Karibu Keňa: co se skutečně stalo? Rozhovor s Hanou Hindrákovou nejen o Africe.
Jak jste se již mohli v předchozím článku dočíst (zde), agentura Mám talent slaví úžasný úspěch. V těchto dnech vyjde kniha nadějné autorky Hany Hindrákové s titulem KARIBU KEŇA. Při této příležitosti jsem požádala Hanu Hindrákovou o krátký rozhovor.
MB: Proslechlo se, že Karibu Keňa vlastně není vaší první knihou, i když se to tak původně plánovalo.
HH: Je to pro mě už druhá kniha. První – Děti nikoho – vyšla v nakladatelství Alpress v listopadu minulého roku. Kniha patří v současné době mezi nejprodávanější knihy nakladatelství a dokonce ji zařadili to TOP 10 jejich knih. Na serveru www.databazeknih.cz byla vybraná do užšího výběru 20 knih na nominaci knihy roku 2012.
Sára Ječmínková se po zklamání v osobním životě rozhodne začít znovu – a to od základu. Rodnou zemi nechává za zády a jako delegátka cestovní kanceláře odjíždí do Keni. Ta jí hned od první chvíle učaruje a její život dostává nový rozměr. Se všemi klady a přese všechny zápory, které život v okouzlující, ale také velmi chudé a povolebními nepokoji zmítané exotické zemi nabízí.
Seznamuje se s Benem Okongem, jenž pochází z kmene Luo, dozvídá se o tradičních kmenových rituálech a zvycích. A zamiluje se. Je tu však také někdo, kdo Sáře nový život nepřeje a ohrožuje ji černou magií.
Podaří se Sáře vytoužené a přitom tak křehké štěstí v Keni ubránit?
MB: Četla jsem anotaci a musím se přiznat, že mě kniha velice láká. Už jste se s ní někde pochlubila? Myslím tím, zdali měl někdo možnost si ji přečíst ještě před vydáním?
HH: Knihu zatím četla celou pouze paní Dočekalová a můj přítel. Před vydáním jsem to nemohla nikde jinde rozšiřovat.
MB: Já jen doplním, že paní Markéta Dočekalová je majitelkou agentury Mám talent, o níž jsme se již zmiňovali. Karibu Keňa zde byla vystavena na portále a získala řadu pozitivních hodnocení. V současné době text již není dostupný, nicméně finální podobu čtenáři na webu Mám talent stejně vidět nemohli. S tou se mohou seznámit až po vydání knihy.
Vychází Karibu Keňa ze skutečných událostí? Co vás inspirovalo?
HH: Kniha je smyšlená, ale některé věci se tam skutečně staly. Dala jsem do ní pár svých osobních zážitků… např. mravence ve stanu jsme opravdu měly, to divoké prase v rezervaci u žirafího parku jsme také skutečně potkali, se žirafou jsem se také líbala – to byl asi nejhezčí zážitek z Keni.
Knihu jsem věnovala svojí babičce, která mi v začátcích hodně pomohla svojí podporou. Bez ní by Karibu Keňa nikdy nevzniklo.
MB: Proč právě Keňa? Z vašeho blogu jsem se dočetla, že jste již byla v Africe, můžete nám něco o vašich cestách přiblížit?
Hanka Hindráková o sobě říká:
Pocházím z Trutnova z východních Čech a v současné době bydlím ve Strančicích nedaleko Sázavy. Kromě psaní ráda cestuji a hodně času jsem strávila v africké Keni – ta je pro mě v současné době největší inspirací.
Mým hlavním mottem je dávat vám, čtenářům, radost a naději.
HH: Keňu jsem navštívila čtyřikrát, pokaždé jako dobrovolník v rámci projektů rozvojové spolupráce neziskových organizací. V roce 2008 jsem spolu s několika kolegy založila vlastní neziskovou organizaci Fair, o. s. ( www.fair-ngo.eu). Naším hlavním posláním je přispět k rozvoji venkova v rozvojových zemích a tím předcházet odchodu venkovských obyvatel do chudinských čtvrtí, rozšiřovat o nich povědomí, snažit se zlepšit situaci v nich.
Při spolupráci s rozvojovými zeměmi považujeme za důležité detailní znalost místní kultury, respektování jejích specifik a znalost lokálního jazyka. Jsme přesvědčeni, že rozvojový svět oplývá kulturní jedinečností a spolupráce povede k vzájemnému obohacení.
Naše motto říká: „Chceš-li být v životě šťastný, přispěj ke štěstí druhého, neboť radost, kterou dáváš, se vrací k tvému srdci“ (J. W. Goethe).
MB: Děkuji mockrát za rozhovor. Pro „netrpělivce“ vydání knihy nabízíme ukázku:
Láska nebo nenávist. Prý pro ni neexistuje nic mezi tím. Mě si získávala postupně. Ohromovala mě. Udivovala mě. Překvapovala mě. Nabízela se mi. Ukazovala mi svá tajemství. Obohatila mě. Chovala se ke mně krutě, ale zároveň velkoryse. Nakonec jsem si ji zamilovala celou svou duší. Afrika.
Můj život tam získal nový rozměr. Naučila jsem se radovat z maličkostí a prožívat naplno každičký den, jako by měl být můj poslední.
Před cestou do Keni jsem černý kontinent nikdy nenavštívila. Procestovala jsem velkou část světa, ale teprve v Africe jsem viděla barevný a opravdový život. Optimismus na každém kroku a vděčnost za každý nový den. Ale také drsnou realitu, která je pro miliony lidí živořících bez pitné vody, zdravotní péče, elektřiny, vzdělání a někdy i bez jídla, denním chlebem. Malinké děti ulice, které nedosáhly ani věku pěti let a musely příliš brzy dospět. Mrňouskové v ušpiněných šatičkách, kteří místo hraní s panenkami či s autíčky a toulání se v nekonečné říši fantazie fetují z plastových lahviček levné lepidlo. I taková je Keňa, země plná kontrastů.
Pokaždé, když kola letadla dobrzďují při přistání na tmavě červené půdě, cítím, že jsem doma. Přivřu oči a vidím před sebou štíhlého vysokého Masaje ověšeného ozdobami, jak žene dobytek dalekou savanou při západu hořícího slunce. Hrdý bojovník, který žije v souladu s nespoutanou přírodou. Rudé rovníkové slunce ozařuje trny křovinatých akácií, když se do ticha ozve řev lvů a plameňáci se houfně vznesou nad temně modré vody jezera Nakuru. Elegantní žirafy se procházejí vyprahlou dálavou a vzduchem se line těžko sladká vůně šarlatových ibišků.
MB
[srp srp srp_number_post_option=’2′ srp_thumbnail_wdg_width=’120′ srp_thumbnail_wdg_height=’120′ srp_wdg_excerpt_length_mode=’words‘]
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
