Vyhrajeme někdy válku proti rakovině?

Američané vyhlásili válku proti rakovině v roce 1971. Tehdy prezident Richard Nixon podepsal zákon (National Cancer Act) a výsledky se dostavily. Zejména u dětské leukémie, ve které dnes má šanci na přežití téměř 90 procent pacientů. Podle americké společnosti zabývající se rakovinou (American Cancer Society) bylo takto v průběhu dvaceti let zabráněno 767 000 úmrtím na rakovinu.

Připojte se k nám na Facebook. Hledáme fanoušky, kteří se nebojí říci svůj názor. Sledujte nové informace, užijte si články a soutěže.

Pomáhají tomu nové technologie a finance, výzkumy v oblasti DNA a další.

Projekt lidského geonomu trval deset let a stál 2,7 miliardy dolarů. Denně firmy nyní vydají na sekvencích lidského geonomu 1000 dolarů. Stále na svět přicházejí účinnější a lepší preparáty. Jedním z nich je například izraelská novinka, která se zaměřuje na molekulu MUC1.

Výzkumy, výroba léků a samotná léčba, to vše je velmi nákladné. Než přijde nový lék na trh, trvá to deset až patnáct let a náklady činí zhruba 1,3 miliardy dolarů.

Bohužel ne všechny léky jsou úspěšné.

Mnohdy se stane, že původní naděje nevyjde nebo že výzkumné firmě dojdou peníze na pokračování a předchozí investice nikdo nevrátí, ale přesto – tak nějak vnitřně cítíme – že by se v takových projektech nemělo přestat. Že by se naopak mělo v nich pokračovat s větší intenzitou. Pro nikoho „není fér“ aby onemocněl rakovinou – zejména když jsou tu naděje, že eventuální úspěšný lék je na cestě, ale nakonec selžou finance, lobby apod.

Tradiční chemoterapie je v léčbě rakoviny velmi účinná. Bohužel však likviduje nejen nádorové buňky, ale také ty zdravé. K tomu je potřeba, aby onkologický pacient měl různé podpůrné léky, které mu pomáhají zvládat tyto zdravotně komplikované situace.

Úspěšnost léčby však přesto oproti minulosti je vysoká. Jinak tomu je v rozvojových zemích.

Statistiky ukazují, že v rozvojových zemích je podstatně méně případů rakoviny. Je to však hlavně proto, že v těchto zemích se lidé nedožívají tak vysokého věku a 60 procent všech nádorů napadá lidí starší 65 let. Nicméně, pokud člověk v rozvojové zemi onemocní rakovinou, s vysokou pravděpodobností na nemoc umře.

Rakovina nezná geografické a společenské hranice

a vybírá si svou daň kdekoliv na světě. Mezi nejchudšími i prominenty. Jen okrajově můžeme zmínit aktuální případ, kdy venezuelský prezident Hugo Chávez v sobotu odlétal na Kubu, aby podstoupil další kolo ozařování. Svému lidu pokynul a řekl, že věří v zázrak. „Budu na Kubě, abych pokračoval v boji o (svůj) život,“ řekl. „Mám hodně víry v Krista, našeho Pána, že se bude opakovat zázrak, abych mohl pokračovat ve svém životě a porazil tuto nemoc.“

Léčbu rakoviny na Kubě podstoupil poprvé v červnu loňského roku. Po operaci mu byl odstraněn nádor o velikosti baseballového míčku. V únoru musel na druhou operaci a byl mu v pánevní oblasti vyndán menší nádor.

Genetičtí inženýři hledají další možnosti, jak co nejlépe identifikovat a léčit rakovinu.

Například v boji proti rakovině žaludku bylo nyní týmem mezinárodních vědců označeno v karcinomu žaludku na šest set nových genů. Právě rakovina žaludku je druhou nejčastější příčinou úmrtí rakoviny po celém světě a zabije podle WHO ročně více než 700 000 lidí. Podle specialistů „genetické abnormality, které způsobují rakovinu žaludku, jsou stále většinou neznámé“ a to je právě často důvodem, že léčba není úspěšná.

Další nadějí je nanotechnologie, která nabízí otevřené možnosti cílené léčby.

Vědci se snaží najít lék, obsahující specializované nanočástice, které by směřovaly přímo do jádra nádorové buňky. Nyní například zkoumají princip zlatých nanočástic pro léčbu rakoviny děložního čípku a vaječníku. A zatím také úspěšně. Zacílený preparát se dostane přímo k nemoci a rozkládá rakovinou buňku zevnitř.

Věřím, že se nám nabízí v boji proti rakovině velká budoucnost. Lidský potenciál a vědecký přínos mohou mnohý dnešní skepticismus v této oblasti natrvalo zlomit. Pokud nepřijdou razantní škrty či pokud se z léčby nestane elitářská záležitost.