Konec světa? Jiří Holub ho prospí a projí. Monika Petrlová ho přivítá s kelímkem punče.

Předchozí příspěvky:

Plánujete konec světa? A co spisovatelé a další umělci? Zeptali jsme se.
Konec světa? Někdo bude možná mýt skleničky, jiný vypadat sexy. Jako obvykle.
Na konci světa vlakem do Mokropes, předstírat práci či se pustit do oslavy?
Na konci světa nás určitě nesežerou Sauronovi nazgúlové. A přijde nový začátek.

Jiří Holub, spisovatel, cestovatel, kastelán

1/ Osobně asi konec světa prospím a projím. Budu do večera napjatě čekat, jestli přijde nebo ne, a když náhodou ne, 22. začnu zoufale kvílet, lítat po krámech a shánět vánoční dárky – a protože tuhle činnost nesnáším, nejsem si najednou jistý, zda by ten konec neměl vážně raději přijít.
2/ Na poslední část roku se chci vrátit ke knížkám, které jsem miloval v dětství, Tajuplný ostrov je pro mě výzva číslo jedna, když vidím ten rozsah, vůbec nechápu, jak jsem jako desetiletý kluk mohl přelouskat celou knížku. Takže po ostrově Velikonočním, jeden Tajuplný…

Jaromír F. Palme, ilustrátor a muzikant

1/ Na pátek 21. 12. neplánuju celkem nic zvláštního, i když pokud se pamatuju, dělali jsme s kapelou kolem tohohle data už párkrát nějakou drobnou oslavu, takže kdo ví… Každopádně konec světa mi zní spíš jako „dovolená.“ Nebo ne?
2/ A kniha na konec roku? Už jsem neměl delší dobu v roce Muminky od Tove Jansonové. V prvním díle je i ten nepodařený konec světa. Tak…

Monika Petrlová, spisovatelka

1/ Konec světa hodlám vyhlížet s kelímkem punče a partou přátel přímo uprostřed olomouckého náměstí, jako se tomu ostatně děje každý rok touto dobou. Abych řekla pravdu, mayské proroctví je mi tak nějak úplně jedno. Je mi líto věnovat jakoukoliv energii nebo čas úvahám na toto téma. Nechme se překvapit, jak to všechno nakonec dopadne. S jistotou však můžu říct, že se už dnes těším na všechna videa, vtipy, emaily a další záležitosti, které se na tuto ostře sledovanou událost nabalí.

2/ Zatím vím stoprocentně o učebnici angličtiny, a pak o všech těch knížkách, co nakupuju jako vánoční dárky.  Jsou jich mraky, ale o které tituly přesně jde, bych nerada prozrazovala. Abych ale nebyla úplně tajemná, jedno jméno prozradím. Mezi knižními dary určitě nebude chybět Petra Soukupová.

Vhrsti, ilustrátor

1/ Kdyby měli všichni strašpytlové s mayským kalendářem pravdu, bylo by to fajn. Obávám se však, že nám nezbude nic jiného, než se tady na Zemi snažit dál 😉

2/ Zrovna jsem rozečetl Americké bohy Neila Gaimana, a protože čtu opravdu pomalu, je pravděpodobné, že mi to do konce roku vydrží. Ale mám rozečtené i další knížky – Talebovu Černou labuť, Vondruškovu Fiorellu, povídky Woodyho Allena nebo satirické postřehy Jirky Žáčka.

Jiří Žáček, básník

1/ Myslím, že konec světa už dávno probíhá, jen to není žádná rychlovka, ale postupný proces probíhající léta nebo staletí. Takže 21. 12. zabalím vánoční dárečky, které dalšího dne rozvezu nejbližším příbuzným.

2/ Závěr roku si nejspíš zpestřím některou z oblíbených knih mého dětství, třeba Erbenovou Kyticí, nebo Tomem Sawyerem, případně Švejkem, kterého nám otec předčítal místo pohádek.

Naďa Moyzesová, grafička a spisovatelka

1/ Z konce světa, ve smyslu nějaké přírodní katastrofy nebo pohlcení nicotou, strach nemám. Někde jsem četla, že Mayové prostě tímto datem skončili s počítáním, možná už je to přestalo bavit, netuším. 🙂  Spíše mám pocit, že do záhuby se my, lidstvo, úspěšně ženeme sami vlastním přičiněním. Nesamostatností a něčím jako žitím pro dnešek, neschopností myslet na to, že i v budoucnu budou lidé, co přijdou po nás, Zemi potřebovat. Na inkriminovaný páteční den si nijaké zvláštní plány nedělám. Určitě bude probíhat jako každý běžný pátek, tedy pracovně, ale jistě pomyslím na to, jaké nad ním visí proroctví. Kdyby ale nebylo vyhnutí, konec světa by měl jistojistě nastat a já měla možnost si vybrat, jaký bude, přiklonila bych se k vizi Larse von Triera, protože jeho Melancholii považuji za vizuálně nejkrásnější zpracování konce světa.

