Na konci světa nás určitě nesežerou Sauronovi nazgúlové. A přijde nový začátek.

Předchozí příspěvky:
Plánujete konec světa? A co spisovatelé a další umělci? Zeptali jsme se.
Konec světa? Někdo bude možná mýt skleničky, jiný vypadat sexy. Jako obvykle.
Na konci světa vlakem do Mokropes, předstírat práci či se pustit do oslavy?

Luděk Václav Wellner, spisovatel a egyptolog-amatér

1/ Předpokládám, že Mayové neměli žádný motiv lhát budoucím generacím, ani neoplývali zvráceným smyslem pro černý humor, a že naopak jako vzdělaná starobylá kultura uměli vnímat to, co my už bohužel neumíme. Takže se nejspíše, doufám, budu chystat na Vánoce jako obvykle, a mohu jen dávat bedlivý pozor, aby mi něco obtížně vnímatelného neuniklo. Každý zánik je totiž současně zrozením něčeho jiného, věřím, že lepšího, a bylo by hloupé si toho nevšimnout a zůstat stát stranou slepý a hluchý. Nepředpokládám, že se v poledne přežene Prahou padesátimetrová vlna tsunami nebo že na nás přiletí tajná jaderná dalekonosná střela Džihád al Kaidá, případně nás všechny sežerou Sauronovi nazgúlové. Ale ve sféře nezjevného jsoucna, s nímž je náš viditelný svět pevně propojen, se mohou odehrát velké a nepředvídatelné změny, které, pevně doufám, budou pozitivní. Příliš mnoho nám toho zůstává dosud utajeno.

2/ Pokud tedy Bůh dá, a v souvislosti s Vánocemi pevně věřím, že budou klidné a pokojné, pak bych sáhl po ohromné a jedinečné knize Kolaps a regenerace od autorského kolektivu vedeného profesorem egyptologie Mirkem Bártou (jak příznačné čtení pro konec světa! :-))), do toho vložím nějaký historický román ad libitum, čeká na mne také Sedláčkova Ekonomie dobra a zla, a rád sáhnu tradičně po knihách dr. Eduarda Tomáše. A také podle toho, co za knihy přinese Ježíšek, a na co budu mít náladu. A pustím si k tomu staré dobré Yes, Genesis a Roxy Music, na ty je nálada vždy. A pokusím se popojet na rozepsaném historickém románu o hledání zahrady Hesperidek, tajemství Pána Kočičího města a deníku Alexandra Velikého.

Bára Buchalová, ilustrátorka

1/ Mayské proroctví se dá interpretovat mnoha způsoby. Každá akce má svou reakci a proto, co zasejeme, také sklidíme. Současný svět mi připomíná nějaký rychlovlak, do kterého jsme všichni z nejrůznějších důvodů nasedli a i za cenu stresu, bezohlednosti k přírodě a k lidem, se řítíme obrovskou rychlostí vpřed a ztrácíme tak nejen souznění se samotnou přírodou a své přirozené instinkty, ale především kontakt se sebou samými a těmi nejbližšími a vnímám proto v současné době vedle Mayského proroctví i mnoho jiných signálů, které vybízejí svět k zastavení a zvolnění, ať už v podobě vzrůstající duchovní literatury, v příbězích a osudech lidí, kteří se dokázali katapultovat a vyskočit z tohoto pomyslného rychlíku ven, tak ale i mnoho paralel s tímto stavem, kdy lidé, kteří se zastavit neuměli, dostihla nějaká nepříjemná událost, která je k tomu nakonec donutila a přiměla je přemýšlet jinak.

Proroctví vnímám spíše jako nový začátek, obrat ve smýšlení. Dosud jsme dobývali, expandovali, rozšiřovali se a nyní nastane čas, kdy se každý obrátí do svého nitra a tam možná nalezne to, co jsme hledali vně. 🙂 Spojení se sebou samým a s Bohem. Pokud by konec Mayského kalendáře, datovaný na 21. 12., měl posloužit jako impuls k tomuto zamyšlení a zastavení, pak splnil svůj účel. J 21.12. se tedy pokusím zastavit J a vnímat svět jinak než z toho pomyslného rychlovlaku. 🙂 A možná si začnu shánět padák! 🙂

2/ No a pokud se stane, že svět zvolní a nebudeme se muset katapultovat :-), tak pak si přečtu pokračování mých milovaných protinožců Poselství z věčnosti od Marlo Morgan. 🙂

Pokračování zde – Konec světa? Jiří Holub ho prospí a projí. Monika Petrlová ho přivítá s kelímkem punče.

Foto: Archiv JaS, zdroj JS