Knížka za vysvědčení: Vědci a jejich tajemství.
Další publikací, která by byla příjemnou odměnou za hezké vysvědčení a píli ve školním roce, jsou Vědci a jejich tajemství z nakladatelství Edika. V krásném barevném provedení postupujete časovou osou od starověku až po současnost. Posledním uvedeným datem v knize je rok 2009.
Na začátku přichází otázka, co to vlastně je věda? Newton řekl, že vidí dál než ostatní, protože „stojí na ramenou obrů“. Co tím myslel? Že se vyškrábal na jakési vrcholky, odkud jeho zrak mohl spatřit více, neboť mu již nebránily stíny kopců a stromoví? Ve skryté metafoře je řečeno, že nemohl docílit takových vědeckých výsledků, kdyby nebylo podobných velikánů v minulosti, na jejichž základech mohl stavět, a stejně tak na jeho výsledcích mohli a mohou pokračovat další učenci.
Nejzákladnějším oborem pro vědu je matematika, která je schopná popsat jednotlivé jevy.
Věda má své kořeny v Řecku. Jsou to třeba dva tisíce let staré myšlenky, z nichž některé se učíme ještě podnes. Kdo by neznal Pythagorovu větu? Všestranného Aristotela? A také Archimédův zákon patří do dnešních učebnic žáků základní školy.
Přečtete si o rádci čínského císaře Zhang Hengovi, který je nejspíš autorem pro dnešní dobu zvláštního vynálezu – měření vzdálenosti pomocí bubnů. A také o dalších osobnostech starověku.
– knihtiskem. Jeden z těch, které po vytvoření papíru a pak digitalizaci psaného slova já, jakožto milovnice knih, považuji za naprosto geniální záležitost. Již v jiném příspěvku jsme hovořili, jak kořeny tohoto vynálezu spočívají v jednoduché myšlence – ve zdokonalení lisu na olivy.
Mladí čtenáři budou pokračovat barevným vyobrazením a zajímavými texty o osobnostech jako Mikuláš Koperník, William Gilbert, Tycho Brahe, Galileo Galilei, Johanes Kepler…
William Harvey z předchozího seznamu vystupuje v odlišném oboru, zaměřující se spíše na lidský „vesmír“ – byl obhájcem experimentu a zajímal se o pohyb krve v lidském organismu.
Etapa osvícenství sebou přináší jména Christiana Huygense, Antoni van Leeuwenhoeka, který světu představil velmi miniaturní tvory. Díky němu možná vznikly první zhnusené pohledy – lidé mimo jiné spatřili, jak ve skutečnosti vypadá blecha!
Nesmí se opomenout Isaac Newton (i s vyobrazením pod jabloní), Andrers Celsius, na jehož počest je pojmenovaný jeden 36 kilometrový kráter na Měsíci, významný botanik a cestoval Carl Linné a strůjci na svou dobu obrovského dalekohledu sourozenci Herschelovi…
K dalším, s nimiž se zde čtenáři seznámí patří Antoine Lavoisier, Edward Jenner.
19. století zaznamenává opravdu silný vědecký boom. Na vědeckém poli vystupují Michael Faraday, Charles Babbage, dodnes v některých kruzích velmi diskutabilní Charles Darwin, následně Gregor Mendel, Louis Pasteur, James Clerk Maxwell a další. Není opomenut vznik slavné periodické tabulky Dmitrije Mendělejeva, zázrak v lékařské vědě – rentgen a silná žena Marie Curie-Sklodowska.
Ve 20. století vědecké tempo ještě více zrychluje. Některá jména jsou všem již velmi známá – Albert Einstein, nejspíš nejpopulárnější vědec, jeden zmála, jehož tvář se objevila i na plakátech, zdobící nejčastěji teenagerovské pokoje. A Alexander Fleming, jehož vynález penicilinu zachránil miliony životů.
Ve světě vědy však přichází i temná období – vynález atomové bomby.
21. století si pokládá otázky teleportace, DNA, pozměňování genů a klonování, studium černých děr ve vesmíru a také internet a tvorbu webových stránek.
Touto knížkou zaručeně potěšíte každého „malého“ vědce a zvídavého školáka, nejen kvůli informacím, ale i hezkému a přehlednému grafickému zpracování.
V téže edici vyšli také Objevitelé a jejich tajemství. O nich později.
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
