Knihy,  MB

Záplaťák, skoro lidský tvoreček z laboratoře šíleného profesora

Záplaťák není obyčejný kluk, vlastně s lidskou bytostí toho má společného jen pramálo. Žije si svůj „skoroživot“ díky šílenému profesorovi Erasmovi, jenž stvořil nejen Záplaťáka, ale také mnoho dalších podivných příšerek. A právě tenhle malý špunt byl jeho prvním výtvorem. Poskládal ho z hadříků, útržků a různých zbytků. Na hlavě má řada nepříliš půvabných stehů. Ani oči nemá obě stejné. Zbytky jsou zbytky. A tak dostal jedno černé a druhé třpytivě modravé.

Záplaťák ani netuší, z jakých kousků je poskládaný. Ba dokonce, nemá-li to modravé oko něco společného se strašlivým pirátem kapitánem Střeloprachem. A tak není divu, že při bližším zkoumání při čtení knížky dojde i na pirátskou loď, pirátský deník a dobrodružnou výpravu.

Kde je Záplaťákův domov?

Tahle bytůstka žije v hradě jménem Groteskin, na kopci nad městem Drbákov. Není tak úplně sám, jeho kamarádkou je Stvůra, mnohem větší kreatura než Záplaťák. A najít zde můžete ještě obrovitější příšeru, která když dostane chuť na lidi, musí být omámena uklidňujícím elixírem.

Záplaťák zkusí také sám, jaké to je být stvořitelem a z různých dílů vymodeluje modrošedé stvoření. Připomíná opici, jen má rozpláclý nos a ploché uši a místo předních nohou netopýří křídla. Je to spíš taková netopice.

Vedle těch podivnůstek se po boku Záplaťáka objevuje i holčička Arabela, normální lidská bytost s odvážnou povahou.

Záplaťák, Pirátovo oko je druhým pokračováním předchozí knížky, nesoucí název jen: Záplaťák. V něm se teprve spřátelí s postavami, které se poté objevují již ve druhém díle po jeho boku, a hlavně se snaží uklidňovat příšery pomocí elixíru, aby nepožíraly lidi.

Trailer z YouTube (bohužel není v češtině)

Ukázka

„Záplaťák seskočil z Bludáku II a převzal dopis. Když se podíval na přední stranu obálky, klesla mu čelist.

ZÁPLAŤÁK, hrad  Groteskin, Drbákov

„Pro mě?“ zašeptal vyděšeně. „Ale vždyť ani nikdo neví, kde – tedy chci říct, nikdo o mně neví. Kromě..“

„OTEVŘI TO!“ zapištěla Stvůra. „Je to MILOSTNÝ dopis? Nebo ZLATÁ vstupenka do země plné ČOKOLÁDY? Tohle NAPĚTÍ mě úplně DRTÍ!“

Záplaťák roztrhl obálku.

„Milý Záplaťáku (i ti ostatní obludy, nestvůry a šílenosti na hradě Groteskinu),

Píšu, abych Vám sdělil, že jsem ve Světě Za Hradbami objevil život slávy, bohatství a spolkokjenosti. Všichni mě tu považuji za náramně úspěšného a vyhlašují, že jsem nejlepší a nejšílenější ze všeh šílených profesorů.

Jsem slavný!

Musím vám proto sdělit, že s životem na hradě končím.

Na Groteskin už se nikdy, nikdy nevrátím.

Nikdy!

Sbohem, groteskinská stvoření! Nechť se hrad ještě dlouho tyčí nad Drbákovem… anebo ať se klidně zhroutí v trosky. Co mi je po tom? Už teď jsme na Vás zapomněl!

Ze srdce Váš

šílený profesor Erasmus“

Záplaťák na ta slova zíral a úplně mu to vyrazilo dech. (104-106)

Perfektní grafické provedení

Na Záplaťákovi opravdu upřímně chválím grafické vyvedení. Jako by se jednalo o starou začouzenou knihu, kterou jste náhodou nalezli v komíně: stránky jsou našedlé jako by špinavé, okraje načernalé jako by ohořelé. Publikace je černobíle ilustrovaná, aby nenabourávala onen dojem zanedbané zaprášené a ohořelé knížky. A mění se i písmo, které je dostatečně velké pro malé čtenáře, často vyplněné caps lockem, nebo změnou fontu, pokud se jedná o citace, úryvky, či dopisy.

Guy Bass, Záplaťák. Pirátovo oko, nakladatelství Albatros 2013.

MB

Nejnovější příspěvky na webu:

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]

Share

Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.

Share
error: Obsah je chráněný autorskými právy