Richard Hammond, „skrček“ z Top Gearu řeší problémy středního věku: „Nebo jsem cvok?“
Pro všechny milovníky Top Gearu vyšla knížka Od Rciharda Hammonda, ….Nebo jsem cvok?
Nejedná se ryze o top-gearovské historky, sic z nich také často vychází, ale celkově o dvanáct povídek či fejetonů, které vypovídají o zkušenostech, zážitcích, koníčkách a názorech Hammonda středního věku. Obrací se k neúprosnému času: se čtyřicítkou na krku hodně přemítá a cítí se „starý“.
Jeho kniha není tak břitká, jadrná a vtipná jako je známý humor Jeremy Clarksona, jehož štiplavý vtip má sílu rozklepat všechny špíčky a svaly, i o kterých jste předtím neměli ani tuchy, a urazit ty, jenž na sebe hledí s příliš vážnou a jakousi naočkovanou důstojnou tváří. Richard Hammond se jeví více jako Clarksonův malý bratříček.
Nicméně všichni tři chlápci z Top Gearu jsou od sebe absolutně odlišní a vytvářejí naprosto originální a nenapodobitelnou trojici s vlastním pohledem na svět, hlavně ten motorový, častěji dvoustopý než jednostopý.
A nyní si můžete přečíst ten Hammondův.
Když nám táhne na čtyřicet, nestáváme se marnivějšími, jen se najednou musíme mnohem víc starat, abychom nějak vypadali. Když máme kocovinu, najednou už nevypadáme jako rebelové, ale jako bezdomovci. A s každým dalším rokem postupuje rozklad mnohem rychleji, než by se dalo čekat podle kalendáře. Zkrátka se rozpadám a docela mě to znepokojuje.
Uvádí ve svém Zoufalém výkřiku.
Richard Hammond nevstoupil na pole spisovatelské poprvé, vydal „o sobě“ již řadu knih. V této se vedle krize středního věku také těší na exotické natáčení na Havaji (bez očekávání sněžné nadílky), projede se na kole nebo v suberbourácích, „užije si“ chirurgické zákroky ve svém těle a bude vyděšen k smrti, provolávajíce všechny svaté slovy: „prosil jsem Pánaboha, aby mě ušetřil svého hněvu a rozuzloval má zbídačelá střeva“ a mnoho dalšího.
Lékař mě poslal do koupelny a tam s mou tělesnou schránkou prováděl věci natolik intimní povahy, že by v mnoha zemích mohly být považovány za nelegální.
Jen na okraj, věděli jste také, že Hammond hraje na basovou kytaru? Splní se mu sen stát se rockovou hvězdou? Nebo ztroskotá na pocitu, že se všechno rozpadá? Či snad jen jeho tělesná schránka?
Richard Hammond „…Nebo jsem cvok?“ (v originále vhodněji Or is that just me?) je autorem knih, nesoucí tituly například Richard Hammond – As You Do, On the Edge, A Short History of Caravans in the UK, Richard Hammond‘s Blas Lab, Car Science a další.
Ukázka z knížky z kapitoly Příběh militantního cyklisty:
Je celkem pochopitelné, že když se ten skrček z Top Gearu proplete kolonou aut stojících na červenou a zastaví před semaforem na bicyklu, najde se mezi řidiči pár lidí, na jejichž tváři to vyvolá překvapený úsměv. Už několikrát jsem se tomuto tématu věnoval plnou silou své lehce podprůměrné mysli, když jsem se chystal odhalit kolena, zahodit hrdost a vyrazit do londýnských ulic na kole. To vše kvůli prosté skutečnosti, že jízdní kolo je v rušném městě zdaleka nejlepším dopravním prostředkem. Přece jen proto, že pracuju na největší televizní show o autech na celém světě a mám přístup k těm nejdražším a nejexotičtějším superautům, která kdy kdo vyrobil, nepozbývám práva svobodně se rozhodnout, že cestou domů nechci prostát hodinu v dopravní zácpě. A vítaným vedlejším účinkem téhle mé volby je to, že jízda na kole působí velmi konejšivě na svědomí člověka, kterému táhne na čtyřicet.
Díky tomu, že pravidelnou pracovní poradu v BBC každý týden začínám i končím dvacetiminutovým šlapáním do pedálů, si můžu odškrtnout položku „cvičit!“, aniž bych musel podstoupit útrapy a ponížení spojené s cestou do posilovny a s převlékáním v šatně plné dvacetiletých svalovců, kteří pak, zatímco chudák budoucí čtyřicátník obouruč zápasí s činkou, bez mrknutí oka zvedají mnohonásobně těžší závaží a tváří se stejně uvolněně jako já, když zvedám ke rtům sklenici piva. Nicméně to má i své nevýhody. Například nikdy nevím, co říct, když došlapu k semaforu, spustím jednu nohu na zem a chlápek vedle mě, sedící za volantem drahého Audi, si stáhne okénko a houkne na mě: „Tak kdepak máme to Ferrari?“
Řeknu vám, že v takových chvílích mě sedlo pod zadkem pálí jako rozžhavená kamna a cyklistická přilba tíží mou starou hlavu, jako by byla z olova. Ale nenechám se zviklat ve svém přesvědčení, že jízdní kolo je nejen řešením dopravní situace v přecpaných centrech měst, ale i odpovědí na otázku, jak trochu zeštíhlit zástupy obézních spoluobčanů, kteří na posprejovaných zastávkách čekají, až je naloží smradlavý a čoudící leviatan, nebo houpavou chůzí pajdají mezi drahými parkovacími místy a křesly v kancelářích dobře zásobených koblihami.
superrodina
Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.
