Nevinní vrazi: bachaři, vrazi, špinavá politika, novinářský hyenismus a pořádná dávka napětí.

Martin Čáp, Nevinní vrazi. Nakladatelství X. Y. Z. 2012.

Počítejte s tím, že při čtení Čápových Nevinných vrahů vám stoupne adrenalin v krvi, zatnete pěsti a budete mít návaly vzteku, které těžko potlačíte i po odložení knihy. Nevinní vrazi mají tu moc vás přitáhnout, zaujmout, pohltit. Odeberou vám další díl vaší naivity, že svět je přeci jen spravedlivý a že politika není zase tak špinavá. Ne, je to přesně obráceně.

Každá vysoká hra je nečistá. Čím výše, tím špinavěji, tím více krve na rukou. Prstem si můžete ukazovat na ty odporné „zabijáky“, kteří sedí za mřížemi, sic nakonec jejich životní příběh může vypovídat o něčem zhola jiném. Jedno utrpení skončilo, druhé se odvíjí. Týraná žena, která neustála věčné každodenní příkoří, anebo i vražda „omylem“, to jsou ty vražedkyně, ty, jež si zaslouží náš despekt, příkoří a separaci. A pak jsou tu ti další. „Estébák“, který si zavčasu nechal změnit jméno, aby prošel lustracemi, či politici, kteří jsou schopni vyvolat masakr ve věznici, mediálně zaujmout na úkor zbouřených vězňů, jež nakonec míří pod ochranu smrti. Proč? Důvod byl zřejmý – „My“ máme sílu, my máme celou situaci pod kontrolou. Je to však všechno jen beletristická fikce? Snaha zaujmout čtenáře? Měly bouře ve věznicích skutečně politický podtext, jenž rovněž dopomohl k rozdělení Československa?

Jak se to vezme. Martin Čáp je bezpochyby výtečným vypravěčským kouzelníkem. Mnoho událostí, které jsou popisovány v knize, se skutečně staly. Zdali však měly takové pozadí, se může pouhý čtenář jen dohadovat. Až budete mít chuť při čtení knihy plivat kolem sebe, nezapomeňte, že se jedná o beletrii, nikoliv o dokument. Nicméně o navýsost výbornou, excelentně napsanou beletrii. Je to tak, donutí vás přemýšlet a pochybovat o všem. Bude vám vyprávět, jaký byl „život“ ve věznicích před revolucí, jaký čas si prožil Husák za mřížemi, a jak byly nesrovnatelně rozdílné podmínky po revoluci. Na chodbách, oddělujících jeden svět od druhého, se setkávají bachaři s vězni. A „Rozdíl mezi bachařem a odsouzeným je ten, že bachař se může jít vyspat domů a odsouzený nemůže dát výpověď.“ Ukáže vám svět špinavé politiky, ale i etické hranice novinářů – filmovat dopravní nehodu, nebo pomoci zraněnému? Rozhovor s rodiči, jimž amnestovaný vězeň brutálně zavraždil jejich osmiměsíční dítě, nebo držet pietu? Kde začíná novinařina a kde hyenismus?

Nevinný vrahy doporučuji každému, kdo má rád napětí. A bezpochyby věřím, že tento autor je rozhodně schopen svou prací zaujmout také v zahraničí. Jelikož se jedná o příběhy z našich reálií, českému a slovenskému čtenáři zůstanou hodně dlouho v mysli. A donutí ho i googlovat a hledat odpovědi.

Martin Čáp (1960) – dramaturg, novinář, scénárista. Vystudoval na FAMU katedru scenáristiky a dramaturgie. Poté pracoval jako novinář, např. v Mladé frontě dnes a Denním telegrafu, následně jako dramaturg České televize v Praze. Je autorem několika televizních inscenací (Čtení, Smrt moderítorky hlavních zpráv, Noční můra) a bestselleru Zakázané reportáže z nakladatelství X. Y. Z. (2012).