Chráníme zdraví našich dětí dostatečně nebo příliš?

Jsme svědky vzestupu zdravotních poruch a alergií u dětí. Ve Spojených státech v posledních desetiletých výrazně stouplo procento dětí s vývojovými vadami. Počet dětí trpící autismem vzrostl o 78%, 11% dětí ve školním věku má ADHD. Mnoho takto malých človíčků v USA musí dlouhodobě používat antipsychotika, hormony, inzulin, kortikoidy. Jsou to děti s diagnostikovaným diabetes, epilepsií, alergiemi …

Léčba zemí. Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě. Nakladatelství Práh, 2016

V době, kdy se dětem předepisuje stále víc léků, převrací dr. Shetreatová-Kleinová na hlavu lékařská paradigmata a vysvětluje, jak významně může dětem prospět skutečně dobrá strava a kontakt s živou zemí. Její kniha, plná nečekaných pohledů, fascinujících odborných poznatků a praktických rad, vám dá vše, co potřebujete, aby vaše děti mohly být zdravé.

Proč jsou dnešní děti tak často chronicky nemocné a musejí užívat léky

Proč má stále víc dětí alergii na běžné potraviny

Jak může potravinová alergie způsobit potíže v celém organismu a nepříznivě ovlivnit vývoj či chování dítěte

Co ve skutečnosti znamená jíst bio a vyhýbat se geneticky modifikovaným potravinám, proč je (ne)zdravé maso nebo mléko či proč byste neměli pít fluoridovanou vodu

Jak jíst opravdu zdravě, aby každé sousto prospívalo střevům, tělu, mozku a celému dětskému organismu

Máte-li děti nebo je plánujete, je Léčba zemí pro vás přímo zdravotní biblí. Ve spolupráci s dr. Shetreatovou-Kleinovou totiž můžete svoje děti uchránit řady chronických tělesných i duševních trápení, a to nejen pro dobu dětství, ale pro celý jejich (delší a zdravější) život.

lecba-zemi Zdravotní stav dětí v České republice není tak kritický, přichází ale jisté varování. Jaká je naše budoucnost? Jdeme stále kupředu s vědeckým pokrokem, vynalezli jsme léky proti mnoha nemocem a přesto jsme, respektive naše děti stále nemocnější. Když jsem chodila v 80. letech na základní školu, měli jsme ve třídě pouze jednu alergičku. Dnes bychom se spíše mohli ptát, které z dětí není alergické? Možná by to byl snazší výčet.

„Žijeme ve světě dezinfekce, antibiotik a kortikoidů, pesticidů, umělých hnojiv a geneticky modifikovaných potravin. Tyto pokroky měly vyřešit civilizační neduhy. Nepochybně zachránily mnoho životů,“ říká Maya Shetreatová-Kleinová, autorka Léčby zemí. (s. 11)

Ale…

Uniklo nám něco. Co se to s námi děje?

Vědci dokázali, že v domácnostech, kde se dezinfikuje, jsou děti náchylnější k infekcím a častěji trpí chřipkou. Opakovaná léčba antibiotiky má zejména u dětí škodlivý dopad na budoucí zdraví. Je kolem nás tolik chemie, tolik nepřirozeného. My jsme ale stále součástí přírody.

„Naše tělo se vyvinulo v souladu s přírodou, na buněčné úrovni nalezneme všechny její prvky. A pro dětský organismus je naprosto nezbytné, aby dostával potravu bohatou na živiny, plnou slunce, čerstvého vzduchu a čisté vody, hojnou na vitaminy, minerály, fytochemickými látkami a zdraví prospěnými mikroorganismus. A to vše pochází z půdy.“ (Maya Shetreatová-Kleinová, Léčba zemí, s. 12)

Je to jako v té pohádce o princezně Solimánské, zfilmované rovněž v kouzelný příběh pod názvem Lotrando a Zubejda. Zubejda potřebovala slunce, aby se uzdravila. Stejně jako naše děti. Potřebují běhat venku na slunci, dovádět na hřišti, chodit na procházky a do lesa. Dopřávat bychom jim měly pestrou stravu, měly by jíst hodně ovoce a zeleniny, fermentované potraviny, jogurty, kefír, kysané zelí – poklady pro naši střevní mikroflóru. Právě v nich je velká síla: například kysané zelí je dokonalou bombou pro pevné zdraví. Obsahuje probiotické bakterie kyseliny mléčné, jeho konzumace stimuluje pohyb střev, pomáhá k vylučování toxických látek z těla, podporuje pravidelné vyprazdňování. Místo bramburek na večer „zobněte“ si trocha kysaného zelí a váš organismus bude odolnější a zdravější.

