Rozvádíte se? A víte, co vás doopravdy čeká?
Klára A. Samková. Zbavte mě toho pitomce/sundejte ze mě tu mrchu. O rozvodech. Vydavatelství Blinkr, 2012.
Nejprve to začíná „vesele“. Tak samozřejmě nejen manželství, ale i knížka Kláry A. Samkové. S určitou dávkou ironie hledá příčiny, proč to v některých domácnostech neklape, a vám nezbývá nic jiného, než vyloudit úsměv na tváři a říci si: „Tohle manželství zachráním.“ Vždyť problémem může klidně být nedostatek vitamínu D, nebo nesnášenlivost na lepek apod. V obém a i dalších případech totiž tělo něco postrádá, reaguje neadekvátně, jeho fyzický problém se projevuje v psychice, a tak není divu, že máme doma člověka propadající depresím, nebo bručouna.
Jestliže neznáme příčinu této změny (nevíme o nedostatku vitamínu D :-D), druhý se nám pomalu proměňuje před očima, to se pak hůře řeší kritické situace. Dojde-li však ke změně fyzického zdraví z důvodu zranění nebo vážného diagnostikovaného onemocnění, nad pletichy rozchodu se většinou přeneseme.
„Když si manželka zlomí pánevní kost natřikrát, protože se blbě rozhodla zateplit na zimu střechu chaty a jaksi podcenila, že již je namoklo, a tudíž to klouže (čímž to zdravím srdečně paní Hanu), tak si s tím manžel asi nějak bude vědět rady.
Případně když se manželovi zabodne do lebky traverza vypadnuvší z předjedoucího náklaďáku (čímž to rovněž srdečně zdravím pana N., významného IT specialistu), tak milující manželka rovněž ihned nepropadne přesvědčení, že je všemu konec. (…)
Ba dokonce když tělo vašeho druha přepadne infarkt, rakovina, zápal plic, či pro muže – jak všeobecně známo – smrtelná choroba zvaná rýmička, ví ta druhá strana, co má dělat. Fyzické choroby nejsou v zásadě to, co manželství rozvrací. Velmi častým důvodem pro rozvod manželství je však argument „on/ona se změnila.“ (27)
Nečekejte ale, že vás Klára A. Samková začne konejšit, s jakým že pitomcem/mrchou se to doma musíte trápit. Spíš ukáže prstem na vás. Většinou si totiž za všechny problémy můžeme sami. Buďme taky k sobě sebekritičtí a nezapomínejme, že na rozbití vztahu jsou zapotřebí vždy dva.
Vždyť vlastně nejde o žádný pekelný hřích: to, že to doma přestane klapat, i když se snažíte sebevíc, se prostě statisticky stává. Lidé se mění. Do sňatku vstoupili jiní, než ti, kteří spolu sdílejí domácnost po patnácti, dvaceti letech.
„Když se lidé berou, jsou povětšinou oba na úplném konci svého dětského vědomí a není jasné, jak se budou vyvíjet dál. Dítě i dospělý vidí věci úplně jinak, ale především přístup dítěte a dospělého k vlastnímu vědomí je zcela jiný. Dítě je zvídavé. Chce vědět víc. Do doby, než narazí na prvního pedagogického blba v našem školství, se do školy těší.“ (19)
Rozvodovost je vysoká, ale neznamená to, že bychom se měli méně rádi než před staletími. Lidé se dříve dožívali kratšího věku, byli strháni manuální prací, hodně žen umíralo po porodu. Společnost ani nepovažovala rozvod za něco bohulibého. Prakticky lidé nežili tak dlouho ve společném manželství a měli méně svobody, aby si mohli užít přepychu rozvodů. Dnes například díky technologickému pokroku nemusí již ženy tolik setrvávat při domácích pracech, chodí do zaměstnání a jsou soběstačné. I zdravotnictví pokročilo, a tak spolu stejný pár může skutečně žít pořádnou řádku let.
Když tedy na samotný rozvod dojde, zpočátku ani netušíte, co vás čeká. A ti, co rozvod již absolvovali, si možná ani neuvědomovali, co všechno za tím stojí. Rozvádějící navozují nový velmi intimní vztah. Nemluvím tu o novém milenci, ale o svém právním zástupci, jemuž musíte říci vše, perete před ním své špinavé prádlo. „Jde o vztah tak intimní, že intimnější může být už jen vztah s daňovým poradcem,“ říká autorka.
Rozvod je ekonomicky velmi nevýhodná transakce. Právníci stojí spoustu peněz a u porcování majetku neplatí pravidlo, že děleno dvěma je 50 a 50 procent. S rozvodem přichází stres a další negativní emoce, jež na sebe nabalují nové problémy a katastrofy.
A teď teprve přicházejí ty napínavé kapitoly, které povyšují publikaci Kláry A. Samkové na téměř povinnou četbu do každého manželství. Rozvádíte-li se, pak se může stát, že po přečtení kapitol, jak funguje naše soudnictví, kdo sedí v oněch talárech, jak se projednává dělení majetku a péče o děti, co všechno vám může zmařit vaše představy o hladkém rozvodu, se vám orosí čelo a budete mít pocit, že jste se dali skutečně na pořádně složitou bitvu. A ani bych se nedivila, kdybyste začali uvažovat: jak z toho kolotoče ven?
Osobně knihu doporučuju každému povinně, a hlavně těm, komu manželství (zatím) funguje. Jak se říká: čert nikdy nespí. Může to doma začít skřípat a vězte, že když se dozvíte, co všechno za těmi šesti písmeny stojí, tak si raději honem rozmyslíte manželství bourat a pustíte se do podstatně výhodnější nápravy. Je to oboustranná fuška; není totiž možné, aby se jeden udřel k zachránění chřadnoucího vztahu. Proto tomu druhému při první příležitosti podejte Zbavte mě toho pitomce/sundejte ze mě tu mrchu a nechte ho s knížkou rozjímat. Nebudu se ani divit, když se vše rychle obrátí k lepšímu.
U nás naštěstí manželství (na něco bych zaklepala) patnáct let klape. Manžel, když uviděl publikaci Kláry Samkové na stole, podíval se na mě s typickým ironickým úsměvem, který na něm zbožňuju, a řekl: „Ale copak to tu máme za poučnou literaturu? Něco mi uniklo?“ Neuniklo, ale rozhodně stojí za přečtení!
O autorce:
JUDr. Klára Alžběta Samková, Ph. D. absolvovala řadu zahraničních stáží, zaměřených na ochranu lidských práv. V roce 1990 byla zvolena na kandidátce Občanského fóra za Romskou občanskou iniciativu (ačkoli není Romka) poslankyní Federálního shromáždění tehdejšího Československa. V roce 2003 ji prezident Václav Klaus nominoval na místo soudkyně Ústavního soudu, avšak Senát její kandidaturu odmítl pro její údajnou „nevyzrálost“. Provozuje advokátní praxi v Praze, zaměřuje se na lidská práva, rodinné právo včetně zastupování před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Je autorkou cestopisu po USA „Moje cesta za Scarlett“, spoluautorkou životního příběhu Lukáše Kohouta „Falešný asistent na křídlech Parlamentu“ a psychologické studie „Romská otázka – psychologické důvody sociálního vyloučení Romů“.
MB
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]