Michal Čagánek: Plyšový Buddha
V této knize si toho svého plyšového Buddhu najde každý. Ale každý ho bude mít někde jinde, v něčem jiném, což zároveň dělá z příběhu tu fascinující literární hmotu, o které víte, že když se do ní ponoříte za měsíc, za rok… objevíte zcela jiný příběh!
Kolik vrstev Michal Čagánek do příběhu schoval?
„Smutek zatlačil na citlivé místo, země se otevřela a vydala pramen vzpomínek, aby odplavil, co má být odplaveno.
Odevzdal jsem se své duši. Bez myšlenek, prost všech přání.
Tam, uprostřed nesmírného oceánu Ticha, byla Ona. Pochopil jsem, že ji už nikdy nemusím hledat, neboť je stále zde. Přítomná v každé ženě, v každém slově, v každém pohybu dlaně, ať už ta dlaň náleží k jakékoliv paži a tu paži kdokoliv ovládá.“
Je to příběh sem tam drsný, sem tam duchovní, sem tam tvrdě praktický, sem tam dokumentární a pro mě jako celek velmi poetický, zasahující duši a srdce pokaždé na jiném místě, to záleží na tom, v jakém rozpoložení se dáte do čtiva. Nebo v něm pokračujete, ale spíše si myslím, že tohle je kniha na jeden dva zátahy, protože je velice zajímavá. Vtáhne vás do duše hlavního hrdiny a protože v té jeho duši je toho tolik klikatého, jiného a přesto nám tak důvěrně známého, jen těžko se s ním nakonec budete loučit. Ano, bylo mi líto, že Pavel Plyšatý opouští můj život a zůstává po něm jen nádech vzpomínky v Plyšovém Buddhovi…
Hm, tak tady si myslím, že to je pojem, pod který si každý vpasuje to své. Může to být plyšový medvídek, kterého si pamatujete z dětství, talisman nebo i víra, kterou nosíte v srdci. Cokoliv, k čemu jsme někdy přilnuli s nadějí, že nám to přinese štěstí, spokojenost, pocit klidu a zázemí v duši i možná v reálném životě. Každý máme takového svého plyšového Buddhu nebo nějaký koutek v duši, ve kterém je bezpečno, klid a ve kterém čerpáme naději pro dny příští.
A tady se společně s Pavlem Plyšatým podíváme do světa lidí jinýma očima. Americký venkov i dnešní Praha, nesmyslné konání lidí, podivné hemžení s neurčitým výsledkem, a především s neurčitým smyslem. Mohla bych použít ostřejší slova, ale chápu, že mnoho čtenářů možná v lidském hemžení vidí smysly, které mne unikají, ale myslím si, že autor chtěl velmi výrazně poukázat na rozporuplnost lidského života a společnosti, na podivné hodnoty, které vyznáváme a které nám ve skutečnosti jsou nesmírně cizí.
Na lásku, která umírá a na její paskvily, které se horečně snaží přiživit tu či jinde… Na lidi, z nichž někteří ve světle událostí vypadají jako příslušníci jiného živočišného druhu.
No, anebo na něco úplně jiného. Záleží na každém čtenáři. Vřele doporučuji tyhle chvilky, které se zakousnou do hloubky lidské duše a zanechají stopu na velmi dlouho.
O autorovi:
Michal Čagánek: Nemohu tvrdit, že se vše, co v této knize popisuji, skutečně stalo. Kdykoliv však rád odpřísáhnu, že všechno, o čem píši, je pravda. Neumím si vymýšlet. Slova do mě vstupují tak, jako voda vstupuje do krajiny. Dávám jim prostor se projevit, ne slovům, ale tichu za nimi… Michal Čagánek je spisovatel, hudebník. Vyrostl na Moravě, bydlí v Praze, pracoval jako učitel v mateřské škole, policista i prodavač bio potravin. Pořádá autorská čtení, hudebně meditační cvičení, kurzy seberozvoje a svou knižní tvorbou inspiruje a těší stále více čtenářů. www.prameninspirace.cz
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing, 2017, www.synergiepublishing.com
Renata Petříčková
[pt_view id=“8f01f87e0f“]
