Pane Sandmane, přines mi sen

Co se stane, když se nejhorší noční můry promění v ještě děsivější realitu? Dokáže obyčejný kurz tvůrčího psaní fatálně ovlivnit hrdinův život? Kanadský autor Andrew Pyper nás zve do snové krajiny zasazené v kruté realitě zločinu. Zloděj příběhů se chystá ukrást možná i ten váš.

Patrick Rush, hlavní hrdina hororově-detektivního románu Zloděj příběhů, se živí jako kritik televizních programů pro celostátní deník. Mimo práce jej zaměstnává také jeho malý syn Sam. Samova matka Tamara zemřela pouhých osm měsíců po synově narození, takže Patrick chlapce vychovává sám. Bohužel ani po čtyřech letech pořádně neví, co si počít se životem, tak trochu se plácá od ničeho k ničemu, rodičovské i jiné povinnosti plní rutinně. Touží však napsat román, takže využije inzerátu v novinách a zapíše se do kurzu tvůrčího psaní. Na první pohled nesourodá skupina začínajících spisovatelů a grafomanů se schází po několik úterků.

Postupně se však příběhy jedné z účastnic kurzu začínají podivně prolínat se životy ostatních a především se skutečnými zločiny. Angela píše o tajemném panu Sandmanovi, hrozném muži, který jí vstupuje do snů a dělá hrozné věci. Zatímco kouzelný skřítek Sandman sype spícím lidem na oči magický písek a přináší jim tím krásné sny, v Torontu někdo vraždí nevinné. Patrickovi vrtá hlavou, jak moc se Angeliny příběhy podobají reálným vraždám, a pátrá po souvislosti. Ke všemu mu ještě někdo unese jeho malého synka. Najde Patrick Sama? Přijde na to, kdo vraždí a jak se vším souvisí Angeliny povídky? To už zjistíte v románu Zloděj příběhů od nakladatelství Jota.

Zloděj příběhů je již druhou knihou Andrewa Pypera a rozhodně si dělá ambice stát se čtenářským skvostem. Dokonce byl oceněn deníkem The New York Times jako krimiromán roku. Pyper umně kombinuje fantastický svět snů s drsnou realitou velkého města, působivě stupňuje napětí až k překvapivému a velmi nečekanému konci. Mnozí čtenáři budou jistě s chutí pátrat spolu s hlavním hrdinou.

Ale já si tentokrát dovolím trochu odlišný názor, než má většina…
Sáhnout po neznámém autorovi je vždycky dobrodružné. Buď jste po dočtení potěšeni a toužíte po dalším příběhu, nebo naopak zavíráte knihu s hlavou plnou otazníků, proč právě tohoto autora všichni vynášejí do nebes. Velmi ráda čtu knihy na doporučení přátel a na takové doporučení jsem sáhla i po Zloději příběhů. Zaujal mě autorův styl, ne nepodobný psaní velikánů detektivního hororu, především pak Stephena Kinga. Bohužel, když během čtení pátráte po tom, kterým spisovatelům je autorův styl podobný, místo, abyste toužili najít padoucha, je něco špatně… Příběh je pro mě navíc, na rozdíl od Kingových, trochu překombinovaný a málo uvěřitelný.

Přesto si však, s přihlédnutím ke svému osobnímu čtenářskému vkusu, dovolím Zloděje příběhů doporučit všem, kteří rádi čtou knihy prolnuté překvapením a množstvím zvratů. A malé doporučení na závěr – nezapomeňte svůj výtisk svléknout z přebalu, čeká pod ním překvapení v podobě zcela jiné, velmi zajímavé knižní obálky.

ZLODĚJ PŘÍBĚHŮ, Andrew Pyper
vydala Jota, v roce 2014
www.jota.cz

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]