Oční vady u malých dětí odhalí včas preventivní screening zraku

První rok života dítěte je z hlediska vývoje jeho zraku nejkritičtějším obdobím. Od šestého měsíce věku dítěte se začínají projevovat oční vady. Má-li pediatr podezření na poruchu zrakové funkce u kojence, měl by včas jakékoli nejasnosti konzultovat s dětským očním specialistou. Některé oční vady, např. šilhavost či tupozrakost, lze totiž léčit pouze v dětském věku.

První screening zraku novorozence se provádí už v porodnici a lze díky němu včas odhalit například vrozený šedý zákal. Další preventivní vyšetření zraku provádí v rámci pravidelných kontrol pediatr, a to ve třech, šesti, dvanácti a osmnácti měsících a ve třech letech dítěte, následně pak každý druhý rok.

„Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR jako první spustila loni v lednu speciální preventivní program pro děti od šesti měsíců do tří let věku. Za tu dobu jej již využilo přes padesát dětí v uvedeném věku. Částkou do výše 600 Kč přispíváme z fondu prevence na screeningové oční vyšetření zraku dětí speciálním přístrojem PlusOptix. Dosud jsme za toto oční vyšetření uhradili 31 000 Kč,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí pojišťovny.

Výhodou screeningového vyšetření přístrojem PlusOptix je především jeho rychlost – trvá přibližně jednu vteřinu a měří se při něm obě oči zároveň. Navíc jde o bezbolestnou bezkontaktní metodu, která dítě nestresuje, protože při ní sedí na klíně rodiče a měření probíhá ze vzdálenosti jednoho metru._1,2 Přístroj je přenosný, takže vyšetření lze provádět například i v mateřské škole. Dítě, jehož výsledky vyšetření se liší od příslušných kritérií, je odesláno k dětskému očnímu lékaři.

„Mezi nejčastější oční vady u malých dětí patří šilhání, tupozrakost, vysoká dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Vývoj zraku je v šesti až osmi letech dítěte prakticky ukončen, vady jsou nevratné a hrozí trvalé poškození zraku. Pravidelné preventivní prohlídky zraku u pediatra jsou proto už od narození nezbytné. Na našem pracovišti zachytíme oční vadu až u 43 % vyšetřených dětí,“ říká MUDr. Lucie Valešová, primářka pražského Dětského očního centra Kukátko.

Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje u všech novorozenců, postupně však u většiny z nich vymizí. Vyšší dalekozrakost přetrvává přibližně u 6 % dětí a postupně může vést k šilhání až tupozrakosti. Dalekozrakost může u dětí způsobit předčasnou únavu a bolesti hlavy. Dítě má problémy se čtením, malováním, s jemnou motorikou. Vada se napravuje brýlovou korekcí s konvexními čočkami.

Krátkozrakost je vrozená a obvykle se projeví až ve školním věku, u nedonošených dětí výjimečně i dříve. Krátkozraké dítě vidí nablízko bez problémů, obraz v dálce má však neostrý, takže například mžourá nebo přivírá oči venku či při sledování televize, nebo má potíže přečíst text na tabuli apod. Krátkozrakost se napravuje brýlemi s rozptylnými čočkami.

Při astigmatismu má dítě nestejnoměrně zakřivenou rohovku (vzácně čočku), takže vidí špatně do dálky i do blízka. Často slzí, pálí ho oči, má opakované záněty spojivek. Dítě s astigmatismem zaostřuje, přivírá oči, dělá grimasy, je neklidné a unavené a trpí bolestí hlavy. Při astigmatismu dítě nezná normální tvary, vnímá je jako protažené, deformované, neostré. Vada se koriguje brýlemi s tzv. cylindrickými skly.

Dynamickou šilhavostí neboli strabismem je postiženo 4 – 6 % všech narozených dětí. Šilhání začíná nejčastěji mezi druhým a třetím rokem věku dítěte. Jde o vadu, při níž je narušena vzájemná spolupráce očí. Dítě nemůže zaměřit obě oči souběžně na jeden bod, takže jedno oko sleduje předmět a druhé oko se stáčí jiným směrem. To může způsobit dvojité vidění. Šilhavost se může projevit i přivíráním jednoho oka a náklonem hlavy na stranu. Velkou roli při vzniku strabismu hraje dědičnost.

Někdy se může ze strabismu vyvinout tupozrakost. Obraz oka, které hůře vidí je potlačován, oko je postupně vyřazováno z činnosti, oslabuje se a uhýbá ze svého směru. Mozek následně „vypne“ oko, z něhož přichází méně ostrý obraz. Tím se vlastně brání rušivému dvojitému vidění. Dítě s tupozrakostí nemusí mít žádné zjevné potíže, vada je často odhalena náhodně při očním vyšetření. Tupozrakostí trpí 4 – 7 % dětské populace. Vada se obvykle léčí dioptrickými brýlemi, zdravé oko se zakryje okluzorem a tupozraké oko je tak nuceno převzít funkci. S nápravou tupozrakého oka je ale nutné začít co nejdříve.

Tisková zpráva

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]