
Philo Fiction, Historky z podsvětí filozofie
Tahle knížka byla jedním slova: pecka! I když není vaším oborem filozofie nebo máte pocit, že doposud to nebyl právě váš šálek kávy, tak to ale vůbec neznamená, že tato novinka by přesto nemohla být pro vás.
Mnoho lidí se domnívá, že filozofie je vyčpělá „věda“, fakticky nepoužitelná do našeho tisíciletí. Chyba! Aniž by tušili, jsou s ní dennodenně v kontaktu, konfrontováni a nuceni přemýšlet o jejich tématech. Hned vás uvedu blíže do obrazu.
Jiří Beňovský, Philo Fiction, Historky z podsvětí filozofie, Dokořán, 2025
Když jsem chodila do školy a učili jsme se o Descartovi a jiných myslitelích, některé věci se nám tenkrát mohly zdát abstraktnější a těžko uchopitelné. Ale dnes, primárně díky filmům, jako je Matrix, Vanilkové nebe a další, si najednou hlavní myšlenky můžeme vizualizovat a uvědomit si nejen to, jak je filozofie skvělá, ale také, jak vlastně uměla pokládat otázky, které za celá staletí nezestárly. A co víc! Když se snažíme pochopit celou podstatu, tají se nám dech, mrazí nás, začínáme o lecčems pochybovat, a chceme vědět více. Co když svět, jaký se nám předkládá – jaký si myslíme, že žijeme, co když vůbec takový není?
Kde je důkaz, že to, co se kolem mě děje, jak život prožívám, je pravda? Co když je to vše jen nějaká počítačová hra? Co když je můj život sen? A pokud mi někdo známý, blízký, či autorita bude tvrdit, že tomu tak není, kde je důkaz, že i on není součástí celé té simulace?
Ale proč by si s tím dal někdo takovou práci?
V tomto ohledu se nápadně podobají Descartovy myšlenky s tím, co prožíval Tom Cruise ve filmu Vanilkové nebe.
***

„To, co mají Descartes a Tom Cruise opravdu společné, je, že oba vážně uvažovali o hypotéze, že jejich život je jen sen. Ve filmu Vanilkove nebe (Vanilla Sky) z roku 2001 má David Aames v podání Toma Cruise vážnou dopravní nehodu, která ho znetvoří, a on se rozhodne vstoupit na kliniku, jež udržuje jeho tělo ve stavu kryosuspenze (konzervace chladem), dokud lékařská věda nepokročí natolik, aby mu mohla opravit obličej, který byl nehodou zdeformován. Zůstává tam zmrazen téměř 150 let, během nichž počítač v přístroji, který udržuje jeho tělo naživu, krmí jeho mysl dojmy šťastného života – doslova života snů. David žije ve snu, aniž by o tom věděl. Všechno se zdá být normální, vnímá své tělo, své okolí, svůj byt, mluví s lidmi, zamilovává se… ačkoli to všechno je jen výplodem snu, který si vytvořila jeho vlastní mysl s pomocí počítače na klinice…“ (ukázka z knížky)
***
Podobný námět známe také z filmu Matrix: lidé žijí životy, které ale ve skutečnosti takové nejsou.
Převážná většina, kteří jsou součástí světa Matrixu, nemá ani tušení, že jejich celý život je velký podvod. Je to jen film, řeknete si. Nebo je to ten film, který nás už roky nutí přemýšlet, jak je náš svět hodně reálný?
Napadají vás další otázky?
Je možné na základě tohoto principu vysvětlit existenci boha? Pokud vy stvoříte herní simulaci, v níž budou bytosti schopny vlastní existence, myšlení, ale fakticky to vše ovládáte vy, jste jejich tvůrcem (bohem), je to ta eventuální cesta, kam by se měly ubírat naše myšlenkové pochody po hledání začátku lidských dějin? Námi stvořené bytosti se také mohou zamýšlet nad tím, jak vznikl svět, kam až dospěly, kdo stojí za jejich počátkem? Mrazí vás?
Ale těch otázek je mnohem více. Od toho máme mysl, která nás nutí pochybovat, ale také hledá kompromisy. Něčemu musí věřit, aby to nevzdala a život dával nějaký smysl. Ale to, že nás vůbec něco takového napadne, ono zapochybování o čemkoliv, co by mohlo být ve své podstatě přirozené, to z nás dělá také filozofy.
S humorem sobě vlastním a s příklady nám obecně známými a blízkými autor předkládá myšlenky některých filozofů, které nejenže nezestárly, ale jsou i v současné době značně populární a fakticky živnou půdou nejen pro filmový a knižní průmysl.
Knížku jsem si skvěle užila. Oživila mé školní znalosti do docela jiné podoby, a to mne velmi bavilo. Známe to: Přijde učenec s nějakou teorií, jiný ji vyvrátí nebo vylepší, někam posune. Můžeme s tím souhlasit, či nesouhlasit, přijít s vlastní hypotézou, a to je na tom skvělé: Nepřijímat život jen tak, jak se nám servíruje, ale umět o něm přemýšlet, a tím si ho lépe užít.
Anotace
Rychle, tato dějová linka Matrixu není ani zdaleka René Descartes? Obdržíte kopii tohoto dokumentu, což je kopie originálu dokumentu nebo kopie originálu, která je zasílána poštou. Nedávno jsem zjistil, že Descartes není jediný, kdo se podílel na románu Toma Cruise. Dramatická role Kanta Nietzscheho a inspirace Johna Locka ze Star Treku pro film Avatara . Filmy v televizních seriálech a široké filozofii, jako je série Batman , jsou nejnovější ze série epizod plných dilemat a série Terminátor a Robocopa jsou zasazeny do filmů. A pak je tu Marty McFly z Návratu do budoucnosti , jehož život je como complicado no cestováním ōasem, ale tak nekonečnou debatou ou svobodě a determinismu.
Filosof Jiří Benovský ve svých necelých dvaceti letech byl divoch, divoch a sultanát, který byl filozofem populární kultury a televize. Posléze uvidíte, že cesta není příliš strmá nebo že je strmá, ale spíše drsná. Na konci dne, pokud se chcete o Star Treku dozvědět více , můžete tak učinit ve stejnou dobu jako Kant a Nietzsche, kteří jsou zakladateli galaxie logických argumentů pro budoucnost.
MB

