2012,  Jana Semelková,  Kultura

Na konci světa vlakem do Mokropes, předstírat práci či se pustit do oslavy?

Konec světa očima spisovatelů, výtvarníků a jednoho fotografa – 3

Ptáme se:
1/ 21. 12. 2012 prý nastane konec světa. Co na páteční den plánujete vy? Jak vnímáte ono mayské proroctví?
2/ Pokud konec světa nenastane, v což pevně věřím, s jakou knížkou či knížkami strávíte poslední dekádu roku?

Předchozí příspěvky naleznete zde:

Plánujete konec světa? A co spisovatelé a další umělci? Zeptali jsme se.

Konec světa? Někdo bude možná mýt skleničky, jiný vypadat sexy. Jako obvykle.

Další odpovědi na otázky Jany Semelkové

Miloš Kratochvíl

Miloš Kratochvíl, spisovatel

1/ Dvacátého prosince večer máme v Praze ve Fantazii, v knihkupectví a vinárničce Ivony Březinové, tradiční vánoční setkání kamarádů z naší branže, tedy spisovatelů, ilustrátorů a lidí kolem knížek. Budeme tradičně veselí, budeme zpívat koledy a určitě se to protáhne až k půlnoci. Pak půjdu na Hlavní nádraží na vlak do Mokropes, a když v 0:12 ani ve 4:12 nepojede, tak mi bude jasné, že je opravdu konec světa a půjdu si stěžovat na lampárnu.

A to mayské proroctví? Všechna čest mayské kultuře a moudrosti, ale na druhou stranu ti Mayové i jejich proroci byli taky jenom lidi a lidi někdy žvaní. Někdo často, někdo pořád a programově, někdo výjimečně nebo jen nevědomky, což si myslím, že je případ mayských proroků. Třeba taky něco slavili, když to pronesli…

2/ Čtu teď jen tak ochutnávkově a bude to tak ještě dost dlouho. Každý večer sáhnu po jiné oblíbené knížce a dám si jen pár stránek. Nechci se začíst a nechat se vtáhnout do děje, protože píšu a nerad bych, aby mi tam prosáklo něco, co už napsali Vonnegut, Irwing, Heller, Babel, Jerome Klapka Jerome nebo O´Henry. Píšu knížku, která se jmenuje…  teď mi to došlo a vy mi to nebudete věřit! Jmenuje se Jak jsme zachraňovali mě a svět. Na mou duši, nelžu! Jsem asi v půlce a se mnou i se světem to už pomaličku začíná vypadat vesele. No a teď kdyby měl přijít konec světa, tak to by mě fakt naštvalo jako málokoho!

Juraj Martiška

Juraj Martiška, ilustrátor

1/ Aj v ten deň, 21. 12. 2012, sa budem naďalej tváriť, že pracujem (vlastne, tak ako doteraz vždy) a určie budem chcieť, aby mi za to aj platili.

A mayské proroctvo? Nuž, tiež boli ľudia ako my, možno lepší v matematike, ako my, kedže im na ňu musela stačiť len ich vlastná “hlava” a nemohli sa spoliehať na počítač alebo kalkulačku. A nám v súčastnosti na život nestačí ani počítač… Keďže z Mayov, ktorý sa na tom proroctve podielali, nik nežije, nemožeme sa ich opýtať ako to myslelli. Preto si vymýšľame, čo tým chceli povedať, a z toho nás potom občas bolí hlava.

2/ Určite by som chcel koniec roka stráviť s knižkou, na ktorú sa už chystám veľmi dlho. Viac menej je hotová, ale zatial len v “nemateriálnej podobe”. Mala by to byť knižka autorská, pre malého čitateľa. Pre tých, ktorý by to náhodou nevedeli, je to knižka, kde sú text aj ilustrácie od jedného autora. O čom bude, to radšej neprezradím, lebo by sa mohla rozplynúť… Takže na to sa veľmi teším. Ale keby ten záver roka bol dostatočne dlhý, a neprišiel by koniec sveta, mam vymyslene až tri knižky. Ale koniec roka sa blíži ako bláznivý, možno radšej “zaparkujem” v posteli a budem si čítať knihy, ktoré mám rozčítané. A povaľovanie v posteli, to mam “vedecky” vyskúšané, predlžuje čas (a vraj aj život – to ešte ale nemám overené).

Vesna Tvrtković

Vesna Tvrtković, spisovatelka

1/ Teprve teď jsem si uvědomila, že v ten významný den budu vlastně v Oslu, takže možná umrznu. Pokud ale někdo vážně říká, že na konec světa věří, tak ať do 21. 12. 2012 rozhýří všechen svůj majetek. A pokud něco z toho pošle na číslo mého účtu (670100-2203490803/6210), tak se nad vážností proroctví opravdu zamyslím, přestože konec světa je novodobá interpretace mayského kalendáře a samotní Mayové nikde apokalypsu nezmiňují.

