Jak jsem se chystal neoženit. Zábavná videa.

Protože mi Kačena vyhrožovala, že když nepřijdu požádat o její ruku, tak mi zformátuje disk, nedalo se nic dělat a vydal jsem se v šatech z tanečních za potenciálními tchánovci. Pravda, po těch dvanácti letech jsem trochu přibral, takže sako nešlo zapnout, a krapítek vyrostl, což odhalila moje chlupatá lýtka. Stejně jsem si myslel, že už ho užiju leda tak na pohřeb, no ale tohle je prostě zkouška odvahy, jak se neoženit, a ta vyžaduje určité oběti.

Předjímal jsem výsledky mého výstupu: třeba mne vyrazí už mezi dveřmi. Naštěstí. Za to mi Kačena přece nemůže nic udělat, budu v tom nevinně. A taky, kdo by chtěl mít za zeťáka kořena, který přijde v zánovním obleku, chlupama se mu zvedá košile a ještě to z něho táhne. Na kvalitní image hnusáka jsem kvalitně zapracoval. Dal jsem si dva, tři, čtyři, takže celkem devět panáků na pozvednutí sebevědomí a nalepil si taťkovo tupé mezi prsa, tak aby se ty chlupy ježily mezi knoflíkovýma dírkami. Abych působil opravdu dezorientovaně, zabalil jsem umělou kytku do recyklovaného papíru a přilepil na ni samolepku, co jsem uloupl kdesi z regálu v supermarketu: „Akce: sleva 50 %“. A zazvonil na Chrobáka. Teda, tchán se jmenuje Tesařík, ale nikdo mu neřekne jinak, než Chrobák.

Originální nástup do kostela. Takhle se má chodit na svatbu.

„Povídám, že jdu požádat vo ruku vaší dcery.“

„O kterou?“ šokoval mě. Vůbec neřval, jak to vypadám, sic mi to dalo dost práce a přemýšlení, a na to jsem nikdy nebyl. Ale jak jsem měl v sobě těch několik panáků poctivé domácí slivovice, tak nějak jsem zazmatkoval a tupě jsem zíral nejdřív na jednu a pak na druhou ruku.

„No, to já nevím, asi vo pravou.“ Povídám.

Chrobák nadzvedl obočí a zavolal do kuchyně: „Jaruno, máme tu nějakýho inženýra!“

A z kuchyně se zase ozvalo: „A co chce?.“

„Naši holku.“

„A kterou?“ Chrobáková už se řítila do předsíně. Pak si mě změřila, zasmála se a zařvala směrem do bytu: „Kačeno! Přišel ti amant.“

Kačenka moje krásná, holubička jedna s velkou duší, se po té slivovici jevila ještě hezčí. Zastavila se u mě, zírala, pusa se jí otevřela údivem. Tak jsem ji políbil. V tom do ní šťouchla Chrobáková a podala jí pětikilo.

„Na, tady to máš,“ dodala. „Vyhrálas. Přišel.“

Chrobák mě poplácal po zádech a řekl: „Tak vítej v rodině, synu.“

Takže jsem se oženil.

P. S.

Nepřejte si vědět, jak jsem dostával to tupé z hrudníku.

Na nevěstu čekalo originální překvapení.

Nevěsta dostane takový záchvat smíchu, že se málem nevdá.

Svatební tanec, jak má být. Nejprv to vypadá na pohodičku a pak se to rozjede.

Korpulentní ženich to rozjede. Zajímavé zhruba od 1:34