši vládu bylo zřejmě zbytečné, protože současná sazba DPH, kterou stát dostává z každého balení cukru, z každé kostky nebo sáčku cukru v kavárně, je určitě milejší než cokoliv jiného.

Cesta ven vede jen přes sebe samého!

Druhá část knihy je věnována způsobům, jak se cukerné závislosti zbavit. První a zásadní je psychika, musíme se začít mít rádi a eliminovat zbytečné stresové situace, detoxikovat cukrem zakyselený organismus a pomoci si i stravou. Minimálně to funguje:

„Pro člověka je důležité stabilizovat svoji hladinu krevního cukru, protože pokud eliminujete její výkyvy, sníží to vaši touhu po sladkém. Ukazuje se, že ji vyvolává kromě jiného nedostatek bílkovin a strava se sacharidy. Naopak strava bohatá na celá zrna, bílkoviny a hlavně na zeleninu touhu po sladkém snižuje. Stejně tak je nutné omezit v jídelníčku průmyslově vyráběné ovocné šťávy.“

Cesta je to nelehká a netrvá dny ani týdny, ale měsíce a roky. Rozhodně ale stojí za to, míra, jakou nám bílý cukr devastuje nejen fyzické, ale i duševní zdraví, je závratná.

Ke knize se můžete čas od času vracet a protože obsahuje obrovské množství informací, je velkým pomocníkem dopodrobna zpracovaný rejstřík na konci knihy. Ten jsem využila hodněkrát, pro rychlou orientaci v knize je nezbytně nutný.

Jak s informacemi naložíte, je na vás…ale připravte se na velkou nálož.

Vydalo nakladatelství Eminent, 2013, www.eminent.cz

Renata Petříčková

 

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]

Share
Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Máte chuť na sladké? A neohrožujete tak svůj vlastní život?

Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.

Share
error: Obsah je chráněný autorskými právy