2/ Opravdu si nijak zvlášť neplánuji ‚přednovoroční‘ četbu. Většinou se těším, že nějaké knihy dostanu, a ty pak taky čtu. Tak to kolem Vánoc bývá, ne?

Renata Štulcová

Renata Štulcová, spisovatelka a učitelka

1/ Pro mě je pátek 21. 12. v 11:11 časem slunovratu, hlavním svátkem celých Vánoc. Jenže jako učitelka se žádným oslavám věnovat nemůžu, protože v tu dobu budu buď učit nebo se svými šesťáky pořádat vánoční besídku. Při jasném zimním počasí budu z okna třídy pozorovat nízko plující Slunce a přemýšlet o běhu roku.

Mayské proroctví vnímám jako skvěle matematicky sestavený cyklický kalendář, který se může používat znovu, ušetří se tak kámen. 🙂 Ale samozřejmě, je dobré, když se lidé zamyslí nad naším světem, nad svým konáním. Bohužel se na tom proroctví přiživily davy podnikavých rádoby esoteriků, za poslední léta se rozmohly drahé semináře, jak přežít konec světa, jak se posunout do páté dimenze, až nastane 21. 12. Tito šejdíři obírají i lidi v naší zemi o tisíce korun, slibují jim krásný život bez ohledu na jejich nemorální činy, učí je, že svět se nezmění k dobrému, když se aktivně zapojíme do boje za jeho zlepšení, že nezměníme svět, když budeme druhým pomáhat, ale když si budeme v tichosti meditovat a na veřejnosti odkýváme kdejakou špínu. Jak se tedy řekne mayské proroctví, dostává pro mě také nádech zneužití. Naštěstí je mnohem více těch, kdo na podobné věci nenaletěli.

2/ Vánoce a knížky k sobě patří jako noc a den. Na mě stále čeká poslední kniha Umberta Eca – Pražský hřbitov, na kterou jsem zatím neměla dostatek času. Také navštívím naši knihovnu a přinesu si knihy, které budu vybírat tak, jak jsem to vždy dělávala. Prostě – která kniha na mě z regálu „zavolá“, tu si vezmu. Tím pádem zatím nevím, co přesně budu číst. Jen dodám, že tenhle postup půjčování knih je nejspolehlivější.

A jinak samozřejmě strávím poslední dekádu s Kaziiným příběhem, do něhož jsem ponořená a jehož psaní si opravdu užívám. Užívám si odkrývání velikého tajemství Čech, ještě ve středověku zvaných také Bohemie. Nakonec podle počasí možná nebudu ani u knihy ani u notebooku, ale strávím čas na výletech v místech, kde se dávná Kazi proháněla na své Beloně. Proč si na Vánoce neudělat radost a nezajet do kraje dětství?

Ivana Hutařová

Ivana Hutařová, spisovatelka a autorka projektu Knížka pro prvňáčka

1/ 21. prosince budu nejspíš chystat oslavu narozenin našeho syna. Očekává se ode mne, že kromě jiného připravím velkou sklenici nakládaného hermelínu, kterou sní později spolu se svými kamarády. Pokud nebude moc sněhu, půjdu na dlouhou procházku s našimi fenkami Daisy a Nany a při té příležitosti nakrmíme ptáky v kunratickém lese. 21. prosince taky obvykle balím dárky a už stavím jesličky, i když se to tak brzo nemá. No, ale kdyby ten ohlašovaný konec světa přece jen nastal, tak z toho všeho nic nebude. Ale věřím, že si z nás Mayové udělali legraci. Řekli si a dost, ať se dál snaží naši potomci…

Geniální nápad s koncem světa … z pohledu umělců vám přinesla Jana Semelková“

2/ Už se těším na všechny knížky, o které jsem si napsala Ježíškovi. Jsem napjatá, které mi nakonec přinese. Určitě nového Miloše Urbana a nějakou detektivku. Číst vždycky začínám hned na Štědrý večer a přes svátky stačím všechno přelouskat. Problém je, že jsem ještě nenarvala do knihoven ty knížky, které jsme dostali s mužem loni. Máme je na nočních stolcích, na poličkách, v krabicích. Tak budu muset manželovi navrhnout, aby si napsal Ježíškovi o knihovnu.

Foto: Archiv JaS, zdroj JS

Pokračování:

Na konci světa nás určitě nesežerou Sauronovi nazgúlové. A přijde nový začátek.

Share

Píši do několika médií a chci udělat maximum pro www.superrodina.cz, která by se měla stát jedním z nejčtenějších médií na českém internetu. Věřím, že i mnozí čtenáři se rádi budou spolupodílet na tvorbě tohoto specifického média.

Share
error: Obsah je chráněný autorskými právy