Ahoj krásko – kniha, která si mě našla
Ann Napolitano, Ahoj Krásko, Grada, Metafora 2024
Čtyři nerozlučné sestry a jeden muž.
Smrt a zrození, které mnohou rozdělit stejně jako spojit.
Chicago od 80. let 20. století do roku 2008.
***
William se narodil zlomeným rodičům, lidem, kteří mu kvůli smrti starší dcerky nedokázali věnovat pozornost, natož pak lásku. Will je hodný kluk, miluje basketbal, je nejistý, citově vyprahlý. Když odejde do Chicaga na univerzitu, seznámí se s Julií. Julia má tři sestry a má ve všem jasno. Ona vše určuje, lajnuje, plánuje. Je sebestředná a víc než Willa miluje představu o Willovi. Jenže ne nadarmo se říká: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne…
Původně jsem tuhle knihu vůbec neměla v plánu…
… Jenže se stalo…: Rozbaluji obálku a těším se, jak vykoukne Utajené přátelství, kniha, kterou budu číst se synem. Rozbaluji, rozbaluji a ups! Ahoj krásko. Přišlo mi to jako vtip. Ta kniha se mi vnutila, vetřela se ke mně domů! Dobře. Podle názvu jasná romantika-erotika. Psychicky se na to chystám, protože tyhle knížky obvykle nečtu. Jak jsem se mýlila!
Kolem Willa a Julie krouží tři Juliiny sestry, každá má své specifické vlastnosti a postavení v příběhu. Není mezi nimi řevnivost, naopak jsou pro sebe ohromně důležité. V další vrstvě do příběhu zasahuje Juliina matka Rose, její vnučky, Willův fyzioterapeut Arash a kamarád Kent. Arash je tím literárním charakterem, na nějž se těšíte, když objeví na scéně.
***
„Vy mě litujete,“ řekl William konečně a ta slova chutnala hořce.
Arash energicky zavrtěl hlavou. „Máš depresi, ale nejsi cvok. Mít v tomhle světě depresi, to není projev bláznovství. Je to příčetnější než být šťastný. Nikdy jsem nevěřil lidem, co za každou cenu hýří optimismem a tlemí se, ať se děje cokoliv. Ti mají podle mě o kolečko víc. A taky ti nenabízím práci, ale ubytování.“ (str. 184)
***
Ann Napolitano předkládá do detailu vykreslený psychologicky příběh
Pojmenovává skutečnosti, ale nesoudí, nehodností. Citlivě chápe a k situacím vždycky nechá některou z postav zaujmout moudré stanovisko. Nemusíme s aktéry souhlasit, nemusí nám být ani sympatičtí, přesto to, jak děti opakují chyby rodičů, jak stejně nebo odlišně se staví k řešení, je pozoruhodné. Autorka přimíchala do příběhu i špetku idealismu, nebo možná je ho hrst, když líčí vztahy k dětem a jejich nekonečnou roztomilost, bezproblémovost, snadnost péče, dětskou empatii a podřízení se přání matek. Možná je to dobře, protože to, co se skrývá za příběhem, je dostatečně těžké a každý příběh potřebuje mít světlé momenty, jinak se stává nesnesitelným.
Moudrost, láska a velkorysost se táhnou rodinnou ságou jako řeka, která je někdy na povrchu a občas mizí v zemi.
Ann Napolitano stvořila sladkobolný příběh o síle ženství v jeho konstruktivním i destruktivním aspektu a o přelomových momentech, které mění toky dějů. Přese všechno, co se stane, je to v jádru pozitivní, má to smysl, vývoj a hrdiny posouvá k vlastní celistvosti.
O autorce
Ann Napolitano (*1971) je americká spisovatelka, autorka čtyř románů, z nichž do češtiny byly přeloženy dva: Drahý Edwarde a Ahoj krásko. Studovala na Newyorské univerzitě, kde získala titul magistra umění. Žije v Brooklynu s manželem a dvěma syny.
Román Ahoj krásko je inspirovaný sesterskými vztahy v rodině kamarádky z dětství. Název pak odkazuje na oslovení z pohlednic od strýčka žijícího v Chicagu, které autorku vždy fascinovalo pouličním výtvarným uměním.
Jindřiška Kracíková