Laurie R. Kingová: Hrůzná vláda žen
Mám slabost pro příběhy, ve kterých si autor hraje s představou, že fiktivní postava doopravdy žije. Sherlock Holmes je dokonalou předlohou a literární styl Laurie R. Kingové je excelentní. Vše je navíc zasazené do zimního Londýna, prosincovo-lednový čas a doba po první světové válce. Máte chuť?
Tak se pojďme společně knihou projít…
Vezměte si teplé ponožky a horký čaj, bude docela sychravo…
Člověk by ho politoval. Více či méně mu nervy čechrá Artur Conan Doyle, který má to jeho požehnání využít jeho talentu a jména a psát o něm většinou smyšlené příběhy, do novin, knihy, no však to známe! A navíc ještě ke konci knihy přišel s vílami, jakože prý existují!? A do toho sem tam jeho duševní stav osvěží i pocuchá sličná, čerstvě jednadvacetiletá Mary Russellová, kterou už čtenáři mohou znát z prvního dílu série (Holmesova učednice, 2016, ARGO). Učila se u něj dobře a směle používá jeho metody a tady v tom temném Londýně se po Vánocích připlete i do svého vlastního případu.
Kniha je na přebalu opentlena lichotivými názory typu, že „takhle se má psát anglická detektivka!“, takže očekávání a laťka, která byla v mé čtenářské mysli nasazena, byla vysoká!
Mary nás pozvala do svého světa, do své mysli, do svého plánu, kdy vlastně jen tak bezcílně tráví čas v Londýnských uličkách v přestrojení ne nepodobném Sherlocku Holmesovi. Milovníci slavného detektiva zaplesají, protože je tu ohromné množství různých dedukcí, tajemství, úkrytů a fíglů, které umí vymyslet jen on.
Tedy, Artur Conan Doyle… a nyní i Laurie R. Kingová.
Povětšinou se děj odehrává v Londýně, jehož uličky a mlhavá atmosféra, déšť a vlhko způsobí, že vás i v teple domova rozbolí klouby tím lezavým chladem. Umí být Anglie taky romanticky zasněžená? Umí, jenže to by moc neodpovídalo té ponuré a mystické atmosféře, kterou autorka vládne s mistrnou dovedností.
Do příběhu navíc zcela překvapivě zakomponuje i opravdu cosi mystického, co snad zavání až nadpřirozeností, na což ovšem sám Holmes odpoví, že „pokud se to opravdu stalo, tak to tak skutečně je“. Jenže není čas na nějaké rozjímání, ačkoliv se tu hlavní hrdinka dostává do jakéhosi podivného společenství feministek a snad to je i tak trochu sekta, její racionální vnímání umožňuje čtenáři si zachovat nadhled a udržovat linii pozornosti pouze v detektivní zápletce, která se velmi brzy začne ovíjet kolem Mary velmi těsně.
V druhé polovině knihy už si s ní kupujete poněkud kýčovitý majetek z dědictví, protože právě dosáhla jednadvacátých narozenin, a užíváte si poněkud roztříštěný životní styl a hrajete ne úplně čistou hru na jednu z nejvlivnějších žen Londýna. Nebo se jen tak tváří? S další a další stránkou se stává druhá polovina knihy méně oddechovou a pořádně vibrující nebezpečím a jestli jsem byla z první půlky knihy nadšená, tak u druhé poloviny už mi docházel dech. A hlavně – nedá se od toho odtrhnout, číst Hrůznou vládu žen před spaním nedoporučuji. Jak u toho člověk usne, tak se ráno neuvěřitelně těší na další večer!
Určitě je fér na tomto místě vyseknout poklonu překladatelce i redakčním pracovníkům, protože je tu do jiskrné dokonalosti zachována úcta k českému jazyku, využití všech jeho krás a košatého bohatství slov a výrazů. Pro milovníky krásné češtiny a bezchybně přeložené knihy je tohle pohlazení pro duši. A tak mi nezbývá než souhlasit s Amazonem, který na zadní straně knihy tvrdí, že „takhle by se měli psát anglické detektivky.“
Povaha a myšlenkové pochody samotné Mary si oblíbíte. Kdo by se nechtěl ztotožnit s mimořádně bystrou Holmesovou učednicí, že? Ono takové brouzdání těsně po policejním vyšetřování, s pohmožděným ramenem a poraněnou druhou rukou, v neskutečně mlžném Londýně, není zrovna pochoutkou. Ovšem je to pochoutka literární – anebo přesně takhle si představuji chvíle, kdy se autor zabalí ještě víc do deky, usrkne horký čaj a dá se do sugestivního vypisování…
„Vždycky jsem nenáviděla, když Londýňané s tak neskrývanou hrdostí vyzdvihovali „zvláštnůstky“ a „vrtochy“ metropole, nebo se o své mlze husté „jako mlíko“ vyjadřovali jako pyšní rodiče o svém nezkrotném a patologicky destruktivním spratkovi. Já si prostřednictvím krátkozrakosti užívala svou soukromou mlhu celý život, tudíž jsem neshledávala nic zábavného na brouzdání ulicemi s napřaženýma rukama, nemluvě o tom, že neustálé otírání brýlí, které mi stejně k ničemu nebyly, mě vytáčelo natolik, až jsem zvažovala, jestli si je rovnou nesundat a nenosit je schované, dokud se Temže milostivě nerozhodne vrátit se zas do koryta a do kapalného skupenství.
Popravdě jsem také odjakživa trpěla mírnou klaustrofóbií a napětí způsobené potlačováním otravného iracionálního strachu se ve mně spojilo s naprosto racionální ostražitostí a přimělo mě litovat, že se mě inspektor nerozhodl na noc zamknout v cele, neboť z toho, co jsem věděla, se v závojích mlhy klidně mohl ukrývat další mladý nadšenec s nožem, ochotný navázat tam, kde jeho předchůdce selhal.“
Laurie R. Kingová pochází ze San Franciska, ale od té doby, co si vzala profesora anglo-indického původu, už postupně žila ve dvaceti různých zemích pěti kontinentů. Má se svým mužem dvě děti, do Kalifornie se ráda vrací, ale vlastní i dům v anglickém Oxfordu. Série detektivek, v nichž vedle Sherlocka Holmese vystupuje i jeho mladá a neuvěřitelně bystrá přítelkyně Mary Russellová, z ní udělala spisovatelku oblíbenou téměř po celém světě. Roku 2016 vydalo Argo první díl série pod názvem Holmesova učednice, následoval druhý díl Hrůzná vláda žen. Laurie R. Kingová má na svém kontě bezpočet knih s sherlockovskou tématikou a s Mary Russellovou, takže nezbývá než se těšit na to, co ještě pronikne i k našim čtenářům. Namlsat se můžete na autorčiných stránkách: http://laurierking.com
Vydalo nakladatelství Argo, 2016
Renata Petříčková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]
