Namíchejte si protirakovinový koktejl

V současnosti patří rakovina k jedněm z největších strašáků. Podle studií její propuknutí však zapříčiňuje dědičnost a další náhodné faktory jen asi z 25%. Výrazněji, ze 75%, můžeme její vznik ovlivnit sami. Prevence je rozhodně vždy lepší než léčba. Vedle faktorů jako je kouření, silné UV záření, alkohol, obezita a nedostatek pohybu, můžeme proti rakovině také bojovat volbou konkrétních potravin. Namíchejte si tedy svůj protirakovinný koktej!

Níže nabízíme výčet některých zajímavých bodů z velmi působivé knihy JAK PŘEDCHÁZET RAKOVINĚ a snižovat její riziko z nakladatelství Vyšehrad. Podstatně více informací k tomuto tématu naleznete přímo v publikaci. Myslete, že zdraví je to nejdůležitější, co máme. Pokud znáte způsoby, jak si ho zpevnit, žít déle a aktivně a předcházet různým onemocněním, rakoviny nevyjímaje, využijte toho. Není nic snazšího.

Hlavní druhy rakoviny: Jícen, žaludek, tlusté střevo

Česnek je patrně nejstarším příkladem rostliny, která se používá nejen jako potravina, ale i pro svůj značný přínos ke zdraví. Už Egypťané a staří Řekové věděli, že dodává sílu a vytrvalost (dávní olympionici se před závody česnekem přímo ládovali, takže je to vlastně první látka v historii používaná pro zlepšení sportovních výkonů). Lidé, kteří pravidelně konzumují zeleninu z rodu Allium (česnek, šalotka, pažitka, pórek) mají nižší riziko některých druhů rakoviny, především trávicího traktu (jícen, žaludek, tlusté střevo). Vědci zjistili i jistou ochranu před rakovinou prostaty, slinivky a prsu. Protirakovinně působí především sloučeniny síry, které tyto rostliny obsahují, jako je diallyl sulfid a diallyl disulfid z česneku nebo kyselin sulfonových a thiosulfinátů z cibule. Tyto látky jsou schopny blokovat tvorbu kancerogenních látek a zbrzdit růst rakovinných buněk různých typů. Česnek a další zeleniny tohoto rodu jsou tedy nezbytné pro prevenci rakoviny, a proto je třeba jíst je pravidelně. Doporučená základní dávka – denně 2 – 5 gramů čerstvého česneku což je zhruba 1 stroužek.

Hlavní druhy rakoviny: plíce, měchýř, prostata

Různé druhy zelí, brokolice, květák, ředkvičky a tuřín, potočnice, roketa setá, brukev řepák

Brukvovité patří k neprobádanějším čeledím rostlin – jen v posledních desetiletích se jimi zabývalo přes dvacet tisíc odborných článků. Jejich význam pro prevenci rakoviny tkví v tom, že to jsou jediné konzumované rostliny s vysokým obsahem glukosinolátů – interních látek, které se při drcení buněk žvýkáním mění na látky s vysokým protirakovinným účinkem. Pravidelná konzumace snižuje riziko rakoviny, zejména u rakovin plic (u kuřáků), močového měchýře a prostaty. Nejnovější studie ukazují, že může snížit i riziko rakoviny tlustého střeva, žaludku a prsu. Každodenní konzumace jakékoliv zeleniny z čeledi brukvovitých snižuje riziko rakoviny prsu u Číňanek o 50 %, zatímco jedna porce této zeleniny týdně snížila toto riziko u Evropanek (Itálie a Švýcarsko) o 17 %.

Nejlepší způsob využití je uvařit je v páře, zmrazování se nedoporučuje.

Hlavní druhy rakoviny: prostata, plíce, prs

Karteroidy jsou přírodní barviva, která mají na svědomí odlišnou barevnost různých druhů ovoce a zeleniny, od žlutooranžové po červenofialovou. Existuje sice 600 druhů různých karotenoidů, ale 80 % procent z nich představuje betakaroten (mrkev), lutein (špenát) a lykopen (rajčata).

Lykopen je karotenoid, jehož protirakovinné působení je patrně nejznámější. Pravidelná konzumace rajčat má za následek pokles rizika rakoviny prostaty až o 25 % a v pokročilých stádiích rakoviny až 53 %. Protirakovinný účinek vědci pozorovali především u mužů nad 65 let.

Lutein se pojí s podstatným snížením rizika rakoviny prsu nezávisle na hormonech a rakoviny plic. U této nemoci je zajímavé, že obyvatelé Fidži, kteří konzumují hojnost zelené zeleniny bohaté na lutein, vykazují podstatně nižší výskyt rakoviny plic než ostatní národy Pacifiku, jejichž strava tolik rostlin bohatých na karotenoidy neobsahuje. Stejný vliv má i fukoxantin z mořských řas, což by mohlo být jednou z příčin vyhlášené dlouhověkosti obyvatel Okinawy, kteří tyto řasy jedí denně.

Potravinové doplňky s vysokým obsahem betakarotenu žádnou ochranu před rakovinou neposkytují, ba dokonce zvyšují riziko rakoviny plic u ohrožených osob (kuřáci či lidé pracující s azbestem).

Rostliny, obsahující karotenoidy, je dobré tepelně zpracovat a ideálně přijímat společně s tukem.

