ROZHOVOR MUDr. David Frej: Antibiotika může porazit ve výsledku jen silná lidská imunita

Jak dál po antibiotikách… jak si vylepšit trávení a imunitu. Ta obrovská a dokonale vyvážená džungle bakterií v našem těle zajišťuje bezproblémový chod naší imunity, orgánů a vstřebávání živin. Je s podivem, jakými zásahy ji často „potěšíme“ a stále zůstáváme naživu. Nemluvíme jen o antibiotikách. S jedním z autorů knihy Jak dál po antibiotikách (a během jejich užívání) jsme se podívali na všechno to naše trávení a imunitu ještě bližším pohledem.

První, co mne v knize zaujalo se týkalo kvality mateřského mléka. Když matka trpí dysmikrobií, předává dítěti v mateřském mléce i produkty toxických procesů, které probíhají v jejím střevě. Faktem je, že mnoho kojích matek trpí vyčerpáním z nedostatku spánku, návazně na to i z nekvalitní stravy, protože extrémní vyčerpání vede k příchylnosti právě k tomu, co střevům neprospívá – sušenky, rychlá jídla, tučná jídla, všechno, co pocitově rychle přebije extrémní vyčerpanost. Příroda je mocná a umí mnoho z těchto hříchů možná vylepšit, ale přesto platí, že nezdravá matka produkuje nezdravé mléko? Jak matka pozná, že dysmikrobií trpí?

Jednoznačně platí, že většina toxických látek přechází do mateřského mléka a strava ovlivňuje výživu kojence. Ale i mnohé léky mají závažný vliv na střevo, aniž o tom lékaři pacienta informují. Vlivem antibiotik, léků jako ibuprofen či zejména léků proti překyselení žaludku, které mění nezdravě pH v zažívacím traktu a o kterých si přitom lidé myslí, že jim nijak neškodí, alergenů ve stravě jako lepek, chloru v pitné vodě či stresu dojde k narušování rovnováhy v naši mikroflóře, což se projevuje nadýmáním, plynatostí, průjmem či zácpou, bolestmi břicha, intolerancí potravin jako mléko a lepek, chronické nemoci jako cukrovka a nedostatek vitaminů a minerálů.

U pacientů trpících chronickým únavovým syndromem a depresí bylo zjištěno, že se tyto nemoci objevují často po opakované léčbě antibiotiky, po prodělaných zánětech, stresech, při nedostatku živin, zejména omega-3 mastných kyselin a antioxidantů.

Jak je obecně dlouhá doba regenerace po užívání antibiotik bez toho, aniž bychom tělo podpořili třeba tak, jak to je v této knize? Mám tu osobní zkušenost, že imunita je výrazně slabší zhruba rok.  Co se v tom nepodporovaném těle v této době děje?

Ve studiích se zjistilo, že dítě, které dostane i jednorázově antibiotika, nemusí obnovit svou mikroflóru ani v dospělosti. Antibiotika mají tak devastující účinek na mikroflóru, a i když je v případě ohrožení života je nutné vzít, často pak návrat mikroflóry do relativní rovnováhy může trvat několik let, a to za předpokladu striktnější životosprávy. Z mé zkušenosti s klienty vím, že problémy s imunitou, například alergie, lze vyřešit tak během dvou let. Poškození střevní sliznice, dané stravou či infekcí či antibiotiky, kdy nastane syndrom propustného střeva, obnovíme mikroflóru během několika měsíců, ale stačí jednorázově  sníst krajíc chleba či housku podporující lepkem poškození střevní sliznice, a zánětlivá kaskáda pokračuje nejméně tři až šest měsíců.

S antibiotiky se ale pojí i další problémy. S dnešními obavami z rezistence bakterií na antibiotika člověka často napadá – existuje něco zcela jiného, odlišného, co by mohlo antibiotika nahradit?

Nejen v minulosti, ale také dnes přežívají někteří s infekcí v ohnisku nákazy – ani při morových epidemiích nezemřeli všichni, kdo se s bakterií Yersinia pestis setkali. Ti, co spoléhají na nové druhy antibiotik, se dočkají zklamání a mohou na to doplatit. Firmám se nevyplácí nová antibiotika vyvíjet. Chci tím říct, že zásadním opatřením v obraně proti infekcím je silná imunita. Odpovědí tedy je, že posilování imunity je principem, jak se vyhnout závislosti na antibiotikách. Dále pak pomáhá detoxikace, například půst, nižší příjem kalorií, posilování imunity meditacemi, bylinami jako směs hub Fungimun, česnek, kurkuma, bazalka posvátná Tulsi apod.

Je užívat jen jeden typ laktobacilů není prospěšné, už víme. Nedávno jsem někde narazila na jakousi mediální bublinu o Lactobacillus Gasseri, což je prý úžasný laktobacil, který podporuje hubnutí a eliminuje břišní tuk. Co si o tom myslíte?

