Velké holky nepláčou. Každý z nás se může stát obětí drogové mafie.
Ivana Ivančáková, Velké holky nepláčou. Motto, edice Skutečné příběhy. 2013.
Byla tichou nenápadnou dívkou z vesnice. Možná ji místní ani pořádně neznají: způsob výchovy jejich rodičů, zejména otce, vedl k tomu, že byla spíš zavřená doma s knížkami, četla a snila. Po maturitě v listopadu 2001 odjela do Anglie. Pracovala jako au-pair v New Hamptonu, v rodině se třemi dětmi. Nejmladšímu bylo osm měsíců a nejstaršímu chlapci šest let. Jako chůva se hodně oháněla, přesto si ještě sehnala práci v baru. Každá libra se jí hodila. Investovala ji do vzdělání, aby si tak mohla splnit sen. Chtěla se dostat na přehlídková mola, být kosmetičkou pro modelky, fotit, stát se slovenskou Kate Moss.
Ačkoliv to byla velká dřina, přesto jako by Ivaně toho tolik v cestě nestálo. Nakonec se dostala na ona místa, kam mohli jen VIP lidé, ty, které se přeměřovali podle značkového oblečení, čisté pleti a údržbě vlasů. Ti, kteří do svého zevnějšku investovali nemalé peníze. Utahaná, málo spící, přesto neuvěřitelně houževnatá. Nevynechávala ani jednu party, ve které se pohybovali lidé, jež ji mohli posunout o další kariérní příčku výš.
Prožila si zvláštní vztah s francouzským bankéřem, pro něhož byla ženou, jež musí vypadat dokonale a být po ruce, když jemu se zamane. Jestliže on se neozval delší dobu, musela čekat. A pak najednou potkala Johna. Obrovského černocha, který toho o sobě příliš nenamluvil, ale jako by jí rozuměl. Cítila se s ním v bezpečí. Navzdory novému vztahu, nechtěla být omezována ve svém kariérním růstu.
Nenadálý zlom vše změnil. Ve Francii byla zatčena kvůli pašování drog. Nechápala, co se děje. Uvěřila jednomu ze známých, aby převezla balíček, jenž měl být jen opožděným vánočním dárkem. To, že se v něm nacházely tři kilogramy kokainu, netušila. Peklo, které si později prožila ve vězení, je popisováno většinu autobiografie Ivany Ivančákové.
Setkává se zde s psychickým, ale i fyzickým ponížením. Jí čím dál méně, je vyhublá až na kost. Její milovaný John se neozývá. Propláče spoustu nocí, zejména ze strachu, co si o ní pomyslí rodina. Popisuje vězení, bachaře i soud bez servítek. Její zpověď je plná upřímných emocí. Nakonec se k Johnovi vrátí, cesta ale nebude tak snadná.
Přečtěte si Velké holky nepláčou. Každý z nás se může stát obětí drogové mafie, jak uvádí podtitulek knížky. A je skutečně šokující, jak někdy „málo“ stačí, abyste se dostali do vězení a byli odsouzeni za něco, v čem nenesete žádnou vinu. Bylo to jen přátelské gesto. A vše se obrátilo na ruby. Původní styl či i smysl života se rozplynul v nenávratno. Hodnoty se posunuly a tak zvaní přátelé z minulosti rychle zapomněli.
Dostala jsem dvacet měsíců v ženské pařížské věznici a na pět let zákaz vstupu do Francie. Státní zástupce zdůrazňoval, že dělám v módní branži, že nejsem Francouzka a že jsem si vezla tři kila kokainu. Nevím, proč mi dávali slovo, stejně mi nikdo nevěřil. Byla jsem modelka, takže určitě fetuju. Jestli nefutuju, určitě aspoň pašuju. Když jsem vyslovila větu, že jsem netušila, co je v balíčku, odpovědí mi byly pobavené pohledy.
Proč na takovéhle věci doplácejí hodní a nevinní lidé? Proč nikoho nezajímají ti hajzlové, kteří nás zneužívají? Skuteční zločinci?
Tyhle věty jsem vyslovila nahlas jako memento, které mi šlo přímo od srdce, ale když jsem je slyšela zaznít, připadala jsem si trapně. I ostatním jsem připadala trapná. Chtěli, abych vypadla, aby mohli přejít k dalšímu případu a potom jít do voňavého domova dát si k večeři ratatouille.
Ivana Ivančáková pochází z malé vesničky Vyšný Žipov na východním Slovensku. Po maturitě na střední škole odešla do Londýna, kde se zpočátku starala o děti a pracovala v restauraci. Později vystudovala Peter Symonds Winchester College, obor Fashion and Photographic Makeup Artist. Jako vizážistka nebo modelka se podílela na mnoha londýnských módních eventech. V současné době žije s přítelem Johnem v Londýně.
MB
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