Hlavní druh rakoviny: prs

Jahody, borůvky a maliny představují výjimečně bohaté zdroje fytochemických protirakovinných látek, schopných zasahovat do řady vývojových procesů a do invazivního potenciálu rakovinných buněk. Polyfenoly jako delfinidin (borůvky) nebo kyselina ellagová (jahody a maliny) zase brání vzniku nového prokrvení v okolí nádorů, čímž „překážejí“ v přísunu kyslíku a živ. Borůvky až trojnásobně negativně mohou zabránit růstu rakovinných buněk v prsu při konzumaci 100 g borůvek u ženy vážící 60 kg denně. Studie prokazují, že jen zařazení jediné porce týdně snižuje riziko hormonálně nezávislé rakoviny prsu u žen v přechodu o 31%.

Sezóna drobného ovoce je krátká, ale plody lze zmrazit, je zde zachován podíl fytochemických látek. Rovněž vhodné jsou džemy. Dlouhé vaření či pečení drobného ovoce se však nedoporučuje, protože při něm se obsah anthokyanidů podstatně snižuje.

Hlavní druhy rakoviny: tlusté střevo, žaludek

Ze všech potravin rostlinného původu, které jsou součástí lidské stravy, obsahují lístky rostliny Camellia sinensis největší dávku protirakovinných látek. Jediný šálek zeleného čaje obsahuje až 200 mg polyfenolů (flanovoidy, kyselina fenolová, katechiny) a především epigallokatechin gallát (EGCG), látku vskutku blahodárnou.

Více než 11 000 vědeckých prací prokázalo, že EGCG je polyvalentní látka schopná zasahovat do řady procesů, jichž rakovinné buňky využívají k tomu, aby rostly a obsazovaly různé orgány. Nejlepším zdrojem EGCG jsou zelené japonské čaje s vyšším obsahem katechinů, zvláště když se lístky louhují osm až deset minut, aby se z nich uvolnilo co nejvíc polyfenolů. Jejich přítomnost prozradí nahořklá chuť, která bývá pro západní konzumenty neobvyklá. Přesto je dobré si na ni zvyknout, protože jen tak lze plně využívat protirakovinné vlastnosti fytochemických látek rostlinného původu.

Hlavní rakoviny: prs, tlusté střevo, prostata, slinivka

Ovoce a olejnatá semena jsou výjimečné potraviny, které jsme v hrůze ze všeho, co je tučné, dlouho opomíjeli. Přesto jde o potraviny, které jsou zdraví snad ze všech nejprospěšnější. Podle mnohoa pozorování stačí sníst pouhé tři porce ořechů týdně, aby se riziko předčasného úmrtí snílo o 30 %. Klesá tím totiž riziko onemocnění srdce a dýchacích cest, cukrovky druhého typu i rakoviny.

Hlavní druh rakoviny: prs

Sójové boby jsou významným zdrojem izoflavonů, tedy fytoestrogenů, které ovlivňují bujení hormonálně podmíněných rakovin, především prsu a prostaty. Poslední dostupné údaje týkající se rakovinu prsu uvádějí, že konzumace sóji v dětství a v dospívání podstatně snižují riziko, což částečně vysvětluje propastný rozdíl mezi výskytem této rakoviny v Asii a v západních zemích. Lékaři zaznamenali i snížení rizika rakoviny děložní sliznice a plic, takže je zřejmé, že zařazení sóji na jídelníček, nejlépe už v dětství, může riziko vzniku rakoviny skutečně velice ovlivňovat.

Na druhé straně je pravda, že v uplynulých letech vyvolala konzumace sójových produktů ženami s rakovinou prsu, především potravinových doplňků na bázi sóji, řadu otázek. Poslední studie však prokazují, že sója opravdu není nebezpečná a souvisí s podstatným snížením rizika recidivy.

Hlavní druhy rakoviny: prs, tlusté střevo

Lněné semínko je vedle ořechů výjimečným zdrojem protizánětlivých omega-3 mastných kyselin s krátkým řetězcem. Předpokládá se, že jeho pravidelná konzumace omezuje chronické záněty a vytváří klima nepříznivé pro progresi rakovinných buněk. U pacientů trpící rakovinou prostaty se při každodenní konzumaci 30 g drceného lněného semínka bujení značně zpomalilo.

Lněné semínko, podobně jako celozrnné cereálie, obsahuje značné množství lignanů, jiných fytoestrogenů než jsou izoflavony ze sóji. Z řady studií vyplývá, že konzumace lněného semínka nebo pečiva, které ho obsahuje, vede k poklesu rizika rakoviny prsu zhruba o 20%.

Snížené riziko rakoviny prsu zjistili vědci už při konzumaci 5 mg lignanů, což odpovídá množství lněného semínka, které lze do jídelníčku bez problémů zařadit (13 mg lignanů obsahuje jedna čajová lžička lnu). Přidávat tedy drcené semínko do jogurtu, snídaňových cereálií, do těsta na koláče, muffiny či do chleba je ten nejsnazší a nejlevnější způsob, jak blahodárných vlastností lnu využívat.

Je to jen slabý výčet některých základních informací, z kterých ale již nyní můžete čerpat mnoho zásadního pro vaše zdraví a dlouhý plnohodnotnější život. Daleko více podrobností, potravin, rad a fíglů, jak nejlépe žít zdravě naleznete v nově vadané publikaci Jak předcházet rakovině a snižovat její riziko z nakladatelství Vyšehrad, rovněž zde.

MB

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]