Africký příběh lásky – vzpomínky Daphne Sheldrickové na život mezi slony

Podle názvu by se dalo soudit, že budeme číst milostný román, takovou pěknou červenou knihovnu se vším, co k ní patří. Ale není tomu tak. Nejde o fikci a milostné trojúhelníky, o příběhy smyšlených lidí. V této knize autorka otvírá čtenářům vlastní vzpomínky i srdce, aby nám přiblížila skutečně prožité okamžiky svého života. Života plného setkávání a rozchodů , úspěchů i nezdarů, okamžiků štěstí i smutku. Života, který by vydal na několik románů.

Daphne Sheldricková sepsala vše, co se k jejímu osudu váže. Vypráví o silné vůli, nekonečné odvaze a houževnatosti všech, kteří prošli jejím životem od útlého dětství. Není spisovatelka, proto nefabuluje, neomračuje čtenáře stylem, ten je spíš syrový, prostý, nevyumělkovaný. Ona jednoduše vykládá, jako když babička vzpomíná, co kdysi „bejvávalo“. Takové okamžiky jsem jako malá holka mívala ráda, byla jsem nadšená, když jsem se dozvídala, co se dělo tenkrát – z mého pohledu v „pravěku“ naší rodiny. Podobně jsem se cítila při čtení Afrického příběhu lásky. Autorka (přesně jako kdysi moje babička) vzpomíná, u některých momentů se zastaví déle, jindy jen přeběhne událost a zamíří k jiné, tu a tam se vrátí k okamžikům, které pro ni měly velmi silný emotivní náboj. Bylo mi s ní dobře. Očima jako kdybych „naslouchala“ příjemnému vyprávění bez příkras o jednom poctivě prožitém životě.

Díky vyprávění Daphne Sheldrickové jsem se dokázala na chvíli stát jedním z členů prvních bílých osadníků, kteří se vypravili do Keni. Prarodiče autorky se na začátku dvacátého století rozhodli opustit skotský venkov a natrvalo se usadit v Africe. Přestože (nebo právě proto?) tuto část rodinné historie zná autorka z vyprávění a vzpomínek starších členů rodiny, líčí všechny události a peripetie dlouhé cesty naprosto uchvacujícím způsobem. Alespoň mne toto dobrodružné putování uchvátilo. Sama si nedokážu představit, že bych se přestěhovala z města či obce do hlubokého lesa a do obchodu to měla třeba hodinu cesty lesními pěšinkami. Tady dámy zabalily, co se dalo pobrat, a vypravily se se svými muži na dalekou a únavnou pouť – nejdříve lodí, pak vlakem a nakonec vozy. Cesta trvala půl roku. Pak se pustily do zařizování domácnosti, staly se odbornicemi na všechno – od zajištění potravin, přes základní výuku potomků, po léčení rodinných příslušníků i námezdních dělníků. Do civilizace to měly dva dny jízdy autem, přesto to dokázaly, a ještě vždycky byly oporou svým mužům, pokud se nedařilo, jak mělo, hlavně tehdy, když africká půda se nechtěla vzdát novým osadníkům jen tak lehce.

Po prvních kapitolách věnovaných předkům, se autorka naplno věnuje jednotlivým etapám vlastního života. Pěkně popořádku projdeme jejím dětstvím, dospíváním, první láskou, která vyvrcholila svatbou s Billem, dospějeme k narození první dcery, prožijeme pokojný rozchod s prvním mužem, vzplanutí k muži autorčina života Davidovi…

Mnohé nám autorka také prozradí o historii Keni; setkáme se s pytláky, byrokraty, technokraty, rádoby vědci i hlupáky nebo nadšenými budovateli národních parků. Ale hlavně po celou dobu kolem nás budou zvířata, která Dafne Sheldrickovou obklopovala od dětství, kterým se věnovala po celý život a kterým se snažila a snaží pomáhat, jak nejlépe umí. Právě okamžiky, které autorka prožila se zvířecími sirotky, jsou jedinečné a dojemné. V pasážích o soužití lidí a divokých zvířat v keňském národním parku Tsavo obsahuje nejvíc obyčejných a výstižných pravd a mouder, které přináší sám život.

Africký příběh lásky je zpověď, je vyznáním lásky k osudovému člověku, je poděkováním předkům a hlavně je laskavým vyprávěním o volné přírodě, kterou jako lidstvo společně ničíme, aniž bychom se o ni více zajímali a čerpali z ní vědomosti – je o autorčině lásce k přírodě a divoké zvěři. Proto nehledejte brilantní jazyk, neobvyklý slovosled či vybroušený styl. Čekejte lidskost a dobrosrdečnost, jednoduchost, která v sobě skrývá velmi zajímavé myšlenky, nutí k zastavení se a zamyšlení nad sebou samým. Příjemné čtení o jednom bohatém lidském osudu. Nicméně je třeba říct, že nejde o, jak já říkám „hltací trhák“. V tomto případě je dobré si dát se čtením na čas. Vyplatí se to.

Daphne Sheldricková (nar. 1934 v Keni) téměř dvacet let pomáhala vést světoznámý národní park Tsavo. Po manželově smrti v roce 1977 založila na jeho počest nadaci, která mimo jiné pečuje o sloní sirotky. David Sheldrick Wildlife Trust má zastoupení v Británii a Spojených státech a díky internetu i filmovým štábům, které zde natočily řadu dokumentů, si nadace získala mezinárodní věhlas. Pořad BBC Deník sloní rodiny z roku 2005 zaujal miliony lidí po celém světě a další z úspěšných dokumentů, Návrat do divočiny, mohli zhlédnout diváci i v našich kinech.

Jana Semelková

Název: Africký příběh lásky. Život v keňském národním parku

Autor: Daphne Sheldricková

Překladatel: Ivana Huhlíčková

Vydáno: 2013

Vydalo nakladatelství: Ikar

[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]