Král Sobol – dobrodružná výprava z Uher až na Madagaskar

Móric August Beňovský patřil k nejslavnějším dobrodruhům a cestovatelům 18. století. Jeho Paměti sepsané ve francouzštině se setkaly s ohromným úspěchem a vydávají se dodnes.

Je až neuvěřitelné, kolik zemí, krajů i opuštěných míst ve svém životě procestoval a co vše zvládl! Navzdory šlechtickému původu život k němu nebyl vstřícný a zejména od dospělosti musel o vše bojovat. Byl inteligentní, vzdělaný a výborný stratég! Dokázal si poradit v situacích, v nichž a to v řadě případů mu šlo o holý život. Vždy uměl usměrnit ohnisko sváru, aby nakonec došlo k smíru, vyvázl nejen živý, ale byl schopen nasměrovat celou skupinu k dalšímu cíli. Neutíkal z boje; sic by možná bylo snazší vymknout se z té nejistoty, co bude další den.

Mistr kompromisů a výborný stratég

Nicméně dalo by se také říci, že díky jeho taktice mu výsledné kompromisy byly lépe nakloněny. A všechny nesnáze, které vznikaly v důsledku sporů uvnitř osádky, války v rámci národů a později kmenů na Madagaskaru, podlé zrady, ať z vlastních řad nebo z Paříže a další nepříjemnosti, způsobily sice extrémně vyhrocené situace, ale díky využití jeho vyjednávacích a bojových schopností se dokázal nasměrovat na další cestu a získat tak nové jedinečné zkušenosti.

Řečeno jinými slovy: Kdyby neměl v povaze čelit výzvám, s vysokou pravděpodobností by zůstal v rodném Uhersku nebo jako zajatec na Sibiři a nic z dobrodružství, co nabízí knížka, by nikdy nepoznal.

Nedožil se čtyřicítky, ale prožil víc, než mnozí za dlouhý život

Všechny náročné zkušenosti, jimiž prošel, ho vnitřně posilnily. Při čtení Krále Sobola máte pocit, jako byste s jedním člověkem prožívali na deset životů. Jako by to snad ani v jednom jediném nebylo možné zvládnout! Někdo by už vyčerpáním rezignoval. Ale stalo se: Beňovský není fiktivní postava; důkazem jsou mj. právě ony deníky.

Při svých cestách se snažil šířit osvícenské znalosti, které získal četbou tehdejších knih a hlavně díky svému učiteli z mládí, Bacheletovi. Tomu pomohlo lépe porozumět cizím národům a etnikům a nepřistupovat k nim automaticky jako uzurpátor. Stejně tak, když přistál na Madagaskaru, přehodnotil úmysly, s nimiž tam byl původně vyslán francouzským králem, a místní obyvatelstvo si odmítl podmanit. Vedle právě oněch osvícenských myšlenek tomu ale také jistě domohl fakt, že Malgaši byli ochotni si svou svobodu vždy nemilosrdně bránit.

Jaký ale doopravdy byl?

„Maďarsko, Slovensko a Polsko se o Beňovského přou do té míry, že mu na Madagaskaru stavějí různé památníky jdoucí proti sobě; tamní badatelé mu zase věnovali řadu historiografických prací.  (…) O Beňovském také vzniklo množství románů, filmů i divadelních her,“ uvádí autor v doslovu. „Přisoudil jsem mu věrnost. Chtěl jsem stvořit rozzářenou postavu vizionáře, jímž pravděpodobně byl. Pochybnosti, tíseň a zranitelnost vycházejí spíš z mé než z jeho povahy. Nakonec je to románový hrdina, jehož jediným životem může být ten, který mu přisoudí čtenář.“

Ano, z příběhu vychází Král Sobol jako kladný osvícenský hrdina. Zdali tak, jak je popisováno, skutečně vždy smýšlel, jednal či nikoliv, je těžké posoudit. Z autorova pera roste silná osobnost snad obdařena převážně kladnými vlastnostmi, která nás může inspirovat k tomu, že překážky jsou od toho, aby se zdolávaly, ne abychom se nechali jimi zlomit. Ať byl Beňovský ve své skutečné povaze jakýkoliv, faktem je, že Král Sobol mě svým způsobem „nakopl“, abych ve svých aktivitách neustávala, sic se nedostavuje kýžený výsledek podle původních plánů. Pokud bych rezignovala, zvolnila, výsledek by se o to spíš nedostavil. Je potřeba setrvat, hledat nové cesty, způsoby a pak … dnešním dnem přece svět nekončí, pořád je kam jít.

Rufinova kniha v českém překladu Tomáše Havla se čte velmi dobře. Text je svižný, napínavý a nikdy nevíte, co bude následovat. Obrázek si můžeme udělat z anotace, ale dopředu nemůžete tušit, jaké nástrahy a překážky bude hrdina zdolávat, než zakotví na Madagaskaru, než se stane králem…

Ale ani král není nesmrtelný.

Anotace:

Námětem románu jsou životní osudy světoběžníka a osvícence slovenského původu Mórice Beňovského (1746–1786). Autor se inspiroval jeho rozsáhlými pamětmi, sepsanými v osmdesátých letech a vydanými poprvé v roce 1790, kdy se staly doslova světovým bestsellerem

Rámec románu tvoří vyprávění hlavního hrdiny a jeho družky na návštěvě u Benjamina Franklina. Barvité líčení jejich životních osudů – od pohnutého dětství, účasti v polském boji proti ruské okupaci přes zajetí a pobyt v trestanecké kolonii na Sibiři až k útěku a strastiplné plavbě z Kamčatky kolem Číny až do Evropy – nakonec ústí k důvodu návštěvy: Poté co se usadili na Madagaskaru, Beňovský dokázal usmířit tamní obyvatele, a ti ho dokonce prohlásili za krále. Původně však na ostrov přijel z pověření Ludvíka XV., a ten trvá na tom, že si chce území podmanit a učinit z něho zásobárnu nerostů, a zejména otroků. Beňovský žádá Franklina o pomoc a podporu. Na Madagaskaru vidí reálnou možnost, jak uskutečnit osvícenské ideje, vyhnout se podrobení místních obyvatel, a naopak jim – a tak i sobě – dát svobodu…

Jean-Christophe Rufin (1952), hlavní profesí lékař, je čelnou osobností humanitárního hnutí (mj. zakládajícím členem organizace Lékaři bez hranic) a působil také jako diplomat (2007–2010 francouzským velvyslancem v Senegalu). Roku 2008 byl zvolen do Académie Française, nejprestižnější francouzské kulturní instituce s fixním počtem čtyřiceti členů. Jako spisovatel obdržel v roce 1997 Goncourtovu cenu za prvotinu a v roce 2001 „plnoprávnou“ Goncourtovu cenu (tj. nejvýznamnější francouzskou literární cenu), v roce 1997 Prix Méditerranée ad. Je autorem devíti románů a sedmi esejistických knih. Česky vyšly romány Adamova vůně (2008) a Červený obojek (2014) a esejistické knihy Nesmrtelná túra do Compostely (2015) a S leopardem v patách (2017).

Jean-Christophe Rufin, Král Sobol aneb putování Mórice Beňovského. Nakladatelství Maraton

Martina Boučková