Volavky na lovu: Bratrstvo – Kniha třetí
Hal a jeho družstvo Volavek, pokračují ve svém lovu. Pronásledují dál desperáta Zavaka, aby si vzali zpět posvátný kámen Skandijců – andomal. Už už měli piráta a jeho bandu na dosah v bohatém přístavu Limmatu, jenže lstivému Zavakovi se na Havranu podařilo prchnout. Nyní jeho černá loď míří po řece Danu do bašty všech pirátů – do opevněného říčního města Raguza.
Na Halově hbité malé lodi Volavce je o dva lidi více. S devítičlennou posádkou z města odplula i Lydia, které piráti zavraždili dědečka. Dívka touží po pomstě. Navíc se před odplutím Volavky objevil v Limmatu znenadání samozvaný ženich, co se neptal a rovnou ohlásil jejich brzký sňatek. Tím si úctu u lovkyně nezasloužil. I proto město opouští. Druhou osobou je zajatec Rikardo, jenž má Volavky dovést do pirátské pevnosti. Sedí připoután ke stěžni a jen zírá. Zdá se, že nevěří, že ho přelstili tak mladí bojovníci.
Kluky opět čeká nelehká cesta. Naštěstí je v bojové pohotovosti dobře udržuje někdejší vyhlášený skandijský bojovník Thorn. Překonají nemalé překážky, cestou se dokonce dostanou do vězení, ze kterého se jim podaří prchnout, pak musí projet peřejemi, ale nepoleví a do Raguzy se opravdu dostanou. Až tady dojde ke střetu, tady konečně zničí zákeřného desperáta i s jeho černou lodí a získají to, co získat musí, aby se mohli vrátit. Vzácný andomal! Jinak by je v Hallasholmu nikdy nepřijali zpátky mezi sebe.
Doutro, gatmeister města Bayratu, hleděl na sloupeček pěti těžkých zlatých mincí na stole před sebou. Vypadal mužně, byl vysoký a urostlý, měl orlí nos, výrazné lícní kosti a tmavě hnědé, hluboko posazené oči. Tmavé vlasy mu počínaly na skráních šedivět, což mu propůjčovalo vznešený vzhled. Ten byl dále podtržený zlatě lemovaným purpurovým pláštěm, který měl gatmeister na sobě, a zlatou obroučkou posazenou na hlavě.
„tak vy říkáte, že byste si přál, aby se ta loď zdržela?“ opakoval. Jeho chování bylo nezávazné.
Zavak přitakal. „Loď i její posádka. Je jich devět. Postarší jednoruký Skandijec a osm mladých kluků.“
„A jak dlouho bych je měl zdržet?“
Zavak pozorně připojil k hromádce na stole dalších pět zlaťáků a každý pokládal s přehnanou pečlivostí.
„Natrvalo by bylo vyhovující,“ odvětil.
Gatmeister prohnul rty. Vedle deseti už vyrovnaných zlatých mincí přistála další. „Potřeboval bych samozřejmě nějaký důvod, abych je mohl zatknout,“ řekl. (strana 123)
Domů do rodného města se s nimi vrací i Lydia. Dívka to nemá snadné, do rodného Limmatu se vrátit nechce, nemá proč. Taky stojí před těžkou volbou – koho vybrat ze dvou velkých ctitelů, který z nich bude lepší: Stig nebo Hal. Ale to už je docela jiný příběh…
…Karina jí jemně stiskla ruku.
„Je těžké, když se ve tvém životě objeví dva velmi přitažliví mládenci, že?“ Pak tiše dodala. „Dobře vím, jaké to je.“
Hlas jí posmutněl a Lydia rychle vzhlédla. Bylo vidět, že Karina je duchem ve vzdálené minulosti. Pak se zachvěla, vrátila se do současnosti a usmála se na dívku.
„Mohla bych ti dát malou radu?“ zeptala se.
Lydia pokývla: „Ano.“
„Dej si na čas, než si mezi nimi vybereš. Je ti teprve šestnáct a nemáš kam spěchat. A taky nevíš, koho ještě můžeš potkat.“ (strana 378)
John Flanagan v třetí knize série Bratrstvo dokončil lov na Zavaka. Opět udržel nastolené tempo, dávku dobrodružství a připojil náznaky první lásky. Kluci, kterým na začátku příběhu nikdo nevěřil, to dokázali. Ukázali všem, jak vypadá správná týmová práce. To je hlavní autorův cíl. Jeho historická fantasy se nese v duchu dobrodružství, přátelství, soudržnosti. Přitom příběh nevyznívá černobíle – každý z hrdinů má silné a slabé stránky, každý se dopustí omylu, aby ho pak napravil jiným kouskem. Jde o svižné a napínavé klučičí čtení, ale věřím, že si oblibu našlo i mezi dívkami. Lýdia je úžasná holka, která se ničeho nebojí, dokáže se postarat sama o sebe a má v sobě zakódovaný notný kus empatie. Tím autor dokázal do vypjatých bojových situací dostat notnou dávku citu, dokázal, že bez lásky je smutno! Že každý potřebuje spřízněnou duši. Opravdu velmi podnětná série, jež se čte dobře náctiletým i těm zkušenějším (pro dámy bych ji označila jako sérii romací). A jedničku si opět zaslouží za dobrý překlad Zdena Tenklová.
Uvidíme, kam se Bratrstvo posune dál, jaká úskalí na Hala, Stiga, Stefana, Edvina, Jespera, Igvara a Ulfa s Wulfem čekají v příštích knihách, zda autor nepoleví v nastaveném tempu a kvalitě. Po zkušenostech s Hraničářovým učněm věřím, že se tak nestane!
John Flanagan: Bratrstvo. Kniha třetí. LOVCI
překlad Zdena Tenklová
Egmont, 2013
zdroj foto: www.egmont.cz
Jana Semelková
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