Konzumace polotovarů, nekvalitních potravin plných chemických látek, nezdravé tuky, cukry, sacharidy, to vše zhoršuje střevní mikroflóru, kde se množí plísně. Neustálé nesmyslné varování před tuky a propagování cukrů a sacharidů zhoršuje střevní mikrofloru, kde se množí plísně a škodlivé bakterie. Ono to totiž není tak jednoduché.

Úkolem střevních bakterií je fermentace nestravitelných částí jídla, vlákniny, které přicházejí do střeva a produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem jako butyrát, mají protimikrobiální účinky, regulují pH, poskytují energii pro růst střevních buněk. Butyrát chrání před rakovinou střeva. Narušená střevní mikroflóra pak umožní přerůstání škodlivých bakterií jako Escherichia coli, klostridie, či Staphyloccocu, jejichž toxiny pronikají přes střevo do krevního oběhu se všemi negativními důsledky pro zdraví.

Laktobacily a bifidobakterie jsou součástí běžných probiotik. Některé z probiotických mikroorganismů, které jsou nejúčinnější, se nacházejí v půdě. Výhodou těchto bakterií je, že vytvářejí směs, která odpovídá přirozenému výskytu bakterií ve střevech a jejich rozmanitosti tak, jak se vyskytují miliony let v půdě. Jejich dodání do našeho trávicího systému proto slibuje účinnější vitalizaci střevní mikroflóry a větší zmnožení zdravých bakterií. Tyto půdní bakterie jsem přidal do své nové originální směsi pre a probiotik.,

Díky tomu se zlepší životně důležité funkce, jako je podpora imunity narušené přijímáním syntetických antibiotik a našeho trávení. Problém mnoha probiotik je ale to, po určité době skladování nenajdeme v kapslích již žádné bakterie. 

Paraziti. Je to nafouklá bublina nebo jsme jimi opravdu tak moc prolezlí, jak se nám snaží média namluvit? Co ty „odčervovací přípravky“, co ty udělají se střevní mikroflórou?

Nebezpeční jsou někteří léčitelé, kteří tvrdí, že za nemoci můžou převážně paraziti a nasazují drastické často syntetické přípravky na odčervování, které vybíjejí nejen ty tzv, špatné, ale i prospěšné mikroby. Musím zdůraznit, že bakterie, viry a paraziti vždy trénovaly, podporovaly naši imunitu. My máme představu, že bakterie nebo paraziti je vždy něco, co musíme likvidovat. To není pravda. Původem života na zemi jsou bakterie a my máme bakterií v těle více než vlastních buněk. Ve studiích se zjistilo, že paraziti, kteří navozují určitý zánět v těle a stimulují imunitu, chrání před civilizačními nemocemi. Například jihoameričtí Tsimani, kteří odpovídají životnímu stylu našich předků lovců sběračů, mají nejzdravější cévy, mají zvýšené CRP následkem parazitů v těle, kteří chrání před poškozením cév. Je vhodné provést pravidelně detoxikaci, použít smysluplně přírodní tinktury proti parazitům, pokud nám některé z nich způsobují zdravotní potíže či přerostly vlivem špatné stravy či stresu kvasinky v našich střevech.

V knize zmiňujete, že jídla z mikrovlnné trouby mění strukturu potravy tak, že nám způsobuje zahuštění krve. Že to je už mrtvé jídlo asi pochopí už dnes každý, ale na jakém principu nám škodí takto ohřívaná jídla vnitřně?

Tepelná úprava pokrmu se v mikrovlnné troubě odehrává za pomoci elektromagnetického záření, které je schopné rozkmitat molekuly vody podobně jako při klasickém ohřevu. Mikrovlny přitom ovšem pronikají dovnitř pokrmu nepřirozeně rychle, a tím dochází k velmi rychlému zahřátí. Důkaz, že ohřev pokrmů v mikrovlnné troubě je opravdu škodlivý, byla publikována v roce 1998 v The Journal of Natural Science v sérii článků od expertů z několika zemí. Vaření v mikrovlnné troubě ovlivňuje nejdříve buňky a molekuly s přítomností vody, uvnitř potraviny se vytváří teplo. Při běžné kuchyňské úpravě se naopak ohřívá potravina směrem z povrchu dovnitř. Mikrovlnné trouby ztenčují buněčné membrány a poškozují buňky. Buňky změní svůj metabolismus na anaerobní (bez přístupu kyslíku). Tyto deformované a oslabené buňky se stávají snadným terčem virů a plísní. Po ohřevu v mikrovlnné troubě se tvoří cizorodé látky. Je také prokázáno, že mikrovlnným ohřevem se zničí většina důležitých antioxidantů.

Děkujeme za rozhovor. Je tedy zřejmé, že vyvážená strava, zdravý životní styl, pohyb a občasná detoxikace organismu je tím nejlepším, co můžeme pro svou imunitu udělat. A se silnou imunitou se snáze vyhneme i antibiotikům.

Kniha Jak dál po antibiotikách: Josef Jonáš, Jiří Kuchař a David Frej

Vydalo nakladatelství Eminent, 2017, www.eminent.cz

MUDr. David Frej: foto: www.dr.frej.cz

Renata Petříčková

[pt_view id=“8f01f87e0f“]