Může být chemie zábavná? Záleží na přístupu.
Milan Bárta, Chemické prvky kolem nás. Nakladatelství Edika ve společnosti Albatrosmedia, a. s. 2012.
Ještě dnes – sic je to už přes dvě desítky let – si pamatuji, jak probíhaly hodiny chemie na naší základní škole. Nebyl to právě příjemně strávený čas. Paní učitelka byla bohužel zaplavena vlastními psychickými problémy, a tak na kvalitní výklad jí již nezbývalo sil. Psala na tabuli písmena a čísla, která jsme bezduše opisovali, aniž bychom tušili, o co jde.
Zábavnější se staly hodiny chemie na střední škole. Sic to byla stále jen abstraktní věda, za to paní učitelka jednala se studenty vždy s úsměvem a přátelským přístupem a její způsob jednání se neminul účinkem. Chemie nás bavila. Díky ní.
Stále trvám na tom, že znalosti a zájem žáků o danou látku jsou známkou každého učitele.
V obou případech jsem však stále měla k chemii odtažitý přístup. Byla to jen písmena a čísla. Nikdy jsem je v těchto letech nedokázala propojit se skutečností. Nedovedla bych říci, kde se setkám s antimonem, kadmiem, berylliem apod. A přitom je nám všem zřejmé, že jednou z nejdůležitějších věcí při učení je právě to, aby děti pochopily, o čem skutečně je řeč. Aby to nebyla našprtaná látka, která po prvním testu nebo v lepším případě s letními prázdninami se prostě jen tak vykouří z hlavy.
A chemie je všude kolem nás. My jsme její součástí i to, co máme doma ve spíži či čím je tvořeno naše prostředí a tak dále. „Jako učitel chemie mě často mrzí, že znalost chemických prvků se u řady studentů omezuje jen na jejich značku,“ říká Milan Bárta autor publikace Chemické prvky kolem nás, která u nás doma vyvolala hned zájem o tento obor. A prvky, to je přitom základ. Různé jejich vzájemně propojené kombinace pak vytváří nejrozmanitější shluk úžasných věcí a život samotný.
Chemie tedy může mít i svou lidskou stránku. Být plná příkladů ze života, vtipných obrázků a hlášek ze školní lavice. V abecedním pořádku se zde představují chemické prvky po své praktické stránce.
Dozvíte se, proč na některých rentgenech jsou vidět i vnitřní orgány. Že bor pomáhá řídit reakci v reaktorech atomových elektráren a také například stojí za zelenou barvou v ohňostroji. Že se trojská válka nejspíš vůbec nevedla kvůli krásné Heleně, ale možnosti dovážet z Asie cínovou rudu. Že banány patří k nejvýznamnějším zdrojům draselných kationtů. Co je to rajský plyn. Že v Mrtvém moři je asi 40 krát více hořčíku než ve Středozemním moři. Že jod má svůj mezinárodní den – 6. března. Že kyslík nevzniká při fotosyntéze z oxidu uhličitého, jak si většina lidí myslí, ale z vody. Že zdrojem ozónu jsou kopírky nebo laserové tiskárny. Neměly by být proto v nevětrané místnosti. A že budoucnost patří alumuniu. Alespoň podle Cimrmana. A mnohem více.
Výhodou této publikace je skutečně její nenáročnost. Nemusí vám v krvi kolovat krev chemika, není vůbec třeba mít pro tuto vědu buňky. Přečtete si o každém prvku jeho historii, zajímavosti a využití v současnosti. Knížka je doplněna vtipnými obrázky a doprovodnými realistickými fotografiemi.