Tajemství minulosti odhaluje vlněný šál z Kašmíru
Mair vysunula dolní zásuvku prádelníku. Uviděla několik zažloutlých povlaků na polštáře a ubrus s prolamovaným středovým pásem, který se vyndával bez výjimky jednou ročně, aby se prostřel a uhladil na vánoční tabuli. Bílá látka byla místy potřísněna rezavými skvrnami. Když sáhla pod ubrus, dotkly se její prsty hedvábného papíru. Vyndala ubrus, aby odhalila, co leží pod ním.
Hedvábný papír byl velice starý a zplihlý.
Když ho rozbalila, spatřila ze všeho nejdřív nádherné barvy. Vyskočily na ni stříbřité odstíny modři a zeleně, jako destilát jezerní vody a jarní oblohy, v jehož hlubinách uvízly spršky levandulových a nachových květů. Podívala se důkladněji a spatřila složitost tkaného vzoru – nádherně zakřivené tvary krůpějí se zakroucenými špičkami, kapradinové listy a rozvětvené stonky a droboučké květiny s pěti okvětními lístky. Jediné, co bylo v místnosti slyšet, když Mair roztřásla vrstvy jemné vlněné tkaniny, byl nářek ovcí. Byla tak lehká, až se zdálo, že se ve vzduchu vznáší.
Šál byl nádherný a ona ho ještě nikdy neviděla.(strana 9)
Mair Ellisová, nejmladší ze tří sourozenců, najde po smrti tatínka při vyklízení rodného domu nádherný orientální šál a letitou obálku s pramenem velice jemných tmavě hnědých vlasů. Podle starší sestry Eirlys patřil šál babičce, ale čí může být ta ustřižená kadeř?. Sestra jako jediná ze tří sourozenců maminku maminky zažila, ale moc si ji nepamatovala ani ona, protože babička zemřela, když Eirlys byla ještě nemluvně. Teď si sourozenci prohlížejí krásný kašmírový šál, jsou uchváceni jeho provedením a uvažují, čí může ten pramínek jemných vlasů ve staré hnědé obálce. A tak se nejmladší z nich, svobodná Mair, rozhodne, že se vydá po stopách prarodičů, navštíví Indii a odhalí rodinnou minulost.
V Indii skutečně navštíví téměř všechna místa, kde Nerys a Evanu Watkinsových žili v období druhé světové války. Setká se také s těmi, kteří si na jejich život zde pamatují – dědeček byl misionář a babička učila děti v misijní škole. Maire postupně odkrývá neuvěřitelný příběh, jenž se odehrál v nádherném městě na břehu jezera – Šrínagaru. Jde o příběh velkého přátelství tří mladých žen i milostného vztahu babičky k zajímavému muži s tajemnou minulostí. Sama na cestě potkává nové známé, kteří jí neodvratitelně vstoupí do života a zároveň jsou součástí dávných událostí…
Rosie Thomasová proplétá ve svém uhrančivém románu Kašmírový šál minulost s přítomností, spolu s ní sledujeme cestu mladé nezadané ženy do Kašmíru a její návrat do Anglie. Historie jako kdyby se opakovala – její babička podnikla (i když v delším časovém horizontu) obdobnou pouť a obdobně se změnil její pohled na sebe sama i okolní svět. Tenkrát, před válkou odjela mladá novomanželka Nerys Watkinsová z velšského venkova silná ve víře, byla odhodlána být svému nesmělému muži oporou stůj co stůj. Také mu životní oporou byla, ale když se z Indie vrátila po válce domů do Walesu, byla už jinou ženou, než bývala dříve, především v oblasti víry. Maire odjela z Walesu s jediným cílem – odhalit rodinné tajemství, poznat své prarodiče – vrátila se domů jako sebevědomější a rozhodnější člověk.
Autorka umně navazuje událost za událostí, jako kdyby vytvářela řetízek, který pak odvíjí po pomyslné spirále vzhůru – od minulosti do přítomnosti. V některých bodech se jednotlivé zákruty spirály dotýkají, jinde se vzdalují: ti co se mají potkat, se potkají, teprve časem zjistí, že jedině společně dokážou vytvořit ucelený obraz dávného příběhu, zasadit každý kamínek na správné místo do pestré mozaiky jednoho impozantního osudu.
Krásný milostný román s barvitými popisy indického venkova, členitým dějem a pasážemi silných emocí, oslovuje čtenáře svou členitostí a velmi vytříbeným stylem. Autorka se nebojí popisů, protože jich umí užít s mírou. Všechny její postavy jsou věrohodné, jde o psychologicky dokonale propracované postavy. K tomu střídáním minulosti s přítomností udržuje čtenáře v napětí, pobízí ho k vlastnímu úsudku, aby včas s dějem odbočila na novou stezku a příběh ještě více vyhrotila. Díky těmto atributům udržuje čtenáře v napětí od počátku do konce románu.
Rosie Thomasová je pseudonymem britské spisovatelky Janey Kingové (nar. 1947, Denbigh, Wales). Po studiích v Oxfordu pracovala jako novinářka, v současné době se věnuje výhradně literární práci. Má na kontě dvacítku románů, většinou velice úspěšných. Dva z nich (Iris a Ruby a Sunrise)se dočkaly prestižního ocenění, které uděluje Romantic Novelists´ Association. Rosie Thomasová má dobrodružnou povahu, holduje cestování, vysokohorské turistice a horolezectví (zdolala Alpy i Himálaj) a automobilismu (účastnila se automobilových závodů Peking – Paříž). Nějaký čas strávila v bulharské výzkumné stanici v Antarktidě a při psaní románu Kašmírový šál pobývala v Ladákhu a Kašmíru. Žije v Londýně.
Rosie Thomasová: Kašmírový šál
Přeložila Jana Pacnerová
Vydalo nakladatelství Fortuna Libri v roce 2013
Zdroj pramenů: www.fortunalibri.cz
Jana Semelková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
