Antropolog: Šmoulové jsou typický single, kteří si umí užívat života.

Statisticky je na světě více žen než mužů. Platí to u většiny společností, nikoliv u Šmoulů.

V téhle modré společnosti vše funguje jinak: bydlí v roztroušených vískách skrytých kdesi v houští lesů, neznají pojem rodina (leda tak z vyprávění o lidech) a neplodí potomky. Ti se prostě tak nějak objeví. O mrňousky se zde starají na střídačku všichni. Malý Šmoulíček si slovní zásobu prvními slovy: máma, táta prostě nedoplní. A platí: co Šmoula, to single.

Z celé mnohapočetné společnosti jsou nám známy jen tři ženy: Šmoulinka, která byla stvořena jakožto pekelné dílo samotným čarodějem Gargamelem, jemuž se však jeho zlé úmysly jako obvykle nezdařily, a Sašetka a babička, jejichž objevení ve světě Šmoulů není nijak vysvětleno.

Šmoulové si jako správní single umí života pořádně užívat: každý se věnuje zejména té činnosti, která ho nejvíce baví, ať se jedná o kuchtění dobrůtek, kutilství, hloubání v knihách či jen lenošení. Nikomu není za zlé, že se nevěnuje něčemu jinému. Nenutí se do jiných aktivit, na něž nemají buňky, sic zkusit se může všechno. A tak i členové společnosti, kteří většinu dne prospí, jsou rovnoprávnými a rovnocennými bytostmi, které mají nárok na stejnou porci jídla a další hmotné statky jako ostatní Šmoulové.

Šmoulové mají svou vlastní řeč, která je tolik podobná té naší, ale doplněná o různé tvary se základem „šmoul“ jako „šmoulení“, „zašmoulit“, „šmoulézní“ apod. Někdy je těžké pochopit, o čem se tito tvorečkové baví, nicméně každý správný šmoulolog se již v jejich mateřštině dobře orientuje a dokáže nejen pasivně přijímat, ale i šmoulovatě diskutovat.

S příchodem jara se ovšem i v nich rozezvučí tóny lásky, což sebou přináší určité problémy, neboť pět ódy lze jen na věkově vhodnou Šmoulinku. Po blondýnce se pak mohou všichni zbláznit, včetně jejich kmeta taťky Šmouly. Naštěstí jakmile pominou jarní výzvy, vrací se vše zase do starých kolejí. Přesto svým způsobem trpící na Šmoulinku více než na ostatní členy.

Šmoulinka se stala pro ostatní členy společnosti navzdory svému dramatickému příchodu jakýmsi symbolem křehké dívky, jíž je vždy lepší si předcházet. Z původní černovlásky se stala přitažlivá plavovláska, kterou si naši diváci nejvíce spojují s hlasem Jitky Molavcové. Šmoulinka je fenomén, protože se dostala mezi Šmouly zcela jinak, je uhnětěna z jiného těsta a přitom je jejich vlastní. Člověk si musí položit otázku, proč ten zapeklitý Gargamel neustoupí od neustálých spikleneckých plánů, jak dostat Šmouly, které chce proměnit ve zlato, popř. uvařit a sníst, a nakonec si stejnou technologií, jakou vyrobil Šmoulinku, nevykultivuje svůj vlastní chov modrásků?

Jistojistě by mu to ale také stejně neprošlo, protože šmoulí pohádky jsou mírumilovné a nikdy nedají zlu šanci, aby vyhrálo.

A Šmoulů není nikdy dost. Z nadneseného antropologického úvodu můžete přeskočit rovnou na jejich báječné komiksy. Třeba právě ten o Šmoulince.

MB

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]