Žijeme tu už několik tisíc let, jenže mám pocit, jako bychom právě v posledním čtvrtstoletí rychle pozapomínali, co je pro nás nejpřirozenější a nejlepší. Právě toto poslední čtvrtstoletí šel technologický vývoj, jehož výdobytky nejsou jen pro privilegovanou skupinu, ale můžeme je využívat všichni v běžném životě, tak rychle kupředu, jako by nám doslova semlel naše přirozené myšlení. Před čtvrtstoletím jsme volný čas netrávili u počítače a mobilů, dezinfikovali jsme převážně octem a ne rozličnými chemickými prostředky s lákavými obaly a reklamou, jedli jídlo ze zahrádek našich babiček nebo svých a ne dehydrované, instantní potraviny, polotovary nebo hotové pokrmy z mrazícího boxu, neznali jsme potraviny z fastfoodů… Tolik jsme toho neznali!

Spojené státy mobou být ukazatelem země, která je oproti nám v jistých aspektech „napřed“. Někdy je dobré vidět možnosti budoucnosti, pokud půjdeme stejnými kroky. Máme tedy jedinečnou možnost změnit budoucnost: jde tu hlavně o naše děti.

Naštěstí stejně tak dnes mnoho lidí již tyto souvislosti chápe a stále více dbá, co jí a co dává svým dětem, jak a kde tráví svůj čas.

„Naše tělo není a nemá být ostrovem v moři. Jsme uzpůsobeni k překonávání obtíží. A tyto obtíže v podstatě vycházejí z našich interakcí s přírodou – se stravou, nečistotou, mikroby, zvířaty, lidmi – a také se syntetickými chemickými látkami, léčivy, těžkými kovy apod,“ dodává říká Maya Shetreatová-Kleinová ve své publikaci.

Nechraňme děti tak úzkostlivě. Není třeba se bát vystavovat děti vnějšímu světu. Nevadí, když někdy nastydnou, dostanou rýmu, teplotu. A není třeba hned do nich cpát ibuprofen, paralen a antibiotika.

Mohlo by vás zajímat: co je vlastně horečka?

Horečka sama o sobě není nemoc, ale naopak prostředek proti nemoci. Horečka je součástí komplexní imunitní reakce, kterou organismus spouští v reakci na infekci. Horečka působí jako přirozené „antibiotikum“, neboť zvýšená tělesná teplota nesvědčí patogenům. Přesto mnozí rodičové už po několik generací věří, že při sebemenším vzestupu teploty musejí okamžitě nasadit antipyretika – léky snižující teplotu, jako je např. acylpyrin, paracetamol nebo ibuprofen. Podle Americké akademie pediatrů však tělesná teplota do 40 stupňů Celsia nepředstavuje žádné zdravotní riziko ba naopak může uzdravení dítěte uspíšit. Antipyreltika tlumí užitečnou snahu organismu o zvýšení teploty a obecně nepříznivě ovivňují reakci imunitního systému, jejímž smyslem je zlikvidovat infekci.

Někdy horečku doprovází závažná infekční onemocnění a v takovém případě – kdy je na dítěti na první pohled patrné, že je ve vážném stavu – by měl dítě vyšetřit odborník. Jinak je však nejlepším přístupem podpořit práci imunitního systému a dopřát dítěti klid, odpočinek a dostatek tekutin a osvěžovat je vlažnými obklady. (18/19)

Inspirováno knihou: Maya Shetreatová-Kleinová, M. D. Léčba zemí. Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě. Nakladatelství Práh, 2016.

Pokračování k tématu: velmi brzy

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]

superrodina

Mohlo by se vám také líbit

Hlídejte svou mikrovlnku, aneb Lincoln Rhyme podvanácté

Ruby Roth: A proto nejíme zvířátka

Na šibenici s ní