2/ Poslední měsíc roku bych ráda strávila třeba s Krásnýma zelenýma očima od Arnošta Lustiga, které na mě už dva měsíce vyčítavě koukají z knihovny. Avšak vím, že se budu muset spokojit například se Způsoby vizuálního prožívání, protože tou dobou bude zkouškové období za dveřmi, a to se čte jen doporučená literatura! 🙂

Marie Kšajtová, spisovatelka

1/ Na proroctví všeho druhu nevěřím. Myslím, že s koncem světa to takhle jednoduché nebude. Bojím se jiných pomalejších katastrof, ať už přírodních, morálních a sociálních. A kdyby Mayové opravdu dokázali dohlédnout až do našeho věku, snad by si přáli, abychom se víc zamysleli sami nad sebou i nad Zemí, která by měla být stále nejkrásnější ze všech světů.

2/ Poslední dny roku bývají hektické a na čtení je spíš čas až po Vánocích. Dočtu Mapu a území Francouze Michela Houellebecqa, je to zajímavé. Jsem v pořadí v roztocké knihovně na Mawerovu Dívku, která spadla z nebe a na stole mám ještě Amsterdam Iana McEwana.

Daniela Krolupperová, spisovatelka a překladatelka

1/ Na 21. 12. neplánuji vůbec nic a troufale předpokládám, že tento den jako obvykle strávím běžnou a předvánoční prací. Katastrofickým předpovědím nevěřím, veškeré úvahy v tomto směru považuji za absurdní. I kdyby snad svět skončil, sotva bych proti tomu mohla něco podniknout a nepochybně bych vědomí brzkého zániku světa snášela velmi špatně. Pevně doufám, že se Zemí i lidstvem všechno dobře dopadne, neboť mi v příštím roce mají vyjít čtyři knížky.

2/ Pokud nešťastné datum šťastně přežijeme, ráda bych si přečetla Pražskou zimu od Madeleine Albrightové a také Vražedný advent od Ivany Hutařové, který už trpělivě čeká na polici.

Alena Jakoubková, spisovatelka a knižní redaktorka

1/ Musím se přiznat, že jak proroctví mayská, tak i například proroctví Nostradamova vnímám prostřednictvím své profese – a doufám, že je, díky nepřesným či nejednoznačným překladům, mohu vnímat spíše než jako definitivní jako takový zdvižený ukazovák. Měli bychom se (tedy my, jako lidstvo) zamyslet, jestli nám z historie neplyne dobře míněné varování a zastavit všechno špatné, co naší planetě i sami sobě pácháme. Třeba pak ten den bude znamenat, že se vše začne v dobré obracet. (A ano, jsem nepřeválcovatelná optimistka)

2/ Poslední dekádu tohoto roku strávím nepochybně nad svým dalším románem, který začínám psát. Bude se jmenovat Darovanému manželovi na zuby nekoukej a je jisté, že (k mé velké upřímné lítosti) se k jiné knížce nedostanu.

A závěrem jsem si dovolila napsat i něco já:

Jana Semelková, redaktorka, korektorka, recenzentka

1/ Pátek 21. prosince bude ve znamení kynutí. Ne, že bych jindy nekynula, ale tento den, doufám, bude kynout jen těsto na vánočky. Jako každý rok tou dobou se pokusím upéct dvě – pro mne a manžela a pro tatínka se sestrou. A jako každý rok se mi zdrcnou, protože kdyby se nezdrcly, tak by jim nechutnaly. A večer budu balit dárky, popíjet meduňkový čaj a budu mít nohy na trnoži a odpočívat.

2/ Mám v plánu číst to, co dostanu od Ježíška, snad letos na mne nezapomene. Takže vlastně nevím, co to bude. Ale po Novém roce, jakmile dorazím z chaty v lesích k počítači, přinesu nějaké články o knížkách, které jsem načetla. Slibuji.

Foto: Archiv JaS, zdroj JS

Jana Semelková