Kniha ŽENA A MUŽ V RODINĚ je vyústěním dvacet let trvajícího dialogu klinické psycholožky Ludmily Trapkové a sexuologa Vladislava Chvály
(vydává Vyšehrad)
Co očekává muž od ženy a žena od muže? Jaký je rozdíl mezi mužským a ženským jazykem? V čem se liší ženská a mužská sexualita? Odpovědi na tyto a další otázky na téma „žena a muž“ hledají renomovaní odborníci pod taktovkou popularizátorky vědy Pavly Loucké.
Žena a muž. Věčné téma, které nás nikdy nepřestane zajímat. Každodenní soužití s partnerem či partnerkou podněcuje stále nové otazníky, nad hledáním odpovědí pak dokážeme strávit dlouhé hodiny. A co teprve, když se do debaty o koexistenci ženy a muže pustí dva renomovaní odborníci s hlubokými teoretickými i praktickými znalostmi a zkušenostmi. To pak vydá na celou knihu, plnou užitečných informací a nečekaných zjištění. Novinka z nakladatelství Vyšehrad Žena a muž v rodině je vyústěním dvacet let trvajícího dialogu klinické psycholožky Ludmily Trapkové a sexuologa Vladislava Chvály ze Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci.
Na stránkách knížky se odehrává nevšední „trojrozhovor“ – Ludmilu Trapkovou a Vladislava Chválu doplnila ještě bohemistka, redaktorka časopisu Psychosom Pavla Loucká, která živý dialog dvou rodinných psychoterapeutů svými otázkami zpřístupňuje širšímu okruhu zájemců.
Čtenáři se dozvědí například to, jaký je rozdíl mezi mužským a ženským jazykem a jak jejich vzájemné vyvažování ovlivňuje zdraví členů rodiny, co očekává muž od ženy a žena od muže nebo v čem se liší ženská a mužská sexualita a jaký vliv má tento rozdíl na vývoj sexuální identity dítěte. Nezodpovězeny nezůstaly ani otázky, zasazující celou problematiku do širšího kontextu: Mohou se interakční vzorce nevědomě předávat z generace na generaci a způsobovat slábnutí celých rodů? Co pravděpodobně přispívá k poklesu populace v Čechách a v celé Evropě?
Pavla Loucká, Vladislav Chvála, Ludmila Trapková: Žena a muž v rodině. Metamorfózy vztahů v čase
Ukázka z knihy
Jako v orchestru, tak i v dobře sehraných rodinách je třeba vylaďovat celek opakovaně, nikdy to nejde udělat jednou provždy. Stačí vynést jeden nástroj do zimy a vrátit se k orchestru do tepla, a je po vyladění. Také po určité době společného hraní se musí nástroje dolaďovat a posluchači musí počkat.
Nedostatek času takové průběžné dolaďování v rodině neumožňuje. Jistě i v rodinách jsou „nástroje“, které z podstaty jejich „stavby“ dolaďovat nelze, a ostatní, kterým je tato možnost dána, se musí přizpůsobovat, i kdyby to uším s absolutním sluchem stokrát vadilo. Rodiče se dolaďují k potřebám tříletého dítě pochopitelně více než dítě k rodičům. A velmi staří či nemocní členové rodiny už mnoho dolaďování nezvládnou.
Jazyk mužský je ze světa inženýrského, zatímco jazyk ženský je ze světa slovníku zahradnického. Žena přijímá podněty zvenčí, ale prožívá a proměňuje je uvnitř a někdy, když to uzná za vhodné, je vrací proměněné ze sebe ven k druhým, na kterých jí záleží. Nedostatek mužského jazyka se v rodině ukáže ve chvíli, kdy muž odjede na dlouhou služební cestu nebo chybí docela.
MUDr. Vladislav Chvála (*1952) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Hradci Králové. Pracoval jako porodník a gynekolog, nyní působí jako sexuolog a rodinný terapeut ve Středisku komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci (www.sktlib.cz), kde je vedoucím.
PhDr. Ludmila Trapková (*1949) vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu (obor tělesná výchova – matematika) a později též Filozofickou fakultu UK (jednooborovou psychologii). Pracuje jako klinická psycholožka a psychoterapeutka v Praze a v Liberci. Vyučuje rodinnou terapii a je supervizorkou rodinné terapie.
Ludmila Trapková a Vladislav Chvála pracují již dvacet let jako rodinní terapeuti především s rodinami s psychosomaticky nemocným členem. Vyučují rodinnou terapii v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci (www.lirtaps.cz). Společně napsali knihy Rodinná terapie psychosomatických poruch s podtitulem Rodina jako sociální děloha (Portál 2004) a Rodinná terapie a teorie jin-jangu (Portál 2008).
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština – jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. Bezmála dvacet let pracovala v redakci časopisu Vesmír, kde se zabývala popularizací vědy, a zejména využitím možností češtiny v interpretaci přírodovědných textů. Je autorkou dvou knih o češtině: Zahrada ochočených slov (Dokořán 2007) a Dech, duch a duše češtiny (Albatros 2008, odměněna Zlatou stuhou IBBY v kategorii Literatura faktu pro mládež) a spoluautorkou několika dalších. Momentálně působí v redakci časopisu Psychosom, který se zabývá rodinnou terapií a psychosomatickou medicínou.
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words’]