
Simon Scarow přichystal náročný úkol pro své římské centuriony Macrona a Catona
Britský spisovatel Simon Scarow píše historické detektivky. Jeho hrdiny, centurioni Macron a Caton, kteří bojují pod znakem orla za slávu Říma, si čtenáři velmi oblíbili, tak se série případů, které tito dva vojáci zdárně řeší, rozrůstá o stále nové příběhy. Tito stateční muži se umí pěkně ohánět mečem, nic je neodradí od boje, zvládnou však i likvidovat svými pátráními a dedukcemi spiknutí, která se osnují proti římskému císaři v odlehlých oblastech říše. V románu Orel v písku, který je sedmým na českém trhu, míří do Judei, na východní hranici říše, kde to vře a kde římské jednotky jsou v značně zbědovaném stavu. Císařův tajemník Narcius sice slíbil po poslední akci oběma centurionům, že se vrátí k legiím, kde se jim líbí nejvíce, ale nakonec je pověřil novým náročným úkolem.
Macron s Catonem tedy míří do pevnosti Bašír na východní hranici. Zdá se, že vůdce vzbouřenců v této državě je den ode dne silnější, jeho příznivci za ním do hor přicházejí z vyhladovělých vesnic. Je nasnadě, že velké povstání proti Římu je v oblasti na spadnutí. Místní římské jednotky situaci neuklidňují, naopak, vymahačské praktiky jejich velitelů spíš ještě přilévají oleje do ohně.
Císařovi vyslanci brzy rozklíčují stav věci, snaží se uklidnit vztahy mezi vojáky a vesničany, nehrotit jejich napjetí. Macron jako pověřený velitel bašírské kohorty to nemá vůbec jednoduché, velí vojsku bez morálky a výcviku, dosavadního velitele zajímaly jen a pouze úplatky, nějaký výcvik pro něj nebyl prioritou. To se musí napravit, protože jinak nemá Macron vzbouřence v čele s Bannem šanci zastavit a východní hranice říše se ocitne ve vysokém nebezpečí. Nepřátelé číhají jen a jen na chybu.
Autor vychází z historických údajů, i když si s příběhem jednoho z nejslavnějších judejských lidových vůdců nakládá dle svého. Vždyť nepíše historický traktát, jeho cílem je stvořit čtivou historickou detektivku plnou napínavých situací, tajemství a odvážných činů v boji. To se mu jednoznačně povedlo. Jeho román patří k těm dobře odvedeným – příjemně se čte, nehloubá, plyne. Co bych autorovi vytkla, je volba stylu přímé řeči téměř všech postav. Snad kromě vesničanů z judejské vesničky Ševa všichni hovoří současným vulgárním slangem. Ač jsem se snažila sebevíc, nedokázala jsem si díky dialogům úplně navodit domu minulou, neviděla jsem římské vojáky. Scarowovi hrdinové hovoří spíš jazykem fotbalových fanoušků jednadvacátého století. Možná se tak přiblíží mladším čtenářům, přesto si myslím, že tato „úlitba“ je spíše na škodu.
Na druhé straně velmi kladně hodnotím autorův dar popisu prostředí, v němž se členitý děj odehrává, jasně, zřetelně a bez dlouhých pasáží. Vykreslit místa děje umí Scarow opravdu na jedničku. A tak při četbě vás skutečně bude spalovat pouštní slunce, budete se trápit nekonečností pouště plné dusivého písku, abyste se o chvíli později roztřásli chladem noční pouště. Stejně jako dokáže vykreslit krajinu, umí plasticky vyobrazit města, vesnice i pevnosti. Vše dohromady tvoří čtivý příběh, který ocení ti, co rádi čtou historické romány, i ti, kdož dávají přednost detektivním případům.
Co jsem si z této víceméně odpočinkové četby odnesla zajímavého? To, že mi připomenula základní atribut lidské společnosti bez ohledu na dobu či státní zřízení: veřejné peníze se v černých dírách – tedy v kapsách soukromých – ztrácely odjakživa. Ač tedy vše podléhá evoluci a (snad) se zdokonaluje, v této oblasti se nic nemění: veřejné zdroje jsou lákadlem, kterému neodolá v kterékoli době nikdo, kdo se víceméně bez práce chce dobrat majetku. Smutné zjištění – a ani mne nenapadá, co se s tím dá udělat.
Simon Scarow je britský autor historických románů, narodil se roku 1962 v Nigérii a poté žil s rodiči v řadě cizích zemí. Po návratu do Británie vystudoval historii na University of East Anglia a poté učil tento obor na city College Norwich. Specializoval se zejména na římské dějiny a pořádal pro své studenty poznávací cesty po římských památkách a muzeích, během nichž si své znalosti ještě prohloubil. Nakonec se rozhodl, že všechny tyto poznatky zúročí a začne psát takové knihy, jaké by si sám rád přečetl – napínavé vojenské příběhy z období římské invaze do Británie. Proslavil se sérií románů, jejichž hlavními hrdiny jsou dva římští vojáci – zkušený bojovník Lucius Cornelius Macro a jeho zástupce – nadějný mladý rekrut Quintus Licinius Cato –, kteří bojují pod znakem orla. Kromě toho nyní pracuje na nové řadě Revoluce, jejíž děj se odehrává v období Napoleona a Wellingtona. Pedagogické kariéry se nakonec vzdal a psaní se stalo jeho hlavní pracovní náplní.
Název: Orel v písku
Autor: Simon Scarow
Překladatel: Ludmila a Tomáš Havlíkov
Vydáno: 2013
Vydalo nakladatelství: BB/art
Jana Semelková